Hlavní navigace

Infarkt je plošná bolest, bodání u srdce není příznak, říká kardiolog

24. 8. 2021

Sdílet

 Autor: Se souhlasem Štěpána Havránka
Nejhorší „první pomoc“ při infarktu je jít pro radu k sousedovi. „Lidé nechtějí obtěžovat, ale nově vzniklá svíravá bolest za hrudní kostí, která neustupuje, si rozhodně zaslouží volat záchranku.“ Doc. Štěpán Havránek v rozhovoru přesně popisuje bolest, která znamená infarkt, a říká, co máme v takové situaci dělat. Vysvětluje také, jaký vliv mají na činnost srdce naše neřesti a vášně.

Nemocných se srdečním selháním přibývá. V České republice je jich už okolo 300 tisíc. Kardiaci neboli pacienti, kteří se již se srdečními potížemi léčí, jsou od svých lékařů dobře informováni. Znají režimová opatření a většinou jsou schopni rozlišit neškodná píchání na srdci od bolesti, která již vyžaduje zavolání na linku 112.

Mezi dlouhodobější příznaky, na které si dát pozor, patří dušnost, otoky nohou a břicha, únava, nadměrné bušení srdce, nechutenství, náhlý nárůst hmotnosti a časté močení v nočních hodinách. Podle informativního serveru Rukunasrdce.cz, který si dal za cíl zvýšit v běžné populaci povědomí o srdečním selhání, je zcela zásadní tyto příznaky nepodceňovat a co nejdříve vyhledat lékaře.

Jenže co když člověk žádné takové příznaky nemá, případně je nezaznamená, a pak náhle pocítí srdeční slabost? Jak pozná člověk, který se zatím se srdcem neléčí, že je to právě „ono“? Doc. Štěpán Havránek z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze uznává, že pro laika může být těžké rozpoznat, kdy už je nutné zavolat záchranku. Přesto se nám v rozhovoru pokusil tuto konkrétní bolest co nejlépe popsat.

Platí stále, že je bolest na hrudi a brnění levé ruky jasným signálem, že jde o infarkt a měli bychom ihned zavolat záchranku?

Záchrannou službu bychom si měli volat v případě setrvalé bolesti na hrudi, která je plošná a vypadá, jako by na vás leželo závaží, a která trvá více než dvacet minut. Pokud bolest pacient zná a spontánně odezní, tak nepůjde o akutní infarkt. Řada pacientů s ischemickou chorobou srdeční tu bolest zná a ví, že většinou odezní do pěti minut a nemá smysl panikařit. V případě, že je provázena ještě dalšími příznaky, jako třeba ztrátou vědomí, tak je samozřejmě nutné volat ihned. K návštěvě lékaře nás také nutí bolest, která nově vznikla a opakuje se, vrací. Naopak, pokud je bolest setrvalá a trvá déle než den, pak akutní infarkt pacient určitě nemá.

Brnění levé horní končetiny již není tolik typické. Ruka nás může brnět z řady příčin. Obtíže mohou být třeba od páteře. Pokud brní jenom ruka, tak se patrně nebude jednat o infarkt.

Jak rozeznám, že je „moje“ bolest na hrudi právě tou bolestí, která značí infarkt?

S bolestmi je to složité a laik je špatně rozeznává. Každého z nás třeba občas píchne na hrudi, když se třeba zprudka narovnáme, a to se srdcem příliš nesouvisí. Jinými slovy – bodání u srdce je známkou, že nejde o infarkt. Naopak s infarktem je spojena tlaková, svíravá a plošná bolest. Pacienti někdy říkají, jako by na ně někdo položil pytel s pískem. Není tedy bodová.

Největší chybou, kterou mohou pacienti udělat, a někteří to skutečně dělají, je, že si zajdou k sousedovi, o kterém vědí, že se se srdcem léčí, a nechají si poradit, nebo si dokonce vezmou jeho lék.

