Ceny potravin během roku létaly nahoru dolů. Nejvíc u másla, hovězího a brambor

Hovězí zadní bez kosti

Přesně před rokem jsme kilogram hovězího zadního bez kosti pořídili za 280 korun, pak prakticky každý měsíc cena rostla, až se zastavila na 338 korunách. To bylo v říjnu. Pak cena mírně klesla, aby se před Vánocemi zase trochu zvedla a od té doby sledujeme trend klesající. Aktuálně stojí hovězí zadní bez kosti 312 Kč.

„V roce 2025 byl vývoj cen hovězího a vepřového masa v České republice ovlivněn odlišnou situací na evropském trhu. U hovězího masa pokračoval dlouhodobý trend omezené nabídky skotu v řadě členských států EU, což bylo způsobeno snižováním stavů skotu, rostoucími náklady chovatelů a nižší produkcí v některých významných zemích. Současně přetrvávala stabilní poptávka po hovězím mase jak na evropském trhu, tak v exportu do třetích zemí. Tyto faktory vedly k růstu výkupních cen jatečného skotu a následně i cen hovězího masa na českém trhu,“ říká Radek Slanec, výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa.

Vývoj výkupních cen se následně promítal i do maloobchodních cen, avšak se zpožděním, a ne vždy ve stejné míře. U hovězího masa došlo vzhledem k výraznému růstu cen jatečného skotu také ke zdražení v maloobchodě. „Vyšší ceny se promítly zejména u kvalitních částí hovězího masa, kde obchodní řetězce reagovaly na zvýšené náklady v celém dodavatelském řetězci,“ řekl pro server Vitalia.cz Radek Slanec.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: zdražení o 32 korun

Vepřová kýta bez kosti

Rok zpět jsme si kilo vepřové kýty bez kosti pořizovali za 113 korun. Do listopadu loňského roku pak cena víceméně stoupala, v říjnu a listopadu byla na 128 korunách. A pak přišel strmý pád. Na Vánoce jsme maso na řízky kupovali už za 111 korun, v březnu přišel další pád a dnes sledujeme mírné navyšování ceny, vepřová kýta bez kosti je na 109 korunách.

„U vepřového masa byl přenos do maloobchodních cen méně výrazný. Obchodní řetězce často využívaly vepřové maso jako promovaný sortiment, což vedlo k tomu, že část cenových výkyvů nesli zpracovatelé a výrobci. Spotřebitelé tak v maloobchodě nevnímali změny výkupních cen v plném rozsahu, zejména v období intenzivních cenových akcí,“ doplňuje Radek Slanec.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: zlevnění o 4 koruny

Kuřata kuchaná celá

V dubnu loňského roku se cena za celé kuchané kuře dostala na 68 korun za kilo, a zatímco v červenci ze 75 prudce padla na 68 korun, v srpnu povyskočila na 79. S mírnými cenovými výkyvy jsem se dostali k ceně kolem 74 Kč za kilo kuchaného kuřete.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: zdražení o 6 korun

Mléko polotučné pasterované

Během posledního roku ceny nejdřív rostly až na 25 korun za litr mléka. Mohla za to dražší výroba a nižší nabídka mléka v části Evropy, kde se snižovaly stavy. Zhruba v listopadu začaly ceny klesat až na březnových 23 korun za litr.

Během roku 2025 polotučné mléko zdražilo v obchodě asi o 10 % a to navzdory tomu, že zemědělci na mléku oproti loňskému roku výrazně tratí. „Přitom cena za litr mléka byla v loňském roce na 13,30 Kč, dnes jsme pod deseti korunami,“ upozorňuje na výrazný propad ve výkupní ceně syrového kravského mléka placené mlékárnami farmářům Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: zlevnění o 2 koruny

Máslo

Od jara 2025 cena másla postupně klesala, nejrychlejší pokles přišel na začátku roku 2026, aktuálně je máslo zhruba o čtvrtinu levnější než před rokem. Od píku v září 2025, kdy kilo másla stálo 235 korun se propadlo až na nynějších 153, tedy cca 38 korun za čtvrtku másla. (Zcela běžně lze ale 250 gramů másla koupit za méně než 25 korun.) „Je obrovský přebytek mléčného tuku a máslo se prodává za cenu, za kterou se nedá ani vyrobit, i pod své výrobní náklady,“ řekl nám Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského, s tím, že másla, resp. mléčného tuku je jednoduše moc.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: zlevnění o 57 korun/kg

