Hlavní navigace

Budoucnost zdravotnictví: virtuální realita, umělá inteligence a mobilní aplikace

20. 9. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Dovedete si představit, že by vám lékař stanovil diagnózu díky využití moderních technologií, aniž by vás viděl? Do zdravotnictví pronikají trendy, které zdravotníkům ušetří čas a kapacitu a pacientům umožní řešit potíže na dálku.

Nedostatek personálu a neustálý boj o peníze. I to jsou dvě stránky českého zdravotnictví. Ani jednoho v něm nebude pro zúčastněné vlastně nikdy dost. Ukazuje se ale, že cesta může vést i jinudy než neustálým zvyšováním rozpočtů a zoufalým sháněním zdravotníků.

Bez lékařů a sestřiček to nepůjde

Některé moderní technologie už nyní napovídají, že řešením může být cesta, která umožňuje rychlejší diagnostiku, postarání se o více pacientů v jeden okamžik nebo vzdálenou péči. To vše pomocí softwaru či zařízení, které nemusí stát miliony korun. Kam může kráčet české zdravotnictví, naznačila nedávná konference zaměřená na moderní technologie v medicíně nazvaná Lifmat. Konala se v polovině září v Praze.

Dovedete si představit léčbu na dálku?

Hned na začátku ale podotkněme, že o kontakt s lékárníkem za tárou nebo sestřičkou a lékařem v ambulanci pacienti ani ve vzdálené budoucnosti téměř jistě nepřijdou. Všechny vymoženosti respektují jediné: konečnou diagnózu vždy stanovuje lékař a v případě akutních potíží či podezření na ně musíte odložit telefon nebo tablet a jet do ordinace či nemocnice.

Na druhou stranu novinky by umožnily péči poskytovat vzdáleně. A efektivněji. „Prim v léčbě budou hrát takzvaná škálovatelná řešení, kdy jeden automatizovaný digitální systém obslouží desítky až stovky pacientů. Musíme opustit schéma 1 pacient – 1 zdravotník, protože toto je finančně, i kvůli nedostatku personálu neudržitelné,“ upozorňuje Karel Kantor, člen představenstva společnosti Vamed Mediterra, jež vlastní několik zdravotnických zařízení a v jednom z nich mimo jiné testují rehabilitaci prostřednictvím virtuální reality.

Trend první: telemedicína

Asi nejdominantnější a nejviditelnější, ale pro autorku tohoto textu také rozporuplný trend, je tzv. telemedicína. Při ní nejde o to, že lékaři zatelefonujete nebo si necháte prostřednictvím eReceptu na dálku napsat léky. Technologie spíše směřují k tomu, že doma zvládnete sérii vyšetření, jejichž výsledky na dálku uvidí zdravotní sestra nebo lékař, kteří se s vámi mohou spojit ve videohovoru. „Raději bych používal pojem digitální medicína. Není to jen o vzdálené komunikaci s pacientem, ale především o sdílení digitálních forem údajů o pacientovi v jeho prospěch,“ podotkl již na jaře letošního roku na jedné z tiskových konferencí věnované telemedicíně kardiolog Jiří Táborský, který vede Národní telemedicínské centrum při Fakultní nemocnici Olomouc.

Haló, pane doktore! Telemedicíně pomohla pandemie, nikdy nebude řešením pro všechny Přečtěte si také:

Haló, pane doktore! Telemedicíně pomohla pandemie, nikdy nebude řešením pro všechny

Doma můžete mít například krabičku, s pomocí které si na změříte EKG, hladinu cukru v krvi, teplotu, tlak nebo okysličení krve. Veškeré výsledky můžete skrze svoji digitální zdravotní kartu sdílet se zdravotní sestrou nebo lékařem, kteří vám poskytují pravidelnou zpětnou vazbu, jak jste na tom se zdravím. Nebo si neměříte nic, ale kdykoli potřebujete prokonzultovat své zdraví, máte možnost se přes videohovor spojit kdykoli během dne i noci s lékařem.