Je třeba si při těchto potížích, kdy si nejsme jisti, zda jde skutečně o infarkt, zavolat záchranku, nebo se vydat do nemocnice sami?

Lepší je si zavolat záchrannou službu, a to ze dvou důvodů. Jednak je záchranná služba schopna v případě, kdy by nastaly komplikace, ihned zasáhnout, jednak je schopna již podle EKG, které natočí přímo v sanitě, posoudit, o jak akutní situaci jde. Pacienti, kteří mají jednoznačně infarkt, jsou ihned vezeni na akutní vyšetření.

Člověk má někdy pocit, že obtěžuje zbytečně, ale na druhou stranu nově vzniklá svíravá bolest za hrudní kostí, která neustupuje, si rozhodně zaslouží záchrannou službu zavolat.

Infarkt je akutní a život ohrožující situace, kdy dojde k odumření části srdečního svalu. Vzniká náhlým uzavřením nebo výrazným zúžením věnčité tepny, která příslušnou oblast srdce zásobuje.

Chronické srdeční selhání se může rozvinout po prodělaném infarktu, kdy je srdce oslabené. Jeho příznaky jsou zprvu nenápadné, nastupují postupně a se srdcem si je nemusíme hned spojit. Lidé je běžně přisuzují špatné kondici nebo přibývajícímu věku. Často se na ně přijde až s první nutnou hospitalizací, kdy se srdce při akutním zhoršení může poškodit ještě více.

Ve stresové situaci a třeba i po nevyspání se může stát, že člověku i s odstupem několika hodin silně buší srdce a nejde to zastavit. To asi není hned důvod k volání záchranky?

Pokud poběžíme maraton, tak nám srdce bude tlouct silněji a rychleji. Je to přirozená reakce organismu, kterým se vyrovnává se situací zvýšené potřeby kyslíku. Tato reakce je univerzální, ať se týká fyzické, nebo psychické reakce. Pokud bych teď na vás zakřičel, tak se vám srdce rozbuší, a to je naprosto normální. Stejně tak jako když tomu předcházela nějaká jiná stresová situace, například zkoušky a podobně. Srdce nám může bušit silněji třeba i při horečce nebo při nějaké infekci.

Bušení, které známe ze sportovní aktivity nebo úleku, je naprosto normální a mají jej všichni savci. Je to něco, čeho se nemusíme obávat. Někdy ale může lidi vyděsit a srdce pak vnímají ještě víc.

A strach bušení ještě zhoršuje…

Přesně tak. Když se nedokážeme zklidnit, tak nás to může i obtěžovat. Ale je potřeba si říct, že pokud se srdce rozbuší bez jakékoli vnější příčiny, tak už je to divné. A takové srdce by mělo být v nějakém blízkém časovém horizontu vyšetřeno praktickým lékařem nebo kardiologem.

Jak dlouho nám v takové situaci může srdce silněji bušit, mohou to být i hodiny?

Pokud to trvá hodiny, tak to může být i jiný problém a vyplatí se navštívit lékaře, který natočí EKG. Většinou se zjistí, že je to normální rytmus a člověk se tím uklidní. V takovém případě není potřeba se znervózňovat. Představte si maratonského běžce, který běží několik hodin a celou tu dobu, tedy několik hodin, mu srdce buší rychleji a není to škodlivé.

Máte nějaký tip, jak srdce zklidnit? Pomůže třeba dýchání nebo nějaký lék?

Nejlepší terapií je, když si člověk v takových situacích řekne, že se nic neděje. Samozřejmě pokud je to možné. Snaha situaci rozdýchat může pacienta přivést do stavu tzv. tetanie, takového holotropního dýchání, což není úplně příjemný stav a spíš to situaci zhorší.

Nasazovat bez rozmyšlení léky, které mohou mít nějaké vedlejší účinky, není dobrou cestou. Na druhou stranu se člověk může dostat do složitější životní situace, musí odolávat dlouhodobému stresu nebo se jedná o projev jiného onemocnění… V těchto případech je nějaká léčba vhodná. Pacient si ji ovšem nemůže řídit sám. Vzít si lék bez konzultace s lékařem, ač v dobré víře, není v pořádku.

