16. 11. 2011
Gurmáni i lékaři jsou zajedno – středomořská strava nám dělá dobře. Pozitivní výsledky se dostavují už po dvou měsících, a navíc – Evropan si na ni dobře zvyká.
Doba čtení: 4 minuty
Středomořská strava místo pivo-vepřo-knedlo-zela
Letošního 17. listopadu si kromě velkých událostí naší historie připomeneme ještě jedno malé výročí. Přesně před rokem zařadilo UNESCO na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva středozemní stravu. Jídelníček středomořských národů byl tímto uznán nejen jako důležitá součást historie Itálie, Řecka, Španělska a Maroka, ale také jako významný příspěvek celému světu.
Ryba a olivový olej – několikrát týdně
Středomořská kuchyně totiž láká nejen gurmány, ale i lékaře, kteří jsou zajedno: okolo Středozemního moře, zvláště pak v jižní Itálii, Řecku, Španělsku, Portugalsku a jižní Francii, se jí zdravě.
Chudá, ale vyrovnaná
Středozemní nebo též středomořská strava je stravou vyrovnanou a chudou. Má následující charakteristické znaky:
- velká rozmanitost potravin rostlinného původu jako hlavní část denní stravy: zelenina, saláty, ovoce, chleba, těstoviny, výrobky z obilovin, luštěniny, oříšky, pokud možno v přírodním stavu a čerstvé, podle sezóny a regionu
- olivový olej jako hlavní zdroj tuků
- ryby a drůbež několikrát týdně v malém množství
- maso, především červené maso, jen zřídka a v malých množstvích
- mléko a mléčné produkty, především jogurty a sýry, denně v malých množstvích
- víno pravidelně, ovšem vždy k jídlu a v malých množstvích
Přečtěte si: Olivový olej můžete konzumovat ve velkém
Středozemní strava se považuje za model zdravé výživy. Podle studie v British Medical Journal z r. 2009 některé složky středomořské stravy jako vysoká spotřeba zeleniny a nízká spotřeba masa a masných výrobků korelují s nižším rizikem úmrtnosti více než jiné složky, jako je konzumace ryb a obilovin. Umírněnou spotřebu alkoholu, vysokou konzumaci ovoce, ořechů a luštěnin rovněž doprovází nižší riziko úmrtnosti.
Středomořská strava funguje preventivně
Složení živin středomořské stravy se liší od stravy běžné ve vnitrozemí. Obsahuje:
- méně nevítaných a více cenných látek
- málo nasycených mastných kyselin, málo transmastných kyselin, malý obsah cholesterolu a purinu a málo soli a bílého cukru
- vysoký obsah jednoduše nenasycených mastných kyselin (převážně z olivového oleje), mnoho různých typů sacharidů a balastních látek
- vysoký podíl cenných vitamínů a minerálních látek
- mnoho sekundárních rostlinných látek, mimo jiné antioxidantů
- menší energetickou hodnotu potravin, tedy méně kalorií
Již v dubnu roku 1997 se v Římě konala konference, která se zaměřila obecně na význam středomořské výživy pro medicínu. Přitom se experti z evropských zemí shodli jednohlasně na tom, že tradiční strava obyvatel zemí ležících okolo Středozemního moře má obrovský význam v prevenci četných zdravotních obtíží. Na základě toho tito vědci v Římě podepsali dokument, podle kterého mají být ve všech evropských zemích učiněna opatření k tomu, aby se středomořský způsob výživy dostal do obecného povědomí lidí a také do jejich praktického života. Tato deklarace je podepřena spoustou studií.
Přečtěte si: Oliva kontra bůček: dva kořeny současné kuchyně
Pozitivní změny už po dvou měsících
Víno k jídlu a v malém množství
V tzv. Lyon Diet Heart Study z r. 1988 tým Michela de Longerila zkoumal ochranné účinky středomořské stravy. Badatelé náhodně rozdělili 605 mužských a ženských pacientů, kteří přežili srdeční příhodu, do dvou skupin: na ty, kdo se stravovali běžným západním jídelníčkem, který je chudý na živiny chránící před infarktem, zato bohatý na nasycené tuky, a na konzumenty středomořské stravy, jejichž jídelníček zahrnoval spoustu zeleniny, ovoce, zrní, fazolí, olivového oleje, malé množství červeného masa, přiměřené množství ryb a drůbeže a víno k jídlu. Jelikož výzkumníci poznali, že účastníci nebudou ochotni přejít od másla k olivovému oleji, doporučili jim namísto něj alespoň užívat pomazánky z řepky olejky.
Již po dvou letech se ukázalo, že „středomořští strávníci“ měli ve srovnání s druhou skupinou o 70 % nižší úmrtnost a výskyt rakoviny byl ve středomořské skupině o 61 % nižší než v druhé skupině. „Výsledky byly velkolepé a neočekávaného rozsahu,“ sdělil Serge Renaud z French National Center for Health Research v Bordeaux. „Ochranné účinky jídelníčku se začaly vyskytovat do dvou měsíců pozorování.“ Výsledky této studie byly považovány za natolik závažné, že byly publikovány ve třech prestižních lékařských časopisech.
Středomořská strava snižuje i výskyt neurodegenerativních onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova choroba a účinně pomáhá v prevenci metabolického syndromu.
Podle studie z r. 2008 publikované v British Medical Journal poskytuje tradiční středomořská strava ochranu proti dvěma druhům cukrovky. Podle jiné studie se výrazné zachovávání tohoto jídelníčku pojí s 83% relativním snížením rizika rozvinutí cukrovky.
Metaanalýza (statistická analýza) asi 50 studií, zveřejněná r. 2011 v Journal of the American College of Cardiology, uvádí, že středomořská strava souvisí s nižším výskytem krevního tlaku, krevního cukru a triacylglycerolů.
Evropan si dobře zvyká
Na lyonské studii byl zajímavý i fakt, že většina těch účastníků studie, kteří byli na středozemní stravě, na ní setrvávala ještě čtyři roky po zahájení diety. Tento poznatek vyvrací běžnou lékařskou představu, že pro pacienty je obtížné dosáhnout trvalé změny jídelníčku.
Čtěte dále: Změna životního stylu opravdu funguje
Středozemní dieta údajně patří mezi stravovací způsoby, na které si Evropan relativně dobře zvyká. V prvním kroku jde v podstatě hlavně o to nahradit červené maso rybím masem a sádlo olivovým olejem. Každodenní sklenice červeného vína nám pak umožní rychleji zapomenout na naše pivo-vepřo-knedlo-zelo.
