Srdeční infarkt

I pro zdravého člověka představují teplotní extrémy zátěž. Natož pak pro ty, kteří mají nemocné srdce. Kardiologové proto varují – v létě buďte obzvláště opatrní, nepřeceňujte síly, ať vaše dovolené neskončí předčasně v nemocnici.

Vánoce mají být svátky klidu a míru, ale ruku na srdce: pro koho to skutečně platí? Nejdřív velkolepé přípravy, pak „povinné“ radovánky s příbuznými… Svátky mohou být zdrojem jak radosti, tak stresu, smutku a úzkosti. A podle odborníků v tomto období dokonce přibývá potíží se srdcem. Vánoce dokonce umí „zlomit srdce“.

Mrazivé počasí srdci příliš nesvědčí, v zimě podle odborníků roste počet infarktů. Jenže mnoho lidí se snaží nevolnost takzvaně přechodit. Nechtějí během vánočních svátků obtěžovat své okolí a narušovat slavnostní atmosféru. A tak raději potíže zamlčí. Jenže pak už může být na záchranu pozdě, varují lékaři.

Vysoký krevní tlak nebolí. Lidé proto mnohdy netuší, že se jich tahle potíž týká. Pokud ji však neřeší, hrozí jim fatální zdravotní průšvihy.

Rychlý a slabý puls, popelavá pleť, studená kůže a mramorové končetiny – to jsou jen některé z příznaků tzv. kardiogenního šoku. Týká se 5 až 8 procent z asi 20 tisíc Čechů, kteří ročně dostanou srdeční infarkt. Více než polovina těch, jejichž srdce tento šok utrpí, zemře. Kardiologové na své konferenci probírali, jak jejich počet snížit. Klinická studie ukázala, že někomu může pomoci napojení na mimotělní oběh.

Nemoci srdce a cév zapříčiňují v Česku čtyřicet procent úmrtí. Spouštěčem může být vysoká hladina cholesterolu, kterou někdy trpí i štíhlí lidé žijící zdravě, protože tento sklon zdědili. A nemusí o tom tušit, dokud nenastane nějaký průšvih, jako je infarkt nebo mrtvice. Familiární hypercholesterolémii lze léčit.

Nízké teploty nemusí dělat srdci vůbec dobře, a to ani když je zdravé. Platí přitom, že zima je pro tento životně důležitý orgán horší než horko. Kardiologové proto dali dohromady pět rad, jak srdce v tomto období chránit.

Je lepší být sportovec s nadváhou, nebo líný, ale štíhlý? Podle českých kardiologů je pro naše zdraví důležité se hlavně hýbat. Otázkou zůstává, jak moc. I na to ale mají lékaři odpověď.

Dřív by pan Miloslav (73) byl ztracený případ. Během let prodělal tři infarkty, a srdce se mu dokonce i zastavilo úplně. Lékaři mu diagnostikovali chronické srdeční selhání, díky pokročilé moderní léčbě mu ale stačí brát léky. Jak říká, je na tom celkem dobře a zvládá fungovat.

Velmi raritní zákrok provedli lékaři z Fakultní nemocnice Motol. Včasným zásahem zachránili život novorozenému chlapci, který pravděpodobně během porodu prodělal infarkt. Dnes děťátko dobře prospívá, přestože funkce jeho levé srdeční komory zůstává snížená.

Sportujících lidí přibývá a s tím roste i potřeba specializovaných center sportovní kardiologie. Vyšetření v nich mohou zabránit náhlým úmrtím sportovců, včetně těch rekreačních.

Zatímco infarkt se umí ohlásit razantně, u srdečního selhání jsou příznaky plíživé a často se projevují v jiných částech těla, než je hrudník. Jaké mohou být varovné signály srdečního selhání?

Chlubit se tím, jak málo spánku člověku stačí, už naštěstí není cool. Ale i tak spousta z nás spí méně, než by naše tělo potřebovalo. Únava a pocit nevyspání rozhodně nejsou tím nejhorším, co se nám kvůli tomu může stát. Zbytečně si zaděláváme na potíže se srdcem, imunitou či třeba váhou.

Pro řadu lidí znamená horké letní počasí riziko vážných zdravotních komplikaci. Jak poznat, že se nejedná jen o přehřátí, ale už o hrozbu srdečního kolapsu?

Přibývá infarktů a dalších srdečních onemocnění, kardiologové se připravují na další nárůst případů. Situaci pomůže, že od května zdravotní pojišťovny nově hradí léky lidem, kterým selhává srdce, tzv. glifloziny.

Je to již třicet let, kdy lékaři v pražském IKEM zahájili jako první v tehdejším Československu program účinné léčby akutního infarktu myokardu metodou tzv. koronární angioplastiky. Tato metoda znamenala a dosud znamená obrovský posun v pomoci lidem postiženým infarktem.

Nejhorší „první pomoc“ při infarktu je jít pro radu k sousedovi. „Lidé nechtějí obtěžovat, ale nově vzniklá svíravá bolest za hrudní kostí, která neustupuje, si rozhodně zaslouží volat záchranku.“ Doc. Štěpán Havránek v rozhovoru přesně popisuje bolest, která znamená infarkt, a říká, co máme v takové situaci dělat. Vysvětluje také, jaký vliv mají na činnost srdce naše neřesti a vášně.

Když dva lidé chrápou stejně, nemusí to být totéž. Prášky nepomohou ani jednomu. Pro jednoho se nabízí operace, druhému – pokud jde o nebezpečnou spánkovou apnoe – pomůže speciální maska.

Téměř 40 % lidí s infarktem umře dřív, než se jim dostane potřebné pomoci. Nová kampaň JEDNEJ RYCHLE. ZACHRAŇ ŽIVOT to chce změnit. Při podezření na infarkt jsou důležité čtyři věci…

Ať jsme mladí nebo staří, hřešíme všichni. Někomu z toho pneumatika kolem pasu naroste, druhému ruce zežloutnou. Odhalíme nejčastější hříchy, které ohrožují naše srdce.

Holdujete tučným jídlům, stresujete se doma i v práci a sport zanedbáváte? Vaše srdce tiše trpí. Dopřejte mu generálku, máme pro vás šest tipů, jak ozdravit srdce.

V Evropě umírá na infarkt každou minutu jeden člověk a koronární příhoda postihne Evropana každých 26 sekund. Nespoléhejte jen na lékaře – úsměv a pohyb jsou důležitější než pilulky.

Téměř tři čtvrtě milionu Češek a Čechů trpí nemocemi srdce a cév. Mnozí aniž by to věděli. A hrozba infarktu se sune do stále nižšího věku. Chcete vědět, jestli se vás taky týká?

Určitě znáte přísloví, že alkohol je metla lidstva. Někdy ale dobře uklidí. Jeho konzumace má totiž v některých případech pozitivní účinky na lidský organismus. Vědci teď dokonce přišli s objevem, že nadměrné pití snižuje u mužů riziko infarktu. Věříte tomu?

Akutní infarkt myokardu postihuje stále mladší lidi. A může přijít zcela bez varování. Cítíte tupý tlak nebo pálení za hrudní kostí, která se šíří do levé paže a krku? Potíte se? Máte pocit schvácenosti, nevolnosti a dušnosti? S největší pravděpodobností na vás zaútočil infarkt.