Drobná rostlinka je pro mnoho lidí symbolem skromnosti a nevinnosti. Kvete hlavně na jaře, nejvíc během května a června.
Co se dozvíte v článku
Popis a výskyt sedmikrásky chudobky
Sedmikráska obecná (latinsky Bellis perennis) patří do čeledi hvězdnicovitých. Jedná se o vytrvalou rostlinu dorůstající do výšky od 5 do 15 cm. Je pro ni typický krátký plazivý oddenek, široce obvejčité až kopinaté listy uspořádané v přízemní růžici, tenké stvoly zakončené jedním úborem a bílé jazykovité květy se žlutým středem.
Vzácně mohou květy nabývat růžového až načervenalého odstínu, a to nejspíše díky obsaženým antokyanům. Plodem je pak světle hnědá nažka. Na sedmikrásku není těžké narazit, vyskytuje se od nížin po hory. Roste například v parcích, na zahradách, pastvinách, horských loukách, podél cest, zkrátka obecně na travnatých místech. Kvete přitom zhruba od února do září, nejvíce ale na jaře.
Zajímavosti
V Česku se lze setkat pouze s jedním druhem sedmikrásky, který je tu ovšem hojně zastoupený. Ve středověku se jednalo o oblíbenou léčivku. Její latinské jméno přitom pochází ze slova bellus znamenající krásný, přičemž jméno Bellida se v řecké mytologii vázalo k jedné z dryád. Lidová pojmenování sedmikrásky zahrnují chudoběnka, bílé kvítko či denní očko.
Posledně zmíněný název naráží na skutečnost, že sedmikráska se otevírá s východem slunce a se západem se pak zase zavírá. K zavření květenství dochází i za deště. Označení chudobka se zřejmě pojí s jednou pranostikou, která zní, že vykvete-li větší množství sedmikrásek, věstí to hladový rok a chudou úrodu.
Pěstování sedmikrásky
V řadě zahrad nebo parcích ji lze spatřit na záhonech, kde se pěstují různé její okrasné kultivary. Sedmikráska je světlomilný druh, ke svému růstu tedy potřebuje světlo nebo alespoň polostín. Upřednostňuje spíše čerstvou půdu, pouze mírně vlhkou.
Neprospívá jí půda s vysokým obsahem soli. Z hlediska péče není náročná a nepotřebuje nějaké speciální zacházení. Spíše se považuje za invazivní druh a nebývá snadné ji zlikvidovat, pokud by někomu byla trnem v oku.
Léčivé účinky sedmikrásky chudobky
Sedmikráska se po staletí považuje za léčivou bylinku. Nachází se v ní saponiny, třísloviny, silice, flavonoidy, hořčiny, organické kyseliny, inulin, vitamín C a další prospěšné látky. Konkrétně saponiny podporují kožní buňky v produkci většího množství kolagenu. Zároveň sedmikráska napomáhá vstřebávání vápníku.
Léčíte se doma bylinkami?
Věří se, že květy sedmikrásky chudobky pomáhají proti kašli, bronchitidě nebo se používají k zastavení krvácení a hojení ran, přestože tyto účinky nejsou dostatečně vědecky podloženy. Jiný léčebný efekt ale studie – jako například tato z roku 2023 – potvrdily, konkrétně jde o vliv sedmikrásky na snížení hladiny krevního cukru. Aby se to ale projevilo, museli byste ji nejspíše jíst na kila. Je to ale nadějný směr, pokud jde o vývoj nových léků na cukrovku.
Čaj připravený ze sedmikrásky má zase přispívat k uvolnění celého těla, podává se například při astmatu. Kromě toho se pije k pročištění krve. Tyto účinky sedmikrásky lze zesílit jejím zkombinováním s mateřídouškou.
Sedmikráska vykazuje protizánětlivé a mírné adstringentní účinky. Aplikuje se při bolestivé menstruaci, zánětu močových cest, zácpě, na modřiny a na afty pak ústní voda s výtažkem z této bylinky. Údajně by ale mělo postačit i žvýkání jejích listů nebo kloktání odvaru z listů sedmikrásky. Pro citlivou pleť je vhodný extrakt ze sedmikrásky, ten má být současně schopný mírně zesvětlovat pokožku a redukovat tmavé skvrny.
Dobrou zprávou je, že sedmikráska chudobka není spojována s nežádoucími účinky. Pouze může vyvolat alergickou reakci u osob alergických na rostliny náležící do čeledi hvězdnicovitých. Tam mimo sedmikrásky patří chryzantéma, měsíček lékařský nebo ambrózie.
Využití sedmikrásky chudobky
Sedmikráska chudobka se už odedávna přidávala do čajových směsí, což přetrvalo do současnosti. Sbírá se její květ, ideálně hned po vykvetení. Květy je možné sušit přirozeně na stinném místě, případně v sušičce maximálně do teploty 35 °C. Usušené květy se vyznačují příjemnou vůní a ostrou chutí.
Kromě čaje si z květů sedmikrásky můžete připravit například polévku, obohacenou třeba ještě o houby. Vniveč nepřijdou ani její listy, které se mohou přidat do salátů. Samozřejmě do nich lze zakomponovat také její květy, které salát nejen nutričně obohatí, ale navíc zlepší vizuální dojem z pokrmu.
Jedlou ozdobu mohou květy tvořit i na dortech nebo v domácích limonádách. A nesmíme opomenout, že ze sedmikrásky se zhotovují rovněž tinktury. Její kořen pak slouží k výrobě odvaru.
Sirup ze sedmikrásek
Pampeliškový sirup si dělá kdekdo, zatímco o sedmikráskovém slyšíme jen zřídka. To je ovšem škoda, jelikož sedmikráskami bývá na zahradě naseto a jsou plné prospěšných látek. V létě vám pak poslouží k přípravě osvěžujících a lahodných limonád. Ale samozřejmě, v této podobě už nemůžete doufat, že by vám pomohl k nižší hladině cukru v krvi.
Ingredience:
- 500 květů sedmikrásky,
- 500 až 700 g cukru krupice,
- 800 až 1000 ml vody,
- 1 citron a lžička kyseliny citronové.
Postup:
Ze všeho nejdříve nasbírané květy zbavíme nečistot a broučků, raději je i lehce propláchneme. Poté je dáme do hrnce a přilijeme k nim převařenou horkou vodu. Pamatujte na to, že květy by z ní neměly vyčnívat, ale být v ní zcela ponořené.
Dále si nakrájíme citron na plátky. Pokud je chemicky ošetřený, je třeba odkrojit též kůru. Ponechaná kůra by navíc výslednému nápoji dodávala hořkost. Nyní necháme směs odpočívat, květy se doporučuje louhovat zhruba den.
Následující den směs scedíme a do šťávy přisypeme cukr. Množství volíme podle vlastního uvážení. Zbývá přidat kyselinu citronovou, přičemž pak se směs vaří na mírném plamenu do rozpuštění cukru a zhoustnutí sirupu. Sirupem se posléze naplní nádoby, které je nutné řádně utěsnit a obrátit cca na 10 minut dnem vzhůru kvůli zakonzervování.