Školní jídelny potřebují změnu. Dosud se v nich vaří podle několik desítek let starých doporučení, která už neodpovídají moderním poznatkům o výživě. Finální verze příslušná novela byla nakonec po mnoha průtazích schválena, ale až 22. srpna.
V platnost tak sice vstoupila 1. září 2025, ale zatím je vaření dle nových pravidel dobrovolné. Ostrý start je naplánovaný až na 1. září 2026. "Může se zdát, že to trvalo dlouho, než se změna podařila uskutečnit, trvalo to řadu let, ale my jsme chtěli mít všechno perfektně otestované, a proto jsme všechno zkoušeli v řadě škol, školek, provozů, v Makro akademii a dalších. Těch akcí byly možná stovky,“ řekl po schválení novely ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Změny ve školním stravování
- méně soli, cukru a průmyslově zpracovaných potravin
- více zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků
- větší flexibilita ve skladbě jídelníčku – důraz na kvalitu, ne na striktní tabulky
- možnost donášky vlastního jídla za jasně stanovených podmínek (platí od 1. září 2025)
I když jedna změna tu už od letošního prvního září přece je. Týká se obědů, které si žáci nebo studenti donesou z domova.
„Stravování ve škole, je důležitá sociální aktivita, a proto jsme hledali pravidlo, které by řešilo postavení těch dětí, které se z různých například dietních důvodů nemohou účastnit školního stravování, nemají ve škole vydávaný oběd. Ukotvili jsme proto do novely právo zkonzumovat si vlastní donesený oběd spolu se spolužáky, kteří mají oběd ze školní jídelny. Je důležité, aby se žádné dítě necítilo vyloučené jen proto, že nemůže využít nabídku školní jídelny,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Jde třeba o děti, kterým školní jídlo nechutná nebo které jsou třeba vegetariány, podmínkou není žádná dieta daná zdravotními důvody.
Lednička či ohřev být nemusí
Jde o první vlaštovku z novely školského zákona, která jako jediná začala platit už letos v září. „Jídelny mají umožnit konzumaci vlastního jídla žákům přímo v jejich prostorách. Nic víc, nic míň,“zdůrazňuje v tiskových materiálech MŠMT. Ustanovení dává povinnost zařízení školního stravování poskytnout nezbytnou pomoc při konzumaci vlastního jídla a v souvislosti s ní, pokud je tato pomoc potřebná. U malých dětí jde například o pomoc s otevřením krabičky.
Nelze tedy po školní jídelně vymáhat, aby pořídila například lednice pro donesené obědy, nebo mikrovlnné trouby pro ohřívání, nebo aby dětem půjčovali příbory (neplatí pro děti s indikovanými dietami.) Jde čistě jen o konzumaci přineseného obědu. Za to, že se jídlo dítěti nezkazí, zodpovídá zákonný zástupce.
Vlastní oběd si už do školní jídleny dítě může donést, ale má to svá pravidla
Navíc do školní jídelny může vstoupit a vlastní jídlo konzumovat pouze žák, který je přihlášen ke školnímu stravování. Může mít oběd buď odhlášen, nebo přihlášen (zaplacen) s tím, že pokud nejí například maso, nahradí ho plátkem tofu, který má s sebou v krabičce z domova. Moc nechápu, proč bych měla dceru hlásit na obědy, které jíst nebude a budu je muset všechny odhlašovat. Mají na výběr jedno jídlo, většinou s masem, které ona nejí,
komentuje změnu matka studentky osmiletého gymnázia. Dívka dosud jedla jídlo během přestávky na oběd na školní chodbě a bude v tom podle matky nejspíše pokračovat. V jídelně stejně nebývá místo,
dodává žena. Doufá ale také, že časem bude ve školách možné si jídlo z domova třeba ohřát.
Na facebookovém profilu MŠMT se objevila i otázka z praxe. „Ale kdo to uhlídá? Už jsme tu měli i případ, kdy si (strávníci) chodili přidat a jedl to ten, kdo na oběd nechodil.“
Donáška vlastních jídel pobouřila i jinou uživatelku sociálních sítí, zřejmě pracovnici jídelny. „Já se omlouvám, ale ta donáška vlastni stravy mimo dietářů je teda pěkný paskvil, a co na to hygiena? Už se k tomu vyjádřila? To přeci nemůžou dopustit! To potom postrádá smysl, abychom my dodržovali, co máme, když si tady budou nosit kde co, v čem ani nemluvím, a jíst budou našimi příbory, brát si nekontrolovaně pití a ovoce! Vaříme 900 jídel a … to se nedá uhlídat! Jsem znechucená.“
Co se změní za rok
Další změn yv jídelnách nastanou až za rok, kdy by se mělo začít povinně vařit zdravěji. Stát chce změnou docílit toho, aby se k dětem dostalo vhodné množství kvalitního masa, a to jak červeného, tak bílého i rybího, ale i zeleniny a ovoce. Právě množství masa, hlavně červeného, by mělo být nižší.