Eidamská cihla

Kilo eidamské cihly jsme v dubnu loňského roku kupovali za dvě stě korun, pak se cena během měsíce zvedla o 12 korun, pak znovu padla, aby se v listopadu dostala na 209 korun. Od té doby cena jako u řady dalších mléčných výrobků klesá, byť ne tak zásadně. Cena eidamu byla ale za poslední rok mnohem stabilnější než třeba cena másla, protože trh se sýry funguje trochu jinak. Na rozdíl od mléka nebo másla se eidam vyrábí a skladuje delší dobu, jde o pět až šest týdnů, případně tři měsíce. Mlékárny proto nereagují na krátkodobé výkyvy cen mléka tak rychle. Cena sýru se mění pomaleji a plynuleji. Aktuálně je cena eidamské cihly na 181 korunách za kilo.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: sleva 19 korun/kg

Pšeničná hladká mouka

V průběhu roku se cena běžné pšeničné mouky sice mírně měnila, koruna nahoru, koruna dolů, aby se nakonec vrátila na sumu, za níž byl kilogram mouky před rokem. Jde o 14 korun. „Jinak platí, že v posledních měsících vykazuje cena mouky mírně klesající trend,“ řekl nám Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů.

Zajímavostí je, že se cena mouky se na celkových výrobních nákladech příliš nepodílí, jde jen o cca 5–15 % podle typu pekárny a výrobku. „Je ale pravdou, že výrobní náklady pekařům stouply. Rozhodující vliv mají mzdové náklady, které u řemeslných pekáren představují více jak 60 % podílu na výrobních nákladech,“ upozorňuje Bohumil Hlavatý. Velký vliv mají i zvyšující se ceny pohonných hmot, i tak ale pekaři zatím tyto zvýšené náklady do prodejních cen nepromítli.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: zdražení o několik haléřů

Jablka

I u jablek lze v průběhu uplynulého roku sledovat výrazně změny v ceně, ať už směrem nahoru nebo dolů. A je to logické, zatímco v srpnu byla cena jablek na 48 korunách, loňská jablka docházela a ta na rok 2025 ještě nebyla, na podzim se zvýšila nabídka, konkurence mezi dodavateli zesílila a ceny začaly klesat.

Podle Českého statistického úřadu a trhu s ovocem jsou ceny jablek obecně velmi citlivé na kvalitu sklizně, evropskou nabídku, skladovací náklady i dovozy z Polska a Itálie. 

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: Zlevnění o 4 Kč/kg

Konzumní brambory

Zatímco loni v dubnu jsme kilo brambor kupovali za 21 Kč, v červnu už za 23 Kč. Během léta a podzimu roku 2025 pak cena klesla na 12 korun. Od té doby se zase mírně zvedá. Ale bavíme se o ceně, kterou nám nabízí řetězce. Pro české pěstitele se brambory stávají nerentabilní. „Po rekordní sklizni v celé Evropě jsou sklady plné a ceny pro pěstitele spadly hluboko pod náklady. Za konzumní brambory dnes zemědělci často dostanou jen kolem 2 Kč za kilogram. Hranolkářské brambory mají někdy cenu jen několika haléřů,“ zaznívá ze Zemědělského svazu ČR.

„U konzumních brambor evidujeme meziroční propad hospodářského výsledku asi o 8 milionů korun. Některým podnikům se za současných cen nevyplatí brambory ani prodávat,“ upozorňuje František Průša ze ZD Černovice u Tábora.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: Zlevnění o 8 Kč/kg

Slepičí vejce

V roce 2025 jsme v začátku čtvrtého měsíce pořizovali plato vajec za padesát korun, kus za pět korun. A zatímco cena během léta a podzimu ještě o pár haléřů na kus klesla, od října jsme mohli zaznamenat nárůst, který vytrval až do jara letošního roku, kdy se cena za kus vyšplhala na téměř šest korun.

Cenu vajec dlouhodobě ovlivňuje postupný přechod od klecových chovů, výskyty ptačí chřipky a nutné investice zemědělců do přestavby chovů, které se propisují do konečné ceny pro spotřebitele.

Rozdíl mezi loňskou a letošní cenou: zdražení o 1 Kč/kus, 10 Kč na plato