Hlavní navigace

V posteli do Benátek či na pustý ostrov. V nemocnicích stále častěji pomáhá virtuální realita

5. 9. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Virtuální realita není jen doménou příznivců počítačových her. Nachází uplatnění také v medicíně, jak dokládají příklady z českých nemocnic a klinik. Pomáhá například chirurgům při nácviku těžších zákroků nebo lidem se závratí.

Pokud budete hledat definici pojmu virtuální realita, dozvíte se, že jde o alternativní svět vytvořený počítačem. Virtuální realita umožňuje tomu, kdo ji používá, ocitnout se v simulovaném prostředí, které může vytvářet iluzi skutečného světa. Takového, v němž je možné se projít, přemisťovat v něm předměty nebo naslouchat zvukům.

Virtuální realitu znají například ti, kteří hrají počítačové hry, navštěvují zábavní parky nebo se někdy setkali se simulátory výcviku boje, pilotování či řízení. V tomto duchu se využívá také v medicíně, kdy může sloužit třeba jako simulátor pro nácvik chirurgických zákroků

A postupně se s ní začínají častěji setkávat také čeští pacienti. „Nutno ale poznamenat, že použití virtuální reality ve zdravotnictví je zatím na počátku,“ podotýká Karel Kantor, člen představenstva společnosti Vamed Mediterra, jež vlastní několik zdravotnických zařízení a virtuální realitu testuje na pražské Rehabilitační klinice Malvazinky. 

Trénink složitých zákroků na srdci 

Hned v úvodu si uveďme příklad, jenž ukazuje, jak unikátní může být současné využití virtuální reality v medicíně. A že rozhodně nejde o hračku pro pobavení vytížených zdravotníků.

V Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) využívají virtuální realitu zhruba rok a pracují s ní špičkoví chirurgové. „Používají ji především v předoperační přípravě – při plánování složitých výkonů na játrech, ledvinách a srdci,“ uvádí vedoucího Odboru informatiky IKEM Petr Raška„To znamená, že při plánování složitého chirurgického zákroku, například u dítěte s nádorem jater, jim dokážeme připravit model jater, včetně vnitřní cévní struktury, ještě před operací. Chirurgové si tak mohou prohlédnout orgán nebo cévní zásobení nádoru a podle toho se rozhodnout, kudy povedou řez, a celou operaci si lépe připravit,“ vysvětluje.

Virtuální realita umožňuje chirurgovi například změřit si potřebné vzdálenosti nebo nahlédnout do vnitřních struktur orgánu.

Virtuální realita umožňuje chirurgovi například změřit si potřebné vzdálenosti nebo nahlédnout do vnitřních struktur orgánu.

Autor: IKEM

Model pro virtuální realitu není univerzální, naopak lékaři mají k dispozici vždy projekci orgánu konkrétního pacienta čekajícího na operaci. Na míru jim ho zhotovují IT specialisté IKEM. Jak je to možné? „Data, která operatér na sále vidí, jsou založena na CT nebo magnetické rezonanci, občas fúzí obou těchto technik dohromady,“ vysvětloval před časem ve videu IKEM Podcast David Sibřina, který v institutu působí jako specialista virtuální reality pro operační plánování. „Snažíme se nevidět jen obal zvenku, ale prozkoumat vnitřní struktury orgánu, pacientovu specifickou anatomii pro ten daný případ,“ dodal.

Speciální brýle si proto chirurgové z IKEM nasazují nejen před operací, ale často i přímo při ní, aby se ujistili, že postupují správně. Nebo aby přímo na sále naplánovali další, pro pacienta nejlepší postup.

Pomocník při zvládání závratí

Již několik let virtuální realitu zapojují do léčení odborníci ve Fakultní nemocnici (FN) Motol. Virtuální realitu tam používají hned na několika klinikách různým způsobem. Navíc se její využití postupně rozšiřuje.