Tyto služby jsou v současné době zpravidla zpoplatněné a vyjdou vás od stokorun po tisíce. Mají ale své limity. Například otázku, jak moc jsou výsledky takových měření přesné a zda lékař na dálku dokáže vyhodnotit, zda pacientovi již nejde o život. Limitem je také to, že pokud jde o řešení nějakého nenadálého či závažnějšího problému, musíte do ordinace. Většinou za svým ošetřujícím lékařem.

Otázkou také je, jak by byla řešena zodpovědnost, pokud by lékař či zdravotní sestra na dálku podcenili či nesprávně vyhodnotili zdravotní stav pacienta. Jak ale již dříve uvedli zástupci skupiny EUC, která provozuje síť zdravotnických zařízení či lékáren a také on-line konzultace, odpovědnost lze do telemedicíny vnést na stejném principu jako v ordinaci. Tedy zůstává na zdravotníkovi.

Oborová zdravotní pojišťovna spustila virtuální pobočku Přečtěte si také:

Oborová zdravotní pojišťovna spustila virtuální pobočku

O rizicích mluvil také Jiří Táborský. „Máme tu řadu firem, které se snaží digitální medicínu dělat ve prospěch pacienta, ale jsou tu i predátoři, kteří se tak jen tváří,“ podotkl lékař. „Je tu řada poskytovatelů, vlastníků systémů, množství softwaru… Je to nehomogenní, chaotický systém, ve kterém je pacient někde na konci. Data jsou nejednoznačná a nedávají dobrou platformu pro úhrady ze strany zdravotních pojišťoven,“ doplnil s tím, že tento stav lze řešit a cesty pro telemedicínu se neustále hledají. 

Hledají je ostatně také zdravotní pojišťovny, které by v budoucnu rády část služeb poskytovaných na dálku hradily. Živelné pokusy úhrad vznikaly v době covidu, který omezil chod ordinací. Podle Ondřeje Svobody, který se telemedicíně věnuje dlouhodobě a stojí za vznikem firem jako E-health and Telemedicine, Zafax Medical, Dr. Digital nebo Telemedicine Academy, je nyní pro ně limitem například to, jak zajistit kontrolu kvality poskytnuté služby.

Trend druhý: aplikace na všechno

Druhým výrazným a dynamickým trendem je vznik různých aplikací, které si lze pořídit do mobilního telefonu a které mají člověku napovídat, zda žije zdravě, dodržuje lékařem nastavený režim, ale také mu našeptává, jakými neduhy nejspíš trpí.

V mobilních telefonech již většinou zdomácněl software, který vyhodnocuje pohyb člověka či radí, jak se udržovat kondici. Postupně se rozšiřují také aplikace věnované duševnímu zdraví.

Psychické potíže Češi řeší raději na pivu s kamarády, než by šli k lékaři Přečtěte si také:

Psychické potíže Češi řeší raději na pivu s kamarády, než by šli k lékaři

Na konferenci Lifmat byla představena například novinka, která cílí spíše na lékaře, ale benefit z ní má mít i pacient. Jde o aplikaci zaměřenou na léčbu ran, a to jak těch povrchových, tak hlubokých, jakými může být třeba proleženina. Aplikace má mapovat průběh hojení a pacientovi napovídat, kdy je vše v pořádku a kdy už by měl jít k lékaři.

Návštěvníci si mohli vyzkoušet také aplikaci, která dokáže rozpoznat riziková kožní znaménka od těch běžných a tím přecházet vzniku melanomu.

Je ale otázkou, jak moc se na poskytnuté informace může uživatel spoléhat. Podle autorů poslední jmenované aplikace je její přesnost 95 procent, nicméně podotýkají, že cílem aplikace je zajistit, aby uživatel při prvním náznaku rizika rakoviny kůže navštívil lékaře.

