Křenová omáčka s vařeným masem, salát z červené řepy s křenem nebo nakládané zelí s křenem. Nastrouhaný bílý kořen výrazné chuti a vůně má v české kuchyni pevnou pozici. Ocení ho milovníci ostrých chutí, protože jídlu dokáže dodat říz.
Co se dozvíte v článku
Kde se vzal křen?
Rod křen (Armoracia) není příliš početný rod rostlin. Najdete v něm jenom tři zástupce, z nichž nejznámější je křen selský (Armoracia rusticana). Kořenovou zeleninu nápadně ostré a silné chuti znali již staří Římané a Řekové, kteří ho nevyužívali v kulinářství, nýbrž jako léčebný prostředek. Považovali ho za afrodiziakum a někteří jej používali proti bolestem zad. Podle řecké mytologie dokonce věštkyně Pýthia z delfského orákula prohlásila, že křen má cenu zlata.
V období renesance se pak popularita křenu rozšířila ze Středozemí do Německa, Velké Británie a na sever do Skandinávie. V Americe se začal pěstovat ve velkém až někdy kolem 50. let 19. století. Dnes se používá jako dochucovadlo do sendvičů a hamburgerů. V Česku se křen tradičně přidává k vařenému hovězímu masu, uzenému kolenu či do omáček.
Účinky křenu
Pokud není kořen křenu narušen, nevydává žádnou zvláštní vůni. Strouhaný či nakrájený křen už ale hodně výrazně voní. Je to dáno změnami, ke kterým dochází při poškození rostlinných buněk. Z nich se uvolňuje sinigrin spolu s enzymem myrosinázou. Tento enzym štěpí sinigrin na glukózu a allylisothiokyanát, což je pálivá látka dráždící sliznice a oči. V křenových receptech se proto často používá ocet, který působení isothiokyanátu zmírní.
S křenem by se to nemělo příliš přehánět, protože může dráždit trávicí ústrojí. V malých dávkách má ale naopak pozitivní vliv na lidské zdraví:
- obsažený sinigrin zmírňuje zánětlivé procesy v těle,
- vysoký obsah antioxidantů chrání buňky před volnými kyslíkovými radikály,
- isothiokyanáty mají silné antibakteriální a antifungální účinky,
- ulevuje od ucpaného nosu a jiných příznaků nachlazení.
Galerie: Jak se pěstuje mělnický křen
Recepty s křenem
Křen se v kulinářství využívá spíše jako dochucovadlo a koření. Má totiž opravdu hodně ostrou chuť, takže není určen k tomu, aby byl konzumován ve velkém.
Křenová omáčka
„Křenovka“ připravená z nastrouhaného křenu, smetany a máslové jíšky představuje českou klasiku. Zatímco některým lidem chutná více křenová omáčka s uzeným masem, jiní si ji dají raději s vařeným hovězím. Jako příloha se podává houskový nebo karlovarský knedlík.
Ingredience:
- 500 ml smetany na vaření,
- 750 ml hovězího vývaru,
- 100 g másla,
- 30 g hladké mouky,
- 60 g nastrouhaného křenu,
- špetka soli,
- bílý pepř,
- citron na dochucení.
Postup:
Jako první si připravte jíšku. V hrnci rozehřejte máslo a zamíchejte do něj mouku. Jíšku promíchejte a nechte zapražit. Zezlátlou jíšku zalijte vývarem, dokonale vyšlehejte metličkou, aby v omáčce nezůstaly žádné hrudky, a na mírném plameni za stálého míchání vařte asi 15 minut. Poté přidejte nastrouhaný křen a zalijte smetanou. Nechte omáčku ještě 5 minut lehce probublat a poté stáhněte z plamene.
K dochucení použijte sůl a pepř. Přidat můžete i citronovou šťávu, která křenovou omáčku příjemně okyselí. Podávejte s vařeným či uzeným masem a knedlíkem. Porci můžete ještě lehce posypat čerstvě nastrouhaným křenem.