Například v Neurootologickém centru nyní běží studie, v níž lékaři ověřují, jak může virtuální realita pomoci pacientům, kterým způsobuje závrať například míhání okolí při jízdě autem, cestování metrem nebo návštěva rušného supermarketu s vyššími regály.

Lékaři v Motole se proto před několika lety domluvili se studenty středních škol, kteří vytvořili software, jenž ve virtuální realitě dokáže pacientům ukázat právě ty scény, které u nich budí závrať. „Opakováním těchto podnětů se na ně pacienti stanou necitlivými,“ vysvětluje neurootolog Zdeněk Čada, který výzkum vede s lékařkou Zuzanou Balatkovou.

Jako pohled do vesmíru. Nové CT nabízí dokonalý obraz lidských útrob Přečtěte si také:

Jako pohled do vesmíru. Nové CT nabízí dokonalý obraz lidských útrob

V tomto případě může mít virtuální realita podobu eskalátorů v metru, kdy pacient jeden nahoru a naproti vidí míhající se schody v opačném směru. Nebo má stimul jednodušší podobu čtyř stěn, které obklopují pacienta ze všech stran. Na každé z nich se pak střídá černý a bílý pruh, přičemž pruhy jsou vedeny různými směry.

Tato forma rehabilitace je určena především pacientům po operaci nádorů mostomozečkového koutu. Ve virtuální realitě pobývají před operací i po ní. „Jedno sezení trvá zhruba půl hodiny. V tuto chvíli se ukazuje, že sezení se musí opakovat a tato forma rehabilitace musí být dlouhodobější, protože efekt má, ten je ale většinou krátkodobý,“ dodává Zdeněk Čada.

Na skok v Jurském parku

Na klinikách dětské hematologie a onkologie, neurologie a brzy také na Pediatrické klinice FN Motol virtuální realitu používají jako formu rozptýlení u dětí od osmi let věku. Podmínkou je, aby s využitím souhlasili jejich rodiče a dítě nemělo mentální postižení či onemocnění centrálního nervového systému.

Virtuální realita má v tomto případě podobu nevšedního zážitku. Například výletů do přírody včetně podmořského světa, prohlídky slavných památek a monumentů jako Machu Picchu, návštěvu Jurského parku nebo interaktivních her v podobě horské dráhy či rallye. Není proto divu, že si ji děti podle Lucie Hrdličkové z týmu dětské podpůrné péče FN Motol zamilovaly. „Pochvalují si ji, protože jim přináší milé rozptýlení od tíživého času v nemocnici. Pokaždé mě překvapí, jak si hned vědí rady, jak si brýle nasadit a hru spustit. Efekt zážitkové virtuální reality na zlepšení jejich nálady a mírnění úzkosti chceme nyní ozřejmit novou klinickou studií, kterou jsme spustili v červenci,“ popisuje Lucie Hrdličková.

Rozptýlení pomáhá malým pacientům lépe zvládnout pobyt v nemocnici, ať už jsou hospitalizováni kvůli vyšetření, při podání chemoterapie, nebo přichází na běžnou ambulantní kontrolu.

Senioři díky virtuální realitě cestují po světě

Podobné využití virtuální reality, jen u dospělých, nedávno v tiskové zprávě představila Nemocnice Jihlava. V červnu za celkem 26 tisíc korun zakoupila dvoje brýle a dobrovolníci je začali nabízet imobilním pacientům na geriatrickém a onkologickém oddělení. Když si brýle pacienti nasadí, mohou se virtuálně projít za zpěvu ptáků třeba lesem nebo ulicemi některých z turisty hojně navštěvovaných českých a zahraničních měst.

„Pacienti se díky brýlím mohou přesunout na Karlštejn, Karlův most, do Florencie, Kutné Hory, na Lipno nebo na Šumavu,“ uvádí tisková zpráva Nemocnice Jihlava, která zmiňuje jako jednu z možných virtuálních lokalit také italské Benátky.

