3 tvrzení o kouření: Co se stane, když přestanu kouřit

Kdo kouří a přestane, ztloustne. Tělo je na nikotin zvyklé, člověk odvykající kouření bude mít zdravotní problémy. Odnaučený kuřák už si nikdy nesmí dát cigaretu, jinak začne znovu. Jsou tato tvrzení pravdivá?

Kuřáci se již krátce před zavedením „nekuřáckého zákona“ ve zvýšené míře zajímali o to, jak se závislosti na nikotinu zbavit. O možnosti odvykání je mimořádný zájem, uvedla profesorka Eva Králíková, které vede Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze, na výroční konferenci Plicní nemoci a kouření – 10 let boje za zdravé plíce.

Lidé, kteří roky kouří, mívají mnohdy obavy, co je čeká po típnutí poslední cigarety. Často se objevují následující tři tvrzení. Podle profesorky jsou dvě z nich pravdivá.

Přestanu kouřit a ztloustnu. Ano, proč?

„Je pravda, že člověk, který přestane kouřit, může přibrat – ale nemusí,“ říká Eva Králíková. Podle jejích dlouholetých zkušeností je průměrný příbytek na váze asi čtyři kilogramy během prvního roku a pak se již nezvyšuje. „Aby bylo riziko stejně velké jako z kouření, musel by člověk přibrat zhruba půl metráku, což se pravděpodobně nestane.“ Zvýšení hmotnosti má dva důvody. První je mechanický, kdy si dotyčný do úst místo cigarety dává jídlo, sladké, tučné, moučné… a samozřejmě tak přibere. „Radíme obložit se zeleninou. Ani ne tak ovocem, které je sladké. Vypít dva tři litry neslazených tekutin denně a dostatečnou fyzickou aktivitu, třikrát týdně se hodinu potit,“ radí lékařka.

Druhou skupinou jsou lidé, kteří se hýbou, jedí rozumně, a přesto přiberou. Kouření a zejména nikotin totiž ovlivňují metabolismus. „Nikotin je skutečně částečně anorektikem potlačujícím hlad, protože zpomaluje vyprazdňování žaludku,“ potvrzuje Eva Králíková. Proto je také hlad jedním z abstinenčních příznaků. Na střevo působí nikotin obráceně, urychluje peristaltiku zejména poslední části střeva, proto se může mezi abstinenčními příznaky objevit také zácpa. „Když je v nás jídlo déle, samozřejmě se více vstřebá.“ Kouření ovlivňuje i střevní mikrobiom a zvyšuje propustnost stěny střeva pro řadu látek.

Třetím důvodem jsou stresové hormony. Lidé typicky kouří při stresu, mají pocit, že jim cigareta pomůže. Podle profesorky je to jen krátkodobý efekt. „Určitě pomůže to, že se během několika vteřin vyplaví hormony štěstí, dostaví se pocit blaženosti, který znají všichni kuřáci po prvním šluknutí.“ Kuřákům také pomáhá pocit cigarety v ruce, manipulace s ní, sledování ladně se vinoucího kouře, což vše odpoutává pozornost od problému. Jakmile si zapálíte, nejprve se srdeční akce velice zrychlí díky masivnímu vyplavení stresových hormonů. Odpadne odbourávání těchto stresových hormonů a tím se sníží bazální metabolismus. „Proto by člověk měl méně jíst nebo se více hýbat, když přestává kouřit. Anebo užívat léky, nejsou proti kouření, ale proti abstinenčním příznakům, k nimž patří právě hlad, zvyšování hmotnosti či zácpa. To je další důvod, proč doporučujeme našim pacientům, aby léky užívali půl roku,“ upozorňuje lékařka.

Už nikdy cigaretu? Raději ani šluka

Podobně jako si abstinující alkoholik nemá ani čichnout ke špuntu, měl by se podle odborníků bývalý kuřák vyhnout byť jediné cigaretě.

Asi osmdesát procent kuřáků je fyzicky závislých na nikotinu. Tato závislost má dvě části: jedna je kouření v určitých situacích, v určité společnosti, to musí každý zvládnout sám. Postupně ale dochází k určité změně v mozku, která spočívá ve zmnožení receptorů, na něž se navazuje nikotin. „A ty pravděpodobně zůstanou zmnožené až do smrti. My umíme dobře říct, kdo závislý je, ale už si nejsme tak úplně jistí, kdo závislý není. Mezi tím není přesná hranice. Pomůže jednoduchá otázka: Je problém den bez cigaret? Pokud kuřák nevydrží bez kouření ani den, je jasné, že je fyzicky závislý. Na druhou stranu, ti ostatní nemusí být nezávislí. Někdo třeba dva měsíce po cigaretě nesáhne, pak přijde do kavárny nebo jiného místa, kde byl zvyklý kouřit, a znovu si zapálí.“ Abstinenční příznak může být vyvolaný určitou situací.

Zmnožené receptory se dle lékařky velmi pravděpodobně nedají vymazat, zůstanou po celý život, ale je možné je „uspat“. „Kuřák je uspí tím, že překoná dejme tomu pár týdnů abstinenčních příznaků a má pokoj… Ale když si dá jednu cigaretu, často se tím obnoví naučené chování a také se proberou uspané receptory, které mu připomenou ten krásný pocit…“ Odborníci proto rozhodně doporučují – ani šluka.

Bez mé porce nikotinu se mi přitíží. Nesmysl

Lidé závislí na cigaretách někdy tvrdí, že bez obvyklé dávky nikotinu jejich tělo bude strádat a zdravotní stav se zhorší. „To je naprostý nesmysl,“ říká jednoznačně Eva Králíková. První rok u bývalých kuřáků obvykle nedojde ke zlepšení zdravotního stavu, skutečně se může v něčem i trochu zhoršit. „Důvod je v tom, že většinou přestávají lidé ve středním nebo i vyšším věku. A velmi často přestávají kvůli tomu, že již cítí projevy nějakého onemocnění.“ Nádor, cévní onemocnění, uzavírání tepen, to nejsou problémy, které vzniknou během týdne, vyvíjejí se roky i desetiletí. „Lidé často přestávají kouřit proto, že například již nemohou dýchat, jsou dušní nebo mají nějaké bolesti,“ popisuje lékařka. Dokonce se říká, že pokud silný kuřák náhle a bez problémů přestane kouřit, může to být časný příznak rakoviny plic. „Dobré heslo je: Každá cigareta poškozuje. Zcela jistě je vždy benefit přestat kouřit,“ uzavírá odbornice na odvykání kouření.

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.

Vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Je předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku. Její specializací je epidemiologie, prevence a léčba závislosti na tabáku.

43 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 6. 2017 10:59