90 000 Kč měsíčně. Někteří pacienti si účinnou léčbu rakoviny plic platili sami, pojišťovna by jim ji neposkytla. To se letos změnilo. „Rok 2019 je pro karcinom plic zlomový,“ říká profesor Vítězslav Kolek, pneumolog a onkolog, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.
Imunoterapii, léčbu, která pomáhá vlastním buňkám zničit nádor, mohou nyní pacienti dostat hned po stanovení diagnózy, ve fázi, kdy je nejefektivnější. Dalšími možnostmi systémové léčby jsou chemoterapie a biologicky cílená léčba.
Diagnózu zhoubného nádoru plic si ročně vyslechne zhruba 4500 mužů a 2300 žen. U mužů výskyt smrtelné nemoci mírně klesá, zato u žen výrazně roste.
V posledních desetiletích mezi pacienty s karcinomem plic významně narůstá podíl žen. Prý se to vysvětluje mimo jiné tím, že ženy začaly historicky ve větší míře kouřit později než muži, a projevuje se to až nyní…
Ono to tak vychází. Ženy začaly více kouřit od padesátých, šedesátých let minulého století. V sedmdesátých, osmdesátých letech v rámci emancipace chtěly kouřit stejně jako muži. Přišla móda slim cigaret, ženy se nechávaly fotit s cigaretou, bylo to populární…
Galerie: Kuřte! Doporučovalo devět z deseti lékařů
Také je třeba vzít v úvahu, že organismus ženy je jiný než organismus muže. Dokonce se ukazuje, že to může platit i pokud jde o léčbu. Velmi lapidárně řečeno – imunoterapie funguje více u mužů a chemoterapie trošku víc u žen.
Nebude to jenom to zpožděné kouření, ale samozřejmě kouření hraje při vzniku karcinomu plic dominantní roli. U žen jde často o jiný typ karcinomu než u mužů a také je dosud pořád méně žen kuřaček, které dostanou rakovinu plic. Takže ty vztahy jsou trochu složitější. Ale onen markantní nárůst kouření u žen znamená i markantní nárůst výskytu rakoviny plic.
Jak říká odbornice na tabákové závislosti prof. Eva Králíková: Dnes umíráme tak, jak jsme kouřili před třiceti lety. Je to tak, že důsledky kouření se projeví po této době? Za jak dlouho si kouření vybere svou daň?
Když někdo kouří pětadvacet, třicet cigaret denně, a dělá to dvacet let, tak je to samozřejmě mnohem horší, než když někdo kouří denně deset, nebo jen dvě cigarety. Z těžkých kuřáků každý čtvrtý dostane rakovinu plic, na to jsou data. Riziko se projeví obvykle po desítkách let.
Prof. Kolek: „Nejohroženější jsou těžcí kuřáci. Jen část lze zachránit.“
Rok 2019 je dle vás pro karcinom plic zlomový – proč? Imunoterapie, léčba vlastní imunitou, se u nás používá již několik let a má výborné výsledky. Co se mění?
Dosud jsme mohli imunoterapii poskytovat jen pacientům s již pokročilou rakovinou plic, u kterých selhala chemoterapie. Od letošního března ji můžeme nabídnout i pacientům v první linii. To znamená, že nemusí podstupovat chemoterapii, léčbu imunitou dostanou dříve, a je tak mnohem účinnější.
Zásadní posun v léčbě rakoviny plic zažívá pouze polovina pacientů, kterým by nové poznatky až trojnásobně prodloužily život v dobré kvalitě. Zbytek lidí zůstává na původní léčbě, která nemá tak převratné výsledky. Zbytečně umírají dříve.
Na problém upozorňují pneumologové a onkologové v rámci Světového dne karcinomu plic, který připadá na 1. srpna.
Z tiskové konference Rakovina plic – od smrtelného k chronickému onemocnění?
V čem spočívá léčba imunoterapií?
Buňky našeho imunitního systému jsou navedeny k tomu, aby rozpoznaly nádor a aby proti němu začaly působit. Nádor však má obranné mechanismy, kterými uniká imunitnímu dozoru. Imuno-onkoterapie tyto jeho schopnosti naruší. Nádor je rozpoznaný a buňky imunitního systému ho začnou ničit.
Doposud byla velká snaha povzbuzovat buňky imunitního systému k ničení nádorů. Ale ukázalo se, že pokud fungují brzdné mechanismy, tak toto účinné není. Musíme napřed narušit brzdné mechanismy, tzn. odbrzdit imunitní systém, pak je nádor rozpoznán a pak je ničen.