„Dobrovolníci chodí zhruba dvakrát v týdnu na vybraných odděleních a brýle nabízejí. Pomáhají s nastavením brýlí a všemi technickými věcmi. Pacienti si už jenom brýle nasadí a baví se,“ vysvětluje mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová jednoduchý princip nové služby pacientům.

Takto zkouší virtuální realitu v Nemocnici Jihlava. Ta zakoupila dvoje speciální brýle a dobrovolníci je půjčují imobilním pacientům.

Takto zkouší virtuální realitu v Nemocnici Jihlava. Ta zakoupila dvoje speciální brýle a dobrovolníci je půjčují imobilním pacientům.

Autor: Nemocnice Jihlava

Virtuální realitu si v nemocnici zatím vyzkoušely desítky pacientů. „Reakce jsou výborné. Vždy si to jeden chce vyzkoušet, ostatní jsou takoví skeptičtí. A potom,  když vidí, jak jsou ti, co virtuální realitu zažili, nadšeni, chtějí ji zkusit také,“ dodává mluvčí s tím, že novinka by v budoucnu mohla rozptýlit také hospitalizované na interním oddělení nemocnice.

Fiktivní návštěva místa, které velmi autenticky napodobuje skutečný předobraz, má pacientům nejen ukrátit čas a dopřát jim možnost vidět lokalitu, kam jim zdravotní stav nedovolí odcestovat, virtuální výlet může pozitivně ovlivnit také poznávací funkce nebo nemocným zlepšit náladu, a tak pomoci jejich psychice. „Jde o příklad dobré praxe, jak pomocí technologií zpříjemnit pacientům jejich čas strávený v nemocničním prostředí a na chvíli zapomenout na jejich zdravotní problémy,“ říká David Zažímal, náměstek pro informatiku a kybernetickou bezpečnost. „Pro pacienty je to vytržení ze všedního dne, kdy tráví čas na lůžku,“ dodává koordinátorka dobrovolníků jihlavské nemocnice Žofie Vojáčková.

Virtuální realita jako součást ergoterapie

Jiné využití našla virtuální realita ve FN Plzeň. Testují ji při rehabilitaci pacientům s nemocným ramenem. „Je zahrnuta do léčby v rámci probíhajícího randomizovaného výzkumu. Celkem 40 pacientů s bolestí a omezením funkce v oblasti ramenního kloubu podstoupí běžnou rehabilitační léčbu indikovanou dle individuálních potřeb, polovina z nich navíc absolvuje i pravidelná cvičení s pomocí této moderní technologie,“ uvedla FN Plzeň v dubnu v tiskové zprávě.

Pacient se díky brýlím ocitá například na opuštěném ostrově v roli trosečníka a s pomocí virtuálního průvodce plní jednotlivé úkoly. Cvičení jsou přizpůsobena různým stupňům obtížnosti, která odpovídají fyzickému stavu pacienta, a provádí se vleže, vsedě i vestoje. Ambulantní léčba s využitím virtuální reality trvá měsíc.

Virtuální realitu je možné použít například k rehabilitaci. Snímek je z Fakultní nemocnice Plzeň.

Virtuální realitu je možné použít například k rehabilitaci. Snímek je z Fakultní nemocnice Plzeň.

Autor: FN Plzeň

„Přesun rehabilitace do virtuálního světa mění terapeutické sezení na nevšední zážitek. Pro pacienty je rehabilitační léčba méně stresující, zmírňuje vnímání bolesti při cvičení, zvětšuje pohybový rozsah i motivaci a trénuje také kognitivní funkce,“ vysvětluje primářka Oddělení léčebné rehabilitace Andrea Kunschová.

„Ačkoli jsou programy pojaty jako herní zážitek, prioritou zůstává přizpůsobit je diagnóze pacienta a úrovni náročnosti, kterou mu je daná dysfunkce umožní zvládnout. Díky tomu můžeme u nemocných zvýšit kvalitu, efektivitu i objem fyzické a mentální rehabilitace,“ doplňuje ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.

