Sametka podzimní neboli Neotrombicula autumnalis je drobný oranžovočervený roztoč – vypadá jako malý výrazně zbarvený pavouček se sametovým povrchem. A s pavouky taky je příbuzný, v dospělosti má osm nohou, nikoli šest jako hmyz.
Larvy sametek se vyvíjejí od léta do podzimu, daří se jim ve vlhčím prostředí, jako je tráva nebo místa po keři. Parazitují na teplokrevných savcích, včetně lidí – snaží se přisát na kůži, kterou následně propíchnou a dovnitř vstříknou látku rozpouštějící kožní buňky, vzniklou tekutinu pak sají. Někdy napadá i ptáky hnízdící na zemi. Larvy sametek běžně napadají i psy a kočky.
Zní to možná děsivě, ale nebezpečné pro člověka to není. Svědivá a zarudlá vyrážka, kterou sametky vyvolávají, je ale poměrně nepříjemná. Odborně se jí říká trombikulóza. Sametkám se také někdy nesprávně říká svilušky – to jsou ale roztoči napadající třeba pokojovky.
Larvy sametek jsou pouhým okem téměř neviditelné, takže člověka hned nenapadne, co pupínky svědící i několik dní mohlo způsobit. Nynější teplé a zároveň vlhké zářijové počasí sametkám přeje. S jejich kousnutím se proto můžeme setkat minimálně do konce měsíce – dokud venkovní teploty neklesnou výrazněji dolů.
Typické pupínky se objevují nejčastěji v místech, kde je kůže tenčí nebo je nějakým způsobem shrnutá. Třeba v podkolenních jamkách, na břiše, v tříslech či kolem pasu. Larvy totiž mají jen krátká kusadla a na mnoha jiných místech nedokážou kůži prokousnout. Typické je, že kousanců bývá na jednom místě více najednou.
Dospělé sametky jsou velké jen několik desetin milimetru a nekoušou. Žijí v půdě či listí, kde kladou vajíčka, ze kterých se líhnou parazitické larvy. Ty mimochodem mají jen šest nohou a jsou spíše nažloutlé - na svou kořist číhají obvykle několik málo desítek centimetrů nad zemí, například na stéblech trávy. Stačí třeba procházka po kraji lesa, po louce či kolem potoka a můžete se dočkat nežádoucích pupímků, které hodně svědí a nutí tak člověka k tomu, aby si je škrábal.
Dlouhé nohavice nepředstavují jistou ochranu, larvy lezou po oblečení, dokud nenajdou kousek kůže. Po napití odpadnou, není třeba je odstraňovat, na rozdíl od klíšťat. Může to však trvat dva až tři dny, teprve pak se samovolně pustí, projde několika stupni vývoje v nymfu a dospělce. Tyto stádia jsou již neškodná.
VIDEO: Podívejte se, jak vypadá sametka podzimní
Někdy se lidé obávají, že larvy se dokážou zavrtat do kůže a dostanou se pod její povrch, ale to je naštěstí pověra, neumí to. Legenda zřejmě vznikla tak, že napadená kůže kolem larvy otéká, takže to může vypadat, jako by se roztoč nořil dovnitř.
Svědění se typicky objevuje až poté, co parazit odpadl. Kousnutí od sametky není nebezpečné a nepřenáší se jím žádné závažné infekce. Komplikace ale mohou nastat, pokud si člověk pupínky rozškrábe. Otevřená ranka se může zanítit, což prodlouží dobu hojení.
Pokud chcete potížím předejít, dejte si po příchodu z lesa či parku koupel nebo sprchu a vydrhněte pokožku mýdlem a vodou. Tím případné larvy smyjete. Svědění lze zmírnit pomocí volně prodejných antihistaminových gelů či mastí z lékárny. Úlevu přinesou i chladivé obklady, mezi babské rady patří potírání pupínků octem či tea tree olejem, na ten však mohou být někteří lidé alergičtí. Pokud je vyrážka rozsáhlejší, nesnesitelně svědí nebo se objeví známky infekce (silné zarudnutí, hnis, teplo v postiženém místě), není od věci navštávit lékaře. Zvláště pokud se takové potíže objeví u dětí.
Zdroje:
WebMD: Chigger Bites: Should I Worry? And How Should I Treat Them?
Hubení škůdců: Sametka podzimní – jak se před ní ochránit?
ČLÁNKY DO MAILU