Hlavní navigace

Agenturní pracovníci ze zahraničí nemají zdravotní prohlídky, varují praktici

Lenka Krbcová

Nebezpečí nákazy infekčními chorobami, zejména tuberkulózou, představují nedostatečné zdravotní kontroly tzv. agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do ČR za prací. Agentury deklarují jejich dobrý zdravotní stav. „Opakovaně se však dozvídáme, že prohlídka vůbec neproběhla, nebo jen velmi formálně,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů.

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Na mnoha místech České republiky je nedostatek pracovníků pro určité pozice, na volná místa přicházejí cizinci. Najímají je agentury, které je pak dále přidělují na základě poptávky do firem v Česku. „Měly by garantovat jejich dobrý zdravotní stav. Praxe je taková, že tito lidé většinou neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily,“ popisuje Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Coby praktik působí na Plzeňsku, oblasti, kde je podle něj kolem deseti procent agenturních pracovníků. „Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky před nástupem do zaměstnání, které u ostatních zaměstnanců provádí smluvní lékař podniku. Jejich zdravotní stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětluje lékař. „Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je například výskyt tuberkulózy mnohem vyšší než v České republice,“ doplňuje. Podle odborníků proto v ČR potřebujeme systémové řešení.


V ČR má tuberkulózu 380 lidí. Počty nemocných klesly, lékaři ale upozorňují na další rizika nákazy. Jedním z nich jsou nedostatečné prohlídky agenturních pracovníků. „Často jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Jak předejít zavlečení infekčních chorob mezi zaměstnance? Jaký má být správný postup při nástupu do práce?

Každý zaměstnavatel, který zaměstnává člověka napřímo, by mu měl zajistit vstupní pracovně-lékařskou prohlídku. V případě rizikovější práce by měl mít pracovně-lékařské služby pro všechny zaměstnance sjednané se smluvním lékařem, dříve se mu říkalo závodní lékař. Tyto služby nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, zaměstnavatel je povinen je zajistit a uhradit. Prohlídky mají jasně danou náplň a periodicitu; podle toho, jakou práci člověk dělá, v jakém je pracovním riziku či jak je starý, je dáno, jak často se má prohlídka opakovat. Prohlídka se ale zabývá pouze posouzením zdravotní způsobilosti člověka pro danou práci, je to jeho ochrana například před nemocí z povolání, profesním poškozením zdraví, zaměřuje se tedy na schopnost konkrétního zaměstnance vykonávat konkrétní práci. Samozřejmě tak chrání i zaměstnavatele tím, že člověka například náchylného k určité nemoci nevystaví riziku vzniku choroby z povolání, za kterou by mu pak musel platit odškodnění…

To je institut pracovně-lékařských prohlídek a týká se zaměstnanců, druhá věc jsou tzv. agenturní pracovníci…

Tito lidé nepracují přímo pro zaměstnavatele, ale práci jim zprostředkovávají agentury. Praxe je různá, nemůžu popsat všechny eventuality, ale celá řada firem z nedostatku pracovníků na českém trhu není schopná obsadit pracovní pozice a obrací se do zahraničí. Mnohdy jim pak pracovníky přiváží pracovní agentura. V řadě případů je to tak, že tito lidé pak nejsou zaměstnanci podniku, kde působí, ale jsou zaměstnanci agentury, která je firmám dodává jakoby „na klíč“. V ten moment je ovšem zaměstnavatelem agentura a zmíněnou pracovně-lékařskou prohlídku by měla zajišťovat ona. Firmě, které dodává pracovníky, pak jen deklaruje, že je všechno v pořádku; firma již nemá povinnost to ověřovat.

A já mám opakovaně tu zkušenost, že se dozvídáme, že prohlídka vůbec neproběhla, nebo jen velmi formálně. Pak je tu další problém – i když tato prohlídka proběhne, jak má, pokud jde o tuberkulózu, nic neřeší.

Proč? Běžná pracovně-lékařská prohlídka tuberkulózu neodhalí?

Ne, protože se nezaměřuje na to, jestli člověk, který přichází do České republiky, není zdravotním ohrožením pro naše obyvatele, ale jen na to, jestli je schopen vykonávat danou práci. Součástí náplně většiny pracovně-lékařských prohlídek není ani RTG plic. Takže i když prohlídka proběhne, jak má, tento problém neřeší.

Co by jej řešilo?

