Žiju 20 let s roztroušenou sklerózou… Na rozdíl od řady jiných pacientů mám roztroušenou sklerózu stabilizovanou. Naučila jsem se s ní žít,
uvedla tento týden v rozhovoru pro časopis Rytmus života politička Kateřina Konečná. Europoslankyně, která neuspěla v letošních parlamentních volbách s hnutím Stačilo, popsala, že diagnózu se dozvěděla krátce po tom, co se jako tehdy nejmladší poslankyně dostala v barvách KSČM do sněmovny.
Byla tehdy vlastně typickou pacientkou. Touto chorobou častěji onemocní ženy a to v mladém věku, většinou právě mezi dvacítkou a třicítkou.
První příznaky roztroušené sklerózy bývají často nenápadné a snadno zaměnitelné s jinými potížemi. Patří mezi ně především náhlé poruchy zraku – rozmazané nebo dvojité vidění, případně zánět očního nervu provázený bolestí při pohybu oka. Dalším častým projevem je brnění či necitlivost končetin, obličeje nebo trupu, někdy spojené s poruchou rovnováhy či slabostí svalů. Mohou se objevit i záněty močových cest. Typická je také nevysvětlitelná únava, která neodpovídá fyzické námaze, nebo potíže s koordinací a jemnou motorikou.
U některých lidí se mohou objevit i změny nálady, schopnosti soustředění či potíže s pamětí. Právě pro svou různorodost bývá nemoc v počátcích obtížně rozpoznatelná, a proto je důležité tyto varovné signály nepodceňovat a včas vyhledat neurologa. Nebo se přijít poradit s praktikem, který by člověka měl za neurologem poslat.
Roztroušená skleróza je onemocnění způsobené nadměrnou aktivací imunitního systému. Genetická dispozice v kombinaci s vnějšími vlivy vede k tomu, že imunitní systém začne ničit obaly nervových vláken – myelin. Poškozené nervové buňky pak hůře vedou informace, což se projevuje různými neurologickými poruchami.
Problém je však v tom, že u mnoha pacientů zánět běží už tři, pět, nebo dokonce deset let předtím, než se objeví u nás, protože ho přivede nějaký typický příznak nemoci,
uvedla před časem v rozhovoru pro náš web profesorka Dana Horáková, neuroložka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Každopádně je podle ní třeba začít s léčbou co nejdříve – současná medicína sice neumí roztroušenou sklerózu vyléčit, ale umí její postup zásadně zpomalit.
Význam včasné diagnostiky
Aktivované buňky imunitního systému přestupují z krve do mozku a míchy a ničí tam nervová vlákna. Cílem léčby je tento periferní zánět zastavit, aby mozek mohl využít své regenerační schopnosti. Základním vyšetřením je magnetická rezonance. Někdy se stává, že člověk podstoupí vyšetření z jiného důvodu a roztroušená skleróza se zjistí náhodně, aniž by měl jakékoli příznaky.
Jak se léčí roztroušená skleróza?
Nejprve se zaléčí akutní ataka pomocí kortikoidů – typicky jde o zánět zrakového nervu, dvojité vidění nebo poruchy citlivosti.
Druhým pilířem je biologická léčba modifikující přirozený průběh nemoci. K dispozici je více než patnáct léků, které potlačují nadměrnou aktivitu imunitního systému. Tyto preparáty se dělí na dvě skupiny: léky první linie stabilizují 20 až 30 procent pacientů s menšími vedlejšími účinky, zatímco vysoce účinné léky druhé linie dokážou stabilizovat 50 až 70 procent pacientů, mají však vyšší riziko komplikací, jako jsou infekce nebo lehce zvýšené riziko nádorů. Léčba stojí 200 až 400 tisíc korun ročně na pacienta a hradjí ji zdravotní pojišťovny.
Přístup k léčbě se změnil – dříve se začínalo méně účinnými léky a ty účinnější se indikovalyjen při zhoršení, dnes se preferuje zahájení vysoce účinnými preparáty z ranku biologické léčby ihned po diagnostice.
Třetím pilířem jsou symptomatické přípravky zmírňující příznaky, které nemoc doprovázejí – léky na bolest, křeče, deprese či potíže s močovou soustavou. Důležitá je komplexní péče včetně psychoterapie, rehabilitace a fyzioterapie, ideálně v některém z center zaměřujících se zároveň na biologickou léčbu. Od roku 2022 je možné nasadit vysoce účinné léky hned po první atace. Přesto jsou úhradová pravidla přísnější než v bohatších zemích.
V České republice funguje patnáct center specializované péče pro pacienty s roztroušenou sklerózou – čtyři v Praze, dvě v Brně a další po celé republice. Tato centra poskytují komplexní péči, což v některých západních zemích neexistuje. V týmu jsou neurologové, psychoterapeuti, fyzioterapeuti a sociální pracovníci. Centra pečují o více než 19 tisíc z celkových 25 tisíc českých pacientů, z nichž přes patnáct tisíc dostává biologickou léčbu.
Zdravý životní styl jako základ
Vedle medikamentózní léčby je zásadní zdravý životní styl. Pacienti by podle lékařů rozhodně neměli kouřit, měli by jíst středomořskou dietu a pravidelně cvičit. S věkem se k diagnóze přidávají civilizační choroby jako vysoký tlak nebo cukrovka, které samy o sobě ničí nervový systém.
Výzkum se zaměřuje na vývoj léků, které by dokázaly působit přímo na chronický zánět v mozku a pomohly by strádajícím nervovým buňkám. Ideálním cílem by bylo i obnovení tvorby myelinu.
ČLÁNKY DO MAILU