Každý asi máme svoji cestu, jak se uklidnit. Někdo dokáže meditovat, jinému pomůže třeba kostička čokolády. Jiný si ale zapálí cigaretu…

Cigareta může v daný moment uklidnit, to je pravda, ale pro kardiologa je to „červený hadr“, protože i po jedné vykouřené cigaretě dochází ke zúžení tepen, k jejich křeči. Chápu, že není jednoduché zbavit se závislostí, ale kouření je věc, kterou musíme striktně odmítat a pokusit se jí zbavit.

Zajímavá jsou data ze všech zemí, kde se zakázalo kouření v restauracích. Ukazují jasný pokles akutních infarktů. Takže to má obrovský význam.

Je stejně rizikové i pasivní kouření, případně vliv životního prostředí?

Rovněž pasivní kouření může mít nepříznivý vliv na srdce, ale samozřejmě zejména na dýchací ústrojí. Životní prostředí také nějaký vliv má, ale pokud si představím česká města, která se díky útlumu průmyslu a ekologickým regulacím v posledních desítkách let výrazně zlepšila, tak se domnívám, že už tak zásadním problémem v kardiologii není.

Jaký vliv na srdce má nespavost?

Jednorázové nevyspání, které navíc třeba doženeme o víkendu, se na srdci patrně neprojeví. Dlouhodobý nedostatek spánku ale již může mít negativní vliv.

Pro srdce je vyloženě nebezpečný vysoký krevní tlak, na jehož rozvoj má rozhodně vliv spánková apnoe, tedy buzení se pro nedostatek dechu.

Každý, kdo někdy vyzkoušel energy nápoj třeba i v kombinaci s tvrdým alkoholem, což býval – a možná ještě je – hit mejdanů, tak pak v noci nejenže špatně spal, ale budilo ho i silné bušení srdce. Jak nahlížejí kardiologové na tento fenomén?

Všeho s mírou. Pokud má člověk zdravé srdce, tak se mu po takovém nápoji, třeba i s nějakým alkoholem k tomu, patrně nic nestane. Srdce začne silněji bouchat, asi jako před nějakou zkouškou, protože jsme se stimulovali. Tento pocit, pokud vůbec přijde, tak zase zmizí.

Je známý fakt, že někdo pocítí i po samotném alkoholu zvýšené bušení srdce, což je opět fyziologická reakce. Jednorázově to určitě neškodí, stejně tak jako jednorázové vypití energy nápoje nebo silné kávy. Pokud by někdo z takových nápojů žil, tak to může mít význam a určitě to nemůžeme doporučovat. Skutečný problém by ovšem mohl nastat u lidí, kteří již mají vážně poškozené srdce.   

Pití alkoholu je v České republice velkým tématem. Většinovou společností je přijímám a tolerován i ve vyšším množství. Existuje vůbec zdravá míra alkoholu?

Určit přesnou míru je složité. Jedna sklenička jednou za čas nebo například jedno pivo jednou týdně po obědě jistě nikomu neublíží. Problém nastává, pokud někdo pije pravidelněji. Což platí i o množství. Jednou za čas lahev vína ve dvou nikomu neublíží, ale nutno říct, že ani neprospěje. Představa, že si vínem zajistíme prevenci choroby srdeční, je mylná.

Další faktor, který je třeba si uvědomit, je, že v alkoholu jsou prázdné kalorie. Takže pokud se někdo snaží zhubnout, protože obezita je také jedním z rizikových faktorů onemocnění srdce, tak mu pití alkoholu nepomůže.   