„A aby nepily sladké nápoje a nejedly přesolená jídla,“ dodal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s tím, že je rád, že se to povedlo. Naráží tak pravděpodobně na fakt, že ve školních jídelnách se solilo a mnohde nadále solí jako o závod. Jen v roce 2024 inspekce konstatovala, že Školní obědy jsou přesolené jako jídla ve fast foodu loni oznámili, že Hygienici každý rok řeší ve školách to samé. Špatnou hygienu i moc soli. Tomu by ale měl být konec.
„Pro zlepšení zdraví a stravování děti, jsme udělali velkou změnu, která zkvalitní jejich život a jejich stáří,“ myslí si Vlastimil Válek. S tím se ale neztotožňují ti, kteří na konci srpna 2025 komentovali novelu na sociálních sítích ministerstva školství.
Pod příspěvkem se o změnách se během chvíle objevilo na tři sta příspěvků, které povětšinou poukazují na to, že děti nejsou zvyklé jíst zdravá jídla z domova i na to, že se po vyučování kvůli příliš zdravým jídlům, hladoví, beztak budou dojídat v blízkých obchodech chipsy. Ministerstvo školství a tělovýchovy ale na příspěvky vesměs nereagovalo. Je také fakt, že změny ve školních jídelnách nebudou nijak zásadní v tom smyslu, že by jednoho dne komplet skončily sladké buchtičky se šodó nebo svíčková a nahradila je broklice vařená v páře.
Ministerstvo školství každopádně na kritiku na Facebooku nereagovalo. Už během příprav byli za nedostatečnou komunikaci, až nekomunikaci kritizováni jednak Potravinářskou komorou, profesorkou VŠCHT Janou Dostálovou, ale i Alenou Strosserovou, která třicet let působí jako metodik školního stravování na odboru školství Městské části Praha 3. Psali jsme v textu Změny ve školních jídelnách: konec Vegety, bio povinně, a navíc spousta vlákniny
V červenci letošního roku dokonce vznikl Otevřený dopis odborné veřejnosti, který upoornil na rizika novely vyhlášky o školním stravování. Podepsání jsou mimo jiné kardiolog Jan Pirk, nutriční terapeutka Věra Boháčová a Hana Stříteská, gastroenterolog Pavel Kohout i celá řada další odborníků na výživu a školství.
Co vadí odborné veřenosti (vyňato z otevřeného dopisu)
- Proces přípravy byl netransparentní a bez širšího zapojení odborné a profesní veřejnosti. K autorství návrhu se veřejně hlásí pouze tři pracovníci Státního zdravotního ústavu. Není nijak doloženo, jaká byla odborná oponentura, kdo se na ní podílel, a které profesní organizace, asociace a zástupci školských zařízení byli součástí tvorby návrhu.
- Nebylo provedeno adekvátní pilotní ověření navržených změn v provozním prostředí školních jídelen.
Reformu nicméně podpořily lékařské a nutriční organizace, praktičtí lékaři pro děti a dorost i odborníci z oblasti školního stravování. Změna je tedy zatím jedna, schválená těsně před začátkem roku, ale ta největší za více než třicet let se odehraje až za rok, kdy se školní jídelny budou muset začít striktně držet nového spotřebního koše.
Přesně před dvěma lety proto ministr zdravotnictví Vlastimil Válek založil Meziresortní pracovní skupinu pro institucionální stravování, která měla mimo jiné za úkol modernizovat systém školního stravování a zdůraznit důležitost personálu školních jídelen. Během letošního podzimu Státní zdravotní ústav zveřejní detailní doprovodnou metodiku. V přípravě je webinář, podcasty i série živých seminářů v jednotlivých krajích.
Takzvaný spotřební koše je nástroj, který kuchařům říká, kolik například masa, mléčných výrobků či zeleniny mají dětem poskytovat. Dosud nezohledňoval prakticky nic z toho, co se ve výživě za tři dekády změnilo.
ČLÁNKY DO MAILU