Křenová pomazánka
Pomazánka z nastrouhaného křenu, tvarohu a zakysané smetany představuje vhodnou alternativu jiných pikantních pomazánek. Ocenit ji mohou třeba ti, kteří hledají náhradu za česnek, chilli a jiné pálivé příchutě.
Ingredience:
- 250 g polotučného tvarohu,
- 100 g zakysané smetany,
- 70 g majonézy,
- 1 malá červená cibule,
- 2–4 lžíce nastrouhaného křenu,
- sůl,
- pepř,
- 3 lžíce nasekané pažitky.
Postup:
Cibuli oloupejte a nakrájejte najemno. Přidejte k ní tvaroh, zakysanou smetanu, majonézu a pažitku. Vše důkladně promíchejte a poté přidejte nastrouhaný křen. Zkuste nejprve dvě lžíce, a pokud se vám zdá pomazánka málo pikantní, můžete přidat. Na závěr podle chuti ještě dosolte a opepřete. Pomazánku můžete servírovat na chlebíčkách či jednohubkách. Na zdobení můžete použít plátky jablek, jarní cibulku nebo čerstvé klíčky.
Zelný salát s křenem
Křen si výborně rozumí s bílým zelím. Pokud k němu přidáte ocet, cukr a sůl, vznikne salát, který vám v lednici vydrží až měsíc.
Ingredience:
- 800 g bílého zelí,
- 1 červená cibule,
- 2 lžíce nastrouhaného křenu,
- 2 lžičky krystalového cukru,
- 2 lžíce vinného nebo jablečného octa,
- 1 lžíce slunečnicového oleje,
- sůl,
- pepř.
Postup:
Nejprve si připravte zelí, které je potřeba nakrouhat na jemné nudličky. Cibuli nakrájejte najemno a v míse smíchejte se zelím. Mezitím si můžete připravit zálivku z octa, oleje a cukru. Zálivkou poté zalijte salát, přidejte podle chuti pepř a sůl a zelí na závěr dobře promačkejte, aby pustilo šťávu. Před podáváním by se měl salát nechat uležet aspoň hodinu v ledničce.
Křen s jablky
Jablečný křen, kterému naši předkové říkali „vejmrda“, představuje oblíbenou staročeskou pochoutku. Výborně se hodí jako dochucovadlo k ovaru, uzenému masu a jiným dobrotám.
Ingredience:
- 1 kg jablek,
- 200 g nastrouhaného křenu,
- 100 ml octa,
- 400 g krystalového cukru,
- 100 ml vody.
Postup:
Jablka omyjte, oloupejte a zbavte jádřinců. Poté je nastrouhejte na struhadle najemno. K jablkům přidejte nastrouhaný křen a ocet. Důkladně promíchejte. Dále si připravte cukrový nálev. Vodu s cukrem svařte v hrnci. Cukr by měl být svařený na nitku, což znamená, že se bude táhnout. Hotový nálev nalijte ještě horký na jablka s křenem. Vše důkladně promíchejte a poté ochutnejte. Připravenou směs napěchujte do čistých sklenic a skladujte v lednici.
Pěstování křenu
Pokud si chcete pěstovat křen sami, měli byste mu na zahradě najít polostinné stanoviště. Půda by měla být spíše vlhká a dobře propustná. Před výsadbou ji ještě můžete přihnojit. Sazenice křenu byste měli sázet ideálně ve chvíli, kdy už nebudou hrozit jarní mrazíky. Křen je vhodné pravidelně hnojit organickými hnojivy po celou dobu vegetace. Použít můžete klidně domácí kompost.
Při výsadbě křenu na bylinkovou zahrádku byste měli vzít v potaz to, že má tendenci se roztahovat. Kořeny mohou zasahovat opravdu hluboko a je velice obtížné se jich zbavit. Někteří zahrádkáři proto raději pěstují křen v květináči.
ČLÁNKY DO MAILU