Je vhodné odměňovat děti za vysvědčení? A když, tak čím?
Myslím si, že ocenit půlroční práci dětí není nic špatného, a to ať penězi, nebo jiným dárkem. Dárkem může být zvlášť u těch mladších společně strávený čas, zážitek, případně něco, co si syn nebo dcera vyberou. Peněžní dárek zase umožní dětem koupit si něco podle svého a třeba si i uspořit něco bokem. Ale co bych určitě doporučila, je doprovodit odměnu nějakým společným povídáním – třeba o tom, jak dítěti škola jde, co by se dalo nebo mohlo změnit, a dítě slovně ocenit.
Měly by děti s rodiči konzultovat, za co peníze za vysvědčení utratí?
Určitě je dobré s dětmi probrat, co si chtějí koupit, nebo jestli by si nechtěly část odložit třeba na nějakou větší věc, kterou by si mohly pořídit v budoucnu. To samozřejmě není jen otázka vysvědčení. Je fajn, když je v rodině přirozené komunikovat o tom, za co se peníze utrácejí.
Jaká částka je jako odměna za vysvědčení vhodná?
To nelze říct, každá rodina je na tom jinak. Pro někoho je hodně stokoruna, pro někoho tisícovka. Ale určitě bych to nijak nepřeháněla.
A co když vysvědčení není podle mých představ?
Vysvědčení není jednorázová událost, která spadne z nebe. Je důležité s dětmi školu a prospěch probírat v průběhu celého školního roku, aby vysvědčení nebylo nepříjemným překvapením. No a i když třeba vysvědčení mohlo být podle našeho názoru lepší, je potřeba ocenit snahu a práci.
Za co by děti naopak peníze dostávat neměly?
Nejsem zastánce peněžních odměn za domácí práce. To je něco, co děláme všichni pro sebe, pro rodinu. Maminku nebo tatínka taky nikdo neplatí za to, že vaří a uklízejí. Každý bychom měli k chodu naší domácnosti nějak přispět. Samozřejmě jsou výjimky. Například můj syn, který ještě nemohl na brigádu, si chtěl našetřit na lepší mobil. Tak jsem vymyslela, že vypleje celou zahradu… A za to jsem ho pak ocenila penězi. Ale to byla skutečně nadstandardní práce. Z pohledu rodičovství si myslím, že je pro dítě ve finále lepší, když ho oceníme slovně a trávíme s ním čas, než ho odměňovat penězi.
A co motivace penězi k lepším známkám?
Ani to si nemyslím, že by bylo vhodné, odměňovat penězi třeba jedničky. Naopak co určitě doporučuji, je dávat prakticky od začátku školní docházky dětem kapesné. To je základ finanční gramotnosti.
Proč?
Děti ve škole chodí do bufetu, kupují si drobnosti, mohou si ale i spořit a samy rozhodovat, co s penězi udělají. Dnes jsou zcela běžné dětské účty, kam dostávají děti peníze od rodičů převodem. Někdo radí dávat dětem větší částky, aby si z nich hradily např. telefon, obědy či kroužky. Já spíše zastávám názor, že je potřeba s dětmi o rodinných financích mluvit, aby si uvědomovaly, co je vše potřeba platit.
Kdy dítěti zavést bankovní účet?
Třeba já ho založila dětem v jejich deseti letech. Šli jsme do banky, ony se cítily strašně dospěle a důležitě, dostaly vlastní kartu a naučily se s ní platit. Do jejich internetového bankovnictví ale mám přístup a mohu sledovat, za co utrácejí. Kontrolují si to také ony samy ve svých mobilech, a to celkem často. Zajímají se o pohyby na účtu i o zůstatek. Spoří si také bokem do prasátka, aby měly rezervu pro případ, kdyby si něco rychle chtěly pořídit nebo něco potřebovaly. Starší děti si mohou posílat rezervu i na spořicí účet.
Co dalšího je v souvislosti s hospodařením dětí s penězi ještě důležité?
Řekla bych, že důslednost. Pokud dítě peníze z kapesného utratí, tak prostě musí počkat do dalšího měsíce. To se třeba týká i mobilu. Pokud třeba můj syn vyčerpá limit na data, víc jich nedostane. To je také forma učení. Vystavit dítě tomu nepohodlí a důsledkům jeho chování. Dodržovat nastavená pravidla. Utratil sis to, nemáš? Počkej na příští kapesné.