Klíčení semínek je jednoduché. Návod, jak na to, abyste z nich měli spoustu vitamínů a minerálů

Proces klíčení

Proces klíčení semínek ovlivňují různé podmínky, a to expozice světlu, dostupnost kyslíku, absorpce vody atd. Záleží na typu rostliny, některým semínkám ke klíčení napomáhá sluneční světlo, zatímco u jiných může růst potlačovat. Světlo může mít přitom vliv jak na orientaci, tak tvar klíčku. 

Ani semínka klíčící na světle by se ovšem neměla umisťovat na přímé světlo, aby nepřeschla a v nádobě na klíčení se nezapařila. Světlo z klíčků vyžaduje kupříkladu hořčice a ředkvička, zatímco klíčení ve tmě ze semínek preferuje vojtěška či rukola.

Během klíčení dochází k různým procesům, jako například ke štěpení bílkovin na aminokyseliny, tuků na volné mastné kyseliny a sacharidů na jednoduché cukry a neutralizaci kyseliny fytové. Výsledná semínka díky tomu nejenže obsahují hodnotné výživové látky, ale navíc jsou dobře stravitelná. Pokládají se také za dobrý zdroj vlákniny. 

Jaká jsou vhodná semínka ke klíčení?

Nejlépe učiníte, zvolíte-li si bio semínka na klíčení. U nich se totiž nemusíte obávat umělých chemických látek vyskytujících se při konvenčním pěstování. Celkově vzato je možné klíčit tyto plodiny:

• Obiloviny: ječmen, pšenice, žito, pohanka a oves.
• Luštěniny: fazole mungo, fazole adzuki, cizrna, hrášek, červená čočka a zelená čočka.
• Jiné plodiny: řeřicha, vojtěška, ředkvička, brokolice, slunečnice, sezam, hořčice a pískavice.

Co se týče červené čočky, ke klíčení slouží pouze celá, loupaná by nenaklíčila. Mimoto jsou k zakoupení i směsi s různými zmíněnými semínky. Méně často se používají klíčky ze semen česneku, cibule, červené řepy nebo rukoly. Obvykle se pak nenakličují velké druhy fazolí, jako je pinto nebo bílá fazole, a to kvůli špatné stravitelnosti. 

Dále se nepřistupuje ani ke klíčení chia semínek, loupaných a tepelně upravených semen nebo semen určených k výsevu. Chia semínka se přitom neklíčí z toho důvodu, že by to bylo moc komplikované. 

Jak na klíčení semínek doma?

Před samotným klíčením je nutné si ujasnit, v čem necháte semínka klíčit. Nejlépe se k tomu hodí nakličovací miska, která zajišťuje vhodné podmínky ke klíčení. Zároveň se díky ní nemusíte obávat, že by je napadla plíseň. 

Kromě toho je v ní možné klíčit hned několik druhů semen naráz. Samozřejmě ale lze semínka klíčit i bez toho, abyste si kupovali speciální náčiní, posloužit vám k tomu účelu může třeba obyčejný cedník nebo jiná nádoba, třeba PET lahev.

Ze všeho nejdříve byste měli semínka na klíčení pořádně propláchnout, zalít vlažnou vodou a poté jim poskytnout dost času, aby mohla nabobtnat. Jakmile semínka nabobtnají, opět je pořádně propláchněte vlažnou vodou, přendejte do misky na klíčení semínek a semínka po ní rozhrňte. 

Semínka by neměla být příliš namačkaná na sebe a tvořit silnou vrstvu, ideálně by se měla vejít do jedné, nanejvýše dvou vrstev. Vyhovuje jim pokojová teplota a je vhodné je postavit poblíž okna. Neměly by se ovšem nacházet na přímém slunci, jelikož to jim nesvědčí. Během klíčení je pak dobré v proplachování vlažnou vodou neustávat a činit tak alespoň dvakrát denně. 

Doba klíčení se přitom odvíjí od druhu a velikosti semen. Naklíčenými semínky si následně můžete posypat namazaný chléb nebo je přidat do salátu, polévky či pomazánky. Pokud byste je nebyli schopní spořádat najednou, dejte je do lednice. V ní je můžete skladovat ještě zhruba 3 dny. V případě, že by klíčky vyhlížely slizce, zapáchaly nebo byly zatuchlé, je namístě je vyhodit.

Klíčení semínek ve vatě

Klíčení semínek ve vatě se hodí zejména pro ty typy klíčků, u nichž vám jde především o jejich nať. Tímto způsobem je možné nechat klíčit řeřichu, salát nebo ředkvičku. Dále lze zkusit takto naklíčit len a chia semínka, která se klíčit jinak nedoporučuje. Buničitá vata by totiž měla být schopná si poradit se slizem, který se po namočení kolem nich ovine.

Postup je jednoduchý, vezmete si hluboký talíř, do nějž vložíte vatu. Na ni rozsypete semínka a zalijete je vodou. Pokud pod vatou nějaká voda zůstala, dejte nejdříve možnost semínkům ji do sebe vsáknout, zbylou vodu pak vylijte. Následně se snažte vatu nenechat vyschnout, ale zachovávat ji vlhkou, přičemž přibližně po 10 dnech by se měl dostavit výsledek.

A je to v kelu. Odkud se vzala a co znamenají pořekadla o jídle?

Některá už odvál čas, některá používáme stále a rozhodně jich není málo. Řeč je o úslovích, pořekadlech a různých přirovnáních týkajících se jídla. Pojďte si udělat náš test, ať se ukáže, nakolik se v nich vyznáte.

Spustit kvíz

Ředkvička: klíčení a čeho se vyvarovat

Často se používá ředkvička na klíčení, oblíbená je díky její pikantní pepřové chuti. Sklízet její klíčky přitom můžete už během 3 nebo 4 dnů a ani vás to nestojí moc námahy. V prvé řadě je k tomu potřeba sklenice na klíčení, do níž vložíte několik semínek ředkvičky. Ta by se měla zalít vlažnou vodou a zůstat v ní po dobu 8 až 12 hodin. Následně je vody zbavíme, pořádně je propláchneme čerstvou vodou a ujistíme se, že se na semínkách neusadila nějaká nečistota. 

Sklenicí s vypuštěnou vodou mírně zatřepeme a uschováme ji na temném, větraném místě. Lze si poradit i tak, že ji zakryjeme utěrkou. Pak už stačí jen semínka párkrát denně propláchnout čistou vodou a po 3 až 4 dnech by sklenice měla překypovat klíčky ředkvičky. Stejným způsobem je možné postupovat třeba i při klíčení semínek dýně.

Nejlépe uděláte, pokud zkonzumujete klíčky ředkvičky čerstvé, a to abyste z nich vytěžili co nejvíce živin. Klíčky ředkvičky totiž obsahují vitamín A, B, C, E a K, z minerálů například vápník, železo, zinek a hořčík. V ledničce by pak klíčky neměly setrvávat déle jak 2 týdny.

Pokud již máte připravená semínka ředkvičky na klíčení, ale nikdy jste klíčení zatím nezkoušeli, máme pro vás pár rad, aby se zadařilo. Kamenem úrazu by mohlo být nedostatečné proplachování. Semínka je nezbytné proplachovat zhruba 2× až 3× denně, aby se ve sklenici zachovala optimální vlhkost a zlikvidovaly bakterie. Mimoto je zapotřebí poskytnout semínkům dostatek prostoru pro růst a volnou cirkulaci vzduchu, jinak by hrozilo jejich napadení plísní.