O tom, že používání antibiotik vede některé bakterie k tomu, že si vytvoří odolnost vůči léčbě, se v posledních letech hovoří stále častěji a hlasitěji. Ostatně, Česko se zapojilo do informační kampaně, jež má předejít přílišnému užívání mastí, sirupů, očních kapek nebo tablet. I Vitalia.cz antibiotické rezistenci věnovala nemálo textů (jejich přehled najdete zde).
Už méně známý je ale fakt, že podobná rezistence vzniká i při léčbě závažných infekcí způsobených houbami rodu Aspergillus. Stále častěji a účinněji dokáží obcházet tzv. azolová antimykotika.
Azolové léky jsou nezbytné pro léčbu aspergilózy, závažné infekce způsobené houbami Aspergillus. Tyto houby se však stále více stávají rezistentními vůči azolovým terapiím, takže léčba je méně účinná,
uvádí v tiskové zprávě Evropská léková agentura (EMA).
V pesticidech i šamponech
Vznik rezistence přitom podporuje to, že azoly jsou hojně využívány i mimo medicínu. Přidávají se třeba do pesticidů, které se používají v zemědělství pro ošetření rostlin proti plísním. Využití nachází také ve veterinárních léčivech, biocidních prostředcích pro ošetření dřeva, průmyslových chemikáliích (např. barvivech) a kosmetice se přidává do přípravků proti lupům.
Rozsáhlé používání azolových fungicidů, zejména v některých zemědělských a zahradnických postupech (při zpracování odpadu ze zahrad nebo čerstvě nařezaného dříví, pozn. red.), může zvýšit riziko, že si houby Aspergillus vyvinou rezistenci na základní antimykotické ošetření,
konstatuje tisková zpráva EMA.
Přečtěte si také:
Pokud omezíme spotřebu antibiotik, bakterie ztrácí rezistenci vůči nim, ukazuje se
EMA také uvádí, že vůbec poprvé pět agentur EU pro zdraví a životní prostředí společně přezkoumalo, jak používání azolových látek mimo humánní lékařství ovlivňuje veřejné zdraví. Kromě EMA se na poznatcích podílely také EFSA, ECDC, ECHA a EEA. Společně se zabývaly důkazy vzniku rezistence, označily příčiny, které ji podporují, a navrhly opatření k prevenci a kontrole.
Podle agentur musí být doplněno schvalování a povolování používání azolových fungicidů o nové požadavky. Evropa by také měla podpořit výzkum a vývoj nových fungicidů, jež by nepřispívaly k rezistenci vůči lékům používaným při léčbě lidí.
Agentury doporučují shromažďovat více údajů o použití azolových fungicidů a antimykotik a také provádět další výzkum, který by přispěl ke snížení rizika rezistence.
Pomůže také dodržování správných postupů v zemědělství a při zahradničení. Týkají se třeba skladování bioodpadu, odpadu ze dřeva ošetřeného azolovými biocidy nebo důsledná likvidace produktů ošetřených azolem.
Jak infekce vzniká
Houby rodu Aspergillus mohou vyvolávat infekci v plicích, vzácněji i mozku a dalších orgánech. Ohroženými jsou zejména lidé s oslabenou imunitou (např. pacienti po transplantacích), ale také ti léčení kortikosteroidy či ti, kteří prochází chemoterapií.
Onemocnění se rozvíjí po vdechnutí spor těchto hub. Ty jsou přitom okem neviditelné a všudypřítomné. Vyskytují se ve vzduchu, v půdě, prachu, stavebních materiálech, některých potravinách i ve vodě. U zdravého člověka potíže nevyvolají, oslabeného pacienta ale může aspergilóza stát život.
ČLÁNKY DO MAILU