Všechno se odehrálo při běžném stomatologickém výkonu na začátku ledna. Zubař Oliver Sůra plomboval Jaromíru Bartoňovi (69) zub, jenže muž najednou upadl do bezvědomí a srdce se mu zastavilo. Celý tým zubní ambulance Adonai Dental okamžitě zahájili resuscitaci a zavolal záchrannou službu.
„Dispečer nám doporučil využít automatizovaný externí defibrilátor (AED), který byl k dispozici v nedalekém studiu České televize. Tamní recepční jej předala sestřičce, která AED přinesla do ambulance a ve chvíli, kdy jsme jej nasadili, přijeli záchranáři,“ přibližuje kritickou situaci doktor Sůra.
Napojení na ECMO za 45 minut
Dispečer Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje (ZZS MSK), který vyslal posádku, zároveň informoval ECMO tým FN Ostrava. „Mobilní telefon zazvonil mně, sestře i řidiči sanity a během chvilky jsme společně vyrazili do přibližně 12 kilometrů vzdálené ordinace. Na místě jsme muže za nepřetržité resuscitace napojili na mimotělní krevní oběh a transportovali ho k nám do nemocnice, kde už byl připraven kardiologický tým,“ popsal výjezd jeden Michal Frelich, staniční lékař ORIM3 Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FNO a LF OU (KARIM). Od momentu srdeční zástavy po napojení pacienta na ECMO uběhlo pouhých 45 minut.
Výkon na katetrizačním sále byl ale významně delší, jak popisuje vedoucí lékař Úseku invazivní kardiologie, Oddělení kardiovaskulárního, Interní a kardiologické kliniky FNO a LF OU Jan Mrózek: „Pacient měl těsné zúžení kmene levé věnčité tepny. Provedli jsme angioplastiku s nutností rozbití zvápnělých hmot, s následným zavedením dvou stentů kmene a obou větví koronární tepny. Nebýt toho, že pacient byl na mimotělním oběhu, nebylo by možno tak komplexní angioplastiku vůbec provést.“
Pacient Jaromír Bardoň má na 5. leden 2026 jen mlhavou vzpomínku. „Nepamatuji si skoro nic. Jen to, že mě při plombování pálilo v jícnu, a pak jsem se probudil až na „áru“ ve fakultní nemocnici. Je ale pravda, že jsem se v poslední době často zadýchával a měl problémy s dechem. Nikdy jsem se ale se srdcem neléčil,“ popsal.
Klíčová byla souhra všech složek. „Úspěšná záchrana pacienta je výsledkem výborně fungujícího řetězce, jehož nedílnou součástí jsou nejen posádka záchranné služby a ECMO tým, ale také operátoři zdravotnického operačního střediska. Napojení pacienta v terénu jsme společně nacvičovali od loňského jara do podzimu,“ doplňuje ředitel ZZS MSK David Holeš. Toto bylo první napojení pacienta na ECMO v terénu. ECMO program funguje ve FN Ostrava již několik let, ale od 1. října 2025 je ECMO tým také držitelem certifikátu, který ho opravňuje provádět napojení pacientů i v terénu.
Pacienti, u kterých se nepodaří obnovit srdeční činnost standardními postupy resuscitace, mají obvykle špatnou prognózu. Program mimotělní resuscitace je často pro ně jedinou šancí na přežití. Klíčová je doba od kolapsu do spuštění ECMO.
„Napojení pacienta v místě srdeční zástavy tento čas významně zkracuje a může zlepšit prognózu. Zkušenosti i ze zahraničí ukazují, že když pacienta napojíme přímo na místě události, má mimo jiné i významně lepší neurologický výsledek,“ říká primář Oddělení intenzivní péče KARIM FNO a LF OU a vedoucí lékař ECMO centra FN Ostrava Filip Burša a zdůrazňuje:
„Jedná se ale opravdu o velmi náročný výkon prováděný v komplikovaném prostředí mimo nemocnici, který vyžaduje dokonalou souhru všech složek. Počínaje svědky poskytujícími laickou resuscitaci, časným voláním dispečerům záchranné služby, vysláním záchranné služby a ECMO týmu, a konče napojením na ECMO na místě události.“