Tuto léčbu, která dokáže zachránit život nebo zlepšit jeho kvalitu, dostane ale jen menší část nemocných. V čem je problém? Nedostanou se na specializovaná pracoviště, nebo je potíž ve financování?
Je třeba říci, že imunoterapie nikdy nebude pro všechny pacienty. Nádory jsou různé, samy o sobě jsou heterogenní, každý pacient je trochu jiný… Ale i z těch nemocných, pro které by imunoterapie byla vhodná, ji bohužel zatím dostává mnohem méně než polovina. Rezerva je v systému fungování zdravotnictví, kdy se pacienti ze vzdálenějších pracovišť, menších plicních a onkologických zařízení, nedostanou rychle do komplexních center, kde by tuto léčbu dostali. Říkáme si ale, že imunoterapie je nová metoda, a doufáme, že se to bude zlepšovat přirozenou cestou.
Má to ještě jeden aspekt – je důležité, aby pacienti byli dobře vyšetřeni. Protože jen správné vyšetření přesně určí, pro koho je vhodná imunoterapie nebo jiná léčba. Vidíme, že pacienti, kteří se dostanou do velkých center, přicházejí někdy ne zcela přesně vyšetřeni. A kvůli tomu by na léčbu nedosáhli. Vždy je například potřeba vyšetřit jeden biomarker – a ten má vyšetřen jen polovina nemocných, kteří k nám přicházejí.
Co by tedy pomohlo? Osvěta mezi lékaři i pacienty?
Lékaři by samozřejmě měli dobře vědět, jak nejlépe vyšetřovat, využít maximum možností pro posouzení typu nádoru. A mohli by o tom vědět i pacienti a dožadovat se svých nároků více než doposud.
Rakovina plic v ČR
- Ročně si diagnózu zhoubného nádoru plic vyslechne 4478 mužů a 2304 žen.
- U mužů výskyt mírně klesá, u žen roste (podle dat za r. 1977 až 2016 klesl roční výskyt onemocnění u mužů o 9,9 %, u žen vzrostl o 32,8 %).
- Rakovina plic v ČR ročně usmrtí kolem 5500 lidí, opět je zde nárůst žen (ve sledovaném období zemřelo o 11,1 % méně mužů, žen o 28,1 % více).
- Odborníci odhadují, že v roce 2019 najdou zhoubný nádor plic u 6647 lidí.
- České republice patří, co se výskytu karcinomu plic týče, 13. místo v Evropě a 23. ve světě.
Proč se tak dlouho čekalo na úhradu imunoterapie pro pacienty v první linii? Je tato moderní léčba dražší než původní, méně účinné léky?
Otázka financí určitě hraje velikou roli. Imunoterapie je dražší než dosavadní jiné způsoby léčby, ale je tu i řada dalších aspektů. Kromě ceny je zásadní i obava, aby indikace imunoterapie měly jasné mantinely. V současné době je několik doposud nehrazených léků nebo indikací, které na úhradu čekají. Konkrétně u imunoterapie, když vstupovala do druhé linie, bylo zpoždění zhruba dva až tři roky od průkazu, že je lék účinný. Nyní v první linii je to jeden až dva roky. Můžeme tedy konstatovat, že se situace pomalu zlepšuje, ale doby do stanovení úhrady jsou pořád velmi dlouhé.
Určitě jsou dlouhé pro někoho, komu zbývá pár let, nebo dokonce měsíců života… Může si pacient léčbu sám zaplatit?
Měli jsme pacienty, kteří si léčbu chtěli uhradit. Konkrétní lék, který nyní vstupuje do první linie, si někteří pacienti sami platili. Stálo to devadesát tisíc korun měsíčně. A to mluvíme o trvalé léčbě, takže kdo si toto může dovolit?
Nepovede lepší léčba k tomu, že se lidé nebudou tolik bát a třeba budou více kouřit? Jak moc podle vás tento strach funguje coby prevence?
Mohlo by to tak být. Potřebujeme protikuřácké kampaně bez ohledu na to, že máme lepší léčbu. Protože žádná systémová léčba pokročilého onemocnění neznamená trvalé vyléčení. Zásadně prodlužujeme život, zlepšujeme jeho kvalitu, ale nemůžeme prohlásit, že je člověk vyléčený. Vyléčit lze jen časná stadia nádoru, která jsou odstraněny chirurgicky.
Že by rakovina plic přestala zabíjet, se tedy říct nedá?
I přes nesporné velké pokroky bude rakovina plic bohužel zabíjet ještě dlouho.
Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.
Lékař – pneumolog, onkolog, pedagog, od roku 1999 přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN a LF UP Olomouc. Předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci ČR, a místopředseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
ČLÁNKY DO MAILU