Trend třetí: umělá inteligence

V případě umělé inteligence nejde o přehnané označení ani fikci, která je v plenkách. Jako umělá inteligence se označují programy, které se dokáží vyhodnocováním výsledků „učit“ a tím i zdokonalovat. 

Příkladem je přístroj a software na vyhodnocování rizika onemocnění sítnice zvané diabetická retinopatie. Tento software dokáže na sítnici odhalit díky umělé inteligenci i takové drobnosti, kterých si oko lékaře nemusí všimnout či jsou lidským okem nezachytitelné. Přesnost může být tak dokonalá, že se následně řeší, jak nastavit citlivost přístroje, aby našel skutečně v oku jen relevantní změny.

Umělá inteligence Aireen odhalí v očích diabetickou retinopatii, vyšetření hradí pojišťovny Přečtěte si také:

Umělá inteligence Aireen odhalí v očích diabetickou retinopatii, vyšetření hradí pojišťovny

V srpnu oznámily dvě zdravotní pojišťovny, že od srpna hradí vyšetření s pomocí umělé inteligence právě při prevenci retinopatie. Technologie navíc umožňuje provést toto vyšetření v ordinacích diabetologů, neboť nevyžaduje rozkapávání očí.

V ČR tento systém vyvíjí společnost Aireen. Ta ale zatím čeká na ukončení důležitých formalit, které jsou nezbytné pro to, aby se dostala do ordinací. Její autoři ale mají ambice, že Aireen postupně naučí rozeznávat z oka i další choroby.

Trend čtvrtý: virtuální realita

Ten, kdo se s ní setká poprvé, je většinou nadšen. Stejně jako autorka tohoto textu, která si v rámci Lifmatu vyzkoušela virtuální školení pro zdravotní sestry (jak zapojit ventilátor) a rehabilitační programy, jejichž součástí je i relaxační zóna s realistickým ztvárněním luxusní chaty na exotickém ostrově. 

Ačkoliv mozek ví, že jde o šálení smyslů, oči hrají při našem vnímání okolního světa tak velkou roli, že virtuální realita v mžiku dokáže vzbudit silné emoce. Nebo naopak člověka zklidnit.

Studie věnované virtuální realitě nyní běží v několika českých nemocnicích a jejímu konkrétnímu využití jsme se věnovali nedávno v jiném textu.

V posteli do Benátek či na pustý ostrov. V nemocnicích stále častěji pomáhá virtuální realita Přečtěte si také:

V posteli do Benátek či na pustý ostrov. V nemocnicích stále častěji pomáhá virtuální realita

Na Lifmatu bylo možné se seznámit s tím, jak ji využívají v Národním ústavu duševního zdraví, jehož součástí je Centrum výzkumu virtuální reality v duševním zdraví a neurovědách.

V něm mimo jiné zkouší, jak velkým pomocníkem může být virtuální realita při zbavení se různých druhů fobií nebo obsedantně-kompulzivních poruch, které vedou mimo jiné k nutkavému jednání a úzkostem.

V NUDZ proto vzniká virtuální město, ve kterém jsou lidé s různými druhy fobií, které souvisejí například s prostředky veřejné dopravy včetně metra, leteckou dopravou, výtahy, omezenými prostory, výškovými budovami či nemocničním prostředím, vystavováni cíleně a kontrolovaně podnětům, které pocity strachu či úzkosti spouštějí. Odborníci přitom sledují a vyhodnocují jejich reakce, jakými jsou tep či dech.

Jeden z grantů v NUDZ má za cíl vytvořit aplikaci, která by pomohla policistům ve virtuální realitě natrénovat zvládání vypjatých situací, jakými jsou například komunikace s duševně nemocnými osobami, oběťmi závažných trestných činů či osobami demonstrujícími úmysl sebevraždy.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a v iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářské ceny Psychiatrické společnosti ČLS JEP za rok 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).