Hlavní navigace

Psychicky na dně v důsledku pandemie

29. 4. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Nejistota, strach, frustrace. To jsou časté emoce, které pociťuje čím dál tím víc lidí. Postihuje jak dospělé, tak děti. Pokud se vás to týká, nebojte a nestyďte se obrátit na specialistu.


Pandemie se nám překulila do svého druhého roku. Také ty, kteří první vlny nesli statečně a možná si je i trochu užívali, protože mohli na chvilku vypustit práci a být víc s rodinou, nyní postihují úzkosti. Co teprve ti, kteří nesli samotu, strach a existenční ohrožení už loni těžko?

Nejčastěji mají lidé strach sami o sebe

Na pozadí skutečných nebezpečí musíme čelit i nejistotě a strachu. Psychický stres se v důsledku pandemie covid-19 vyskytuje u velké části populace. Psychiatři upozorňují, že psychiku ještě více zatěžuje letošní dlouhá zima.

„Protipandemická opatření a omezení v kombinaci se šedivým nebem jsou pro psychiku skutečně velkou zátěží,“ zdůraznila nedávno německá psychoterapeutka a autorka knih Mirriam Prießová, která se současně zabývá i dětskými pacienty. „Od začátku pandemie před rokem zaznamenáváme téměř u každého třetího dítěte nějaké psychické potíže,“ říká. Jde především o strach a dělání si starostí nebo psychosomatické potíže, jako jsou například bolesti hlavy a břicha.

To potvrzuje i dětská lékařka Květoslava Kacířová: „Nyní řeším telefonicky více psychické než fyzické potíže. Nejčastěji mají lidé strach sami o sebe.“ 

Mnoho důvodů k obavám

Dospělí mají ještě další důvody k obavám. Podle aktuální zprávy Mezinárodního červeného kříže (International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies: Mental Health and Psychosocial Support for Staff, Volunteers and Communities in an Outbreak of Novel Coronavirus 2020) jsou během pandemie zaznamenány následující psychické reakce:

  • strach z nemoci a smrti,
  • obavy z příznaků a nemocí, které lze relativně snadno léčit,
  • strach ze smrti ve zdravotnickém zařízení;,
  • nejistota na trhu práce, obavy z konce živnosti, která nepůjde obnovit, nebo strach z možné výpovědi z práce,
  • pocity bezmoci a deprese v důsledku izolace,
  • nedůvěra a hněv vůči komukoli spojenému s nemocí,
  • stigmatizace a strach z pacientů, zdravotníků a lidí pečujících o nemocné.

„Začíná to být horší,“ říká lékařka

Zatímco lékařka Eliška Bartlová v první vlně covidu nezaznamenala ve své praxi větší nárůst v počtu pacientů trpících strachem a úzkostí, teď už je to jiné: „Na začátku roku to začalo být horší. Zejména starší pacienti cítí velké ohrožení a mají strach.“ Stejně tak se na ni obracejí i rodiče, kteří jsou jednak znepokojeni, jednak zaneprázdněni organizací pracovních povinností a péčí o děti, které někdy chodí, spíš ale nechodí do školy. Je to značně vysilující.

Podle Bartlové je tato anticipační úzkost neboli strach z toho, co bude, silným oslabujícím momentem. „Nikdo neví, na jak dlouho budou omezení nutná. Nikdo neví, jak dlouho budeme žít s ohrožením,“ popisuje pro magazín Okénko do Světa homeopatie a přidává příklad pacientky, která se na ni obrátila se strachem o svého staršího manžela. „V noci se budí pocitem akutního strachu o blízké, ale i o sebe. Přitom manžel ani syn zatím žádné příznaky nemají a cítí se zdravě. Pokládá si otázky, co když onemocní? Co když budou mít těžký průběh?“ 

Doktorka Bartlová klientce doporučila homeopatický lék Arsenicum album 15 CH. Nyní bere na noc pět granulí. „Přes den jsem jí dále doporučila homeopatický lék Gelsemium sempervirens 15 CH, nyní v dávce třikrát denně pět granulí. Pokud se situace nezkomplikuje, měla by užívat také Arsenicum album 15 CH v dávce dvakrát týdně pět granulí.“ 

Těm, kteří jsou ze současné situace ve stresu a cítí se ohroženi, doporučuje Eliška Bartlová homeopatický lék Aconitum napelus 15–30 CH (2–3krát denně pět granulí). U starších lidí pak pro zvládnutí takového stresu dobře poslouží Arsenicum album 15–30 CH (pět granulí dvakrát denně).

Prevencí je pohyb a dobrá strava

Ať už dáte na homeopatii, nebo ne, hlavní prevencí psychické rovnováhy je dostatek pohybu, zejména na čerstvém vzduchu. Nemusíte zrovna běhat maratony, ale i procházka po lese dokáže zvednout náladu. Proti stresu pomáhá i pravidelné cvičení jógy. Stejně tak bychom měli nyní dbát na dobrou a pestrou stravu. To znamená dostatek vitaminů a vlákniny, naopak omezení tučných jídel a alkoholu.

Další užitečné tipy najdete v rozhovoru s psychiatrem Martinem Andersem, přednostou Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. I podle něj si v mnohém může každý pomoci sám, zejména úpravou denního režimu, fyzickou aktivitou a stravou. „Člověk nemusí hned začít užívat antidepresiva. Pokud by to nezafungovalo, sáhl bych k přírodním prostředkům a teprve potom hledal jinou léčbu. Ale samozřejmě záleží na závažnosti stavu. Pokud bude mít někdo těžké úzkosti, myslet na sebevraždu, tak ať běží k lékaři ihned,“ říká lékař.

Pomoc na bezplatné lince 1212

Pokud se vaše psychické potíže nadále zhoršují, kontaktujte bezodkladně svého lékaře, který by vám měl předat kontakt na specialistu. Můžete se také obrátit na dostupnou psychologickou pomoc na bezplatné lince 1212, která byla zavedena v souvislosti se šířením nového koronaviru. Vytočte 1212 a dle hlasového rozcestníku vyberte volbu psychologické pomoci pod příslušným číslem.  

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).