Hlavní navigace

Duševní zdraví dětí v pandemii trpí. Rodiče pro ně teď mohou získat příspěvek na psychologa

24. 3. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Příspěvky na psychosociální podporu dospělých zavedla před dvěma měsíci Všeobecná zdravotní pojišťovna, požádalo o ně už více než 2000 lidí. Nyní se přidává Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR), a to v případě dětí do 18 let. Celkově mohou rodiče získat až 2500 Kč na psychologickou či logopedickou pomoc.

Velký psychický tlak pandemie se neodráží jen na dospělých. Některé děti se za poslední rok dostaly do školy jen párkrát. Denně zažívají nejistotu, frustraci z nedostatku podnětů a sociálních kontaktů. Také dlouhodobou izolaci, kdy jsou rodiny nuceny trávit více času pohromadě. To s sebou přináší vlnu stresu i úzkosti, což se podepisuje na jejich duševním zdraví.

Až 2500 korun na vyšetření

Jak vyplývá ze zprávy Rady vlády pro duševní zdraví, v době koronavirové krize stoupl nejen výskyt duševních onemocnění, ale zvýšilo se i riziko sebevražd, depresí a úzkostných poruch. Propojenost duševního a fyzického zdraví a značný vliv jednoho na druhé si uvědomují i v ZP MV ČR. Od letošního roku proto pojišťovna svůj Fond prevence rozšířila o zcela nový programu s názvem „Podpora duševního zdraví“.

 „Tento program jsme připravili ve spolupráci s Asociací klinické psychologie ČR a také Asociací klinických logopedů ČR. V rámci něj nabízíme možnost čerpat bonus na dítě až 1500 Kč ročně. Každý rodič může navíc postoupit svůj příspěvek 500 Kč ve prospěch svého potomka. Celkem tak lze získat podporu na psychologickou či logopedickou pomoc až do výše 2500 Kč ročně,“ říká MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR. 

Na co mohou rodiče čerpat příspěvek

  • Příspěvek je možné vzhledem k aktuální situaci čerpat jak na prezenční, tak na distanční formy vyšetření a léčby. 
  • Kromě psychosomatické konzultace jej lze využít na různé skupinové formy nácviku relaxačních dovedností jako prevence stresu, nácvik asertivního chování, na kurzy pro děti s ADHD, dyslektické nácviky, prevenci neurotizace a podobně. 
  • Vztahuje se rovněž na návštěvy klinického logopeda.

S čím mají děti největší problémy

A s jakými problémy se nyní děti a mladiství nejvíce potýkají? Pro mnohé žáky a studenty je například problematická distanční forma výuky, do které se vůbec nezapojilo přes 10 000 dětí. Jejich duševní zdraví i rozvoj tak mohou být do budoucna výrazně ohroženy. 

Situace rovněž nahrává zvýšenému výskytu rizikového chování, jako je domácí násilí. V době mimořádných opatření je však takovéto chování mnohem složitější objevit. Obzvlášť velký nápor na psychiku je pak u dětí a teenagerů vyrůstajících v nefunkčních rodinách či problematickém prostředí. Z nich je nyní nemůže vytrhnout ani škola či kontakt s kamarády, učiteli a jinými dospělými, jimž by se mohli svěřit a žádat o případnou pomoc.

Co zjistila Rada vlády pro duševní zdraví u dětí v době pandemie

  • 10 000 dětí se vůbec nezapojilo v distanční výuce, duševní zdraví i rozvoj těchto dětí mohou být nyní i do budoucna výrazně ohroženy.
  • Větší množství stresu během nouzového stavu – strach a obavy o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých, celospolečenská nejistota, bezmoc ve vztahu k opatřením, frustrace a rutina z nedostatku podnětů.
  • Časté symptomy duševních onemocnění; nedostatek informací/nástrojů, jak situaci řešit.
  • Změna životního stylu – narušení spánku, nedostatek podnětů, nedostatek sportovního vyžití, rutina, málo soukromí, konflikty a nárůst duševních onemocnění uvnitř rodiny.
  • Linka bezpečí registrovala cca 30% nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30% nárůst osobních problémů (včetně psychických potíží) či 30% nárůst tématu problému s internetem (včetně sexuálního zneužívání).

Zdroj: Zpráva pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví

Trpí především dospívající

Jak upozorňují psychologové i logopedi, dětem chybí sociální kontakty a dlouhodobá absence v kolektivu může mít negativní vliv i na jejich schopnost komunikovat a navazovat kontakty. Obzvlášť dospívající pak potřebují interakci s vrstevníky k tomu, aby si tvořili vlastní identitu, životní postoje, hodnoty a vzory. 

„Pokud tedy rodiče zaznamenají u svého potomka jakékoliv podezření na úzkosti, deprese, poruchy spánku a další rizikové projevy, neměli by se bát vyhledat odbornou pomoc,“ radí Zdeňka Salcman Kučerová.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).