Existují vědecké práce, které se týkají srdečních arytmií a uvádějí, že jakákoli abstinence alkoholu výrazně snižuje výskyt poruchy rytmu, pokud ji tedy člověk už jednou má. To znamená, že pro pacienta s takovou poruchou je jednoznačným doporučením úplná abstinence. Studie bohužel také ukazují na to, že dokonce i lidé s touto diagnózou – a to nejen v Čechách – nejsou mnohdy ochotni se alkoholu trvale vzdát.   

Lidé starší čtyřiceti let mají v rámci preventivních prohlídek nárok jednou za čtyři roky na vyšetření na EKG. Je to dostatečná prevence? Pokud má někdo nemocné srdce, prozradí to EKG?

Musíte se na to podívat tak, že to není jediný úkon, který praktický lékař vykoná. EKG je součástí celkového posouzení pacienta. Patří sem i změření tlaku a už jen otázka:  „Jak se vám daří?“ může mnohé prozradit a má velkou výpovědní hodnotu.

Pokud by se jen natáčelo EKG, tak by to bylo nedostatečné, protože odhalí jen některé odchylky, ale v žádném případě ne úplně všechno. Výhodou EKG je, že to je jednoduchá a široce dostupná metoda, což je pro screening jakéhokoli onemocnění důležité. Pokud bychom měli udělat kompletní prevenci záchytu různých chorob, tak bychom museli všechny odeslat na komplexní vyšetření kardiologem včetně ultrazvuku, zátěžového EKG, zhodnocení laboratorního vyšetření atd. Jenže ani tímto způsobem bychom nedosáhli stoprocentní prevence. Navíc řada poruch, včetně infarktu, je předem neodhalitelná. Někdy jsme schopni jen říct, jaké má kdo riziko, ale jestli se naplní, to přesně říct nedokážeme.

To bývá případ i vrcholových sportovců, kteří jsou pravidelně důkladně vyšetřováni, a přesto jsme někdy svědky tragických událostí. Může se něco takového stát i rekreačnímu sportovci nebo třeba amatérskému běžci?

Sport je obecně prospěšný a zlepšuje spoustu parametrů do budoucna. Jeho zisk jednoznačně převyšuje rizika. Pokud je někdo na pochybách, tak může navštívit sportovního lékaře, ale neřekl bych, že je to paušálně nutné.

Poruchy, které mohou nastat, spadají do dvou kategorií – jedna je taková, že přichází jako blesk z čistého nebe, a druhá je dána dlouhodobým vlivem sportu. Je jasné, že nikdo z nás neví, co má napsáno, co se mu přihodí. A pokud je to běžný člověk, který chodí běhat, a to i tak, že natrénuje na půlmaraton, si svým výkonem pravděpodobně nezpůsobí žádnou poruchu. Ale u některých jedinců, a týká se to intenzivně sportujících, tato situace může vést k dlouhodobým potížím, protože jejich srdce vlivem sportu zbytňuje.

Není účelné, aby se každý běžec nebo rekreační sportovec podroboval zátěžovým testům, protože převážně nedosáhnou takových výkonů, aby se to mohlo náhle na srdci negativně projevit.

Galerie: Jak probíhá sportovní prohlídka a co ukáže

Dle mého názoru je u těchto lidí mnohem důležitější, aby pozorovali, zda je jejich výkonnost a schopnost trénovat stejná, zda se něco nemění. Pokud by pocítili, že se jim dlouhodobě daří hůř, tak by měli vyhledat lékaře. Nejhorší ale je, pokud někdo netrénovaný třeba z hecu zkusí nějaký takový běh. To bývají ty nejhorší konce.

Je pravda, že se sportujícím jedincům mění tepová frekvence i v klidovém stavu, takže lékař dokáže podle tepu poznat, že před ním stojí sportovec?

Krevní oběh pravidelně sportujícího člověka je vytrénován tak, že i v klidu mají tep nižší než běžná populace a jsou schopni se z tohoto klidového tepu zvednout na frekvenci, která je potřeba ke sportu.

Doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D.

Kardiolog, působí na II. interní klinice kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).