Výzkum potrvá až do února příštího roku. Závěrečné hodnocení tedy nemocnice zatím nemá k dispozici. „Nicméně již nyní je patrné, že výhody tohoto řešení jsou v uvolnění kapacity a snížení zátěže zdravotnických pracovníků, zvětšuje se objem poskytované rehabilitace a urychluje se fyzické a psychické zotavení pacienta. Nesporně tedy mluvíme o zvýšené efektivitě léčby,“ uvádí Lucie Bauerová z Oddělení tiskové mluvčí FN Plzeň.

Podobné uplatnění našla virtuální realita také na Rehabilitační klinice Malvazinky. Novinku použili fyzioterapeuti zatím zkušebně u jednotlivých pacientů. „Využíváme ji v rámci ergoterapie. Tedy ve chvíli, kdy má pacient omezenou hybnost. Aplikace s virtuální realitou mu umožňují specifický způsob trénování pohybu tak, aby se mu vrátila zpět nejvyšší možná hybnost třeba rukou a díky tomu se pacienti vracejí zpět do běženého života,“ popisuje Karel Kantor.

Bez správné rehabilitace se nikdy nevrátíte do formy jako před nemocí, říká fyzioterapeutka Přečtěte si také:

Bez správné rehabilitace se nikdy nevrátíte do formy jako před nemocí, říká fyzioterapeutka

Virtuální realita má na Malvazinkách podobu psaní křídou na školní tabuli nebo zalévání zahrádky. „Aby byla atraktivní a pacienty bavila, softwarové firmy do ní vkládají herní prvky nebo různé zajímavosti. Viděl jsem třeba aplikaci, kde když člověk nakreslil slona, tak ten pak ve virtuální realitě ožil,“ popisuje jednatel společnosti Vamed Mediterra, vlastníka kliniky. Tato zpestření mají pacienta u cvičení udržet, protože simulovaná realita při rehabilitaci nemá na rozdíl od aplikací používaných například v Nemocnici Jihlava ještě dokonalou grafiku.

Podobně hovoří i Viktor Veselý z Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol, kde virtuální prostředí k rehabilitaci využívají také. „Výhoda virtuální reality spočívá hlavně v možnosti simulace prostředí, které by se jinak pro pacienta těžko připravovalo. Neopomenutelná je ale i motivace, která bývá pro pacienty často vyšší při použití virtuální reality než klasických metod, neboť je cvičení často zakomponováno do hry. Pacient má navíc rovnou i zpětnou vazbu, třeba v podobě skóre, které se může snažit v průběhu terapie překonávat,“ popisuje lékař. 

Bez cestování na kliniku

Rehabilitace ve virtuální realitě má mimo jiné tu výhodu, že dokáže ošálit smysly pacienta. „Když cvičíte, abyste třeba zvýšila hybnost ramene, tak v běžném životě paži při pohybu vzhůru kvůli vnímání bolesti zastavíte v určité poloze. Virtuální realita vám ale její pohyb projektuje se zpožděním, takže třeba vnímáte, že paži máte na úrovni očí, ale ve skutečnosti už je třeba již nad hlavou, jen o tom nevíte, protože vidíte něco jiného. Tímto způsobem se dá dosáhnout rychleji plné hybnosti, protože vás nebrzdí subjektivně emocionální blok způsobený bolestí. Tedy to, že když očekáváte bolest, pohyb zastavíte ještě dříve, než přijde. Ve virtuální realitě ale pohyb zastavíte později,“ vysvětluje Karel Kantor jeden z principů, na kterém rehabilitace virtuální realitou funguje.

Další velkou výhodou je její potenciál poskytovat péči vzdáleně. Ve chvíli, kdy bude mít pacient přístroj pro virtuální realitu doma, ušetří například spoustu času, protože nebude muset dojíždět na kliniku.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a v iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářské ceny Psychiatrické společnosti ČLS JEP za rok 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).