Voláme po tom, aby agentury, které sem pracovníky přivážejí, musely garantovat jejich zdravotní stav a bezinfekčnost provedením patřičných vyšetření ještě před vstupem agenturního pracovníka na náš trh práce. A na to žádnou legislativu ani žádná pravidla nemáme. Proto chceme na tuto problematiku upozornit, považujeme ji za potencionální riziko.


Autor: Ilustrační foto Depositphotos.com

„ČR patří dlouhodobě k zemím s nejnižším výskytem tuberkulózy na světě. Nesmíme však usnout na vavřínech. Za relativně nízkými počty nemocných je tvrdá práce českých pneumologů při včasném záchytu, rychlém nasazení léčby a řadě protiepidemických opatření,“ říká prof. Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti. Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou.

Jaká onemocnění by bylo potřeba sledovat?

Obecně by se to mělo týkat infekčních onemocnění, zejména obtížně léčitelných. Na prvním místě je tuberkulóza. Ostatně třetina případů tuberkulózy, která se ročně v ČR zachytí, je právě u osob ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že ČR má velmi nízká čísla nemocnosti tuberkulózou – a je to výsledek dobré práce českého zdravotnictví – připadá mi jako velká škoda a systémová chyba hatit tuto snahu tím, že k nám pouštíme cizince bez dostatečné kontroly, kteří sem mohou toto onemocnění přinést a stav zkomplikovat.

Aktuální čísla z Registru tuberkulózy

  • V Plzeňském kraji činí podíl tuberkulózy (TBC) u osob narozených mimo ČR 52 %, což dalece převyšuje celorepublikový průměr. Ten je 33 % a tuto nemoc lékaři nejčastěji objeví u Ukrajinců, Slováků, Rumunů či Vietnamců. „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s tuberkulózou především Rumuni, Ukrajinci, Slováci a Bulhaři, kteří zde pracují např. v montovnách,“ říká Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Průměrný věk nemocných je 50 let, přičemž nemocní cizinci jsou v průměru asi o 15 let mladší ve srovnání s nemocnými Čechy.
  • Podíl TBC u osob narozených mimo ČR činí 33 % (126 případů), z toho narozeni na Ukrajině (35), na Slovensku (18), v Rumunsku (13), ve Vietnamu (10) a v dalších 23 státech (50).
  • V Plzeňském kraji činí podíl TBC u osob narozených mimo ČR 52 % (12 z 23 případů).

Zdroj a více informací: Česká pneumologická a ftizeologická společnost – www.pneumologie.cz

Je to jednak opravdu nefér vůči ostatní populaci a druhá věc je finanční nákladnost pro zdravotní systém, protože pak je již vše hrazeno ze zdravotního pojištění, i pro danou firmu.

Někteří praktičtí lékaři jsou aktivní a působí na zaměstnavatele, aby dělali prohlídky nad předepsaný rámec. Osvícený zaměstnavatel tomu rozumí a ví, že to pro něj na vstupu třeba znamená vyšší náklady, ale ve výsledku je to výhodné. I ostatní zaměstnanci se pak cítí bezpečněji. Ale toto není systémový krok, po kterém voláme, jde o osobní aktivity lékařů závisející i na osvícenosti zaměstnavatelů.

Aktuálně se v ČR řeší také salmonelóza v souvislosti s kontaminovaným masem, pomohlo by zde nějaké opatření?

U salmonelózy jde většinou o lokální epidemie způsobené tím, že někde v potravinářském provozu je nakažený člověk. Dříve to řešil potravinářský průkaz, který je stále zakotvený v legislativě, lidé ho musí mít. Ale už nikde není stanoveno, co tento průkaz garantuje. Zákon neříká: kdo chce potravinářský průkaz, musí mít rentgen plic, stěry atp. Je to tedy do určité míry formální záležitost. Lékař potvrzuje jen to, že člověk, kterému průkaz dává, v ten konkrétní moment nevykazuje známky infekčního onemocnění. Což může být za měsíc úplně jinak.

Vzhledem k tomu, že salmonela je akutní onemocnění, obávám se, že neexistuje způsob, jak stoprocentně zamezit tomu, aby se nemocný člověk nedostal do pracovního procesu. Je to spíše na osvětě a individuálním přístupu. Když pracuji v potravinářství a mám chřipku nebo průjem, měl bych to hlásit a neměl bych chodit do práce. Já coby praktický lékař u pacienta se střevními potížemi, který pracuje v potravinářství, vždy zajistím výtěr z konečníku, a to i když jsem si téměř jist, že se jedná o virózu, která za tři dny přejde. Nedovolím si pustit pacienta do práce bez důkladného vyšetření a vyloučení infekce. A pozitivní výtěr z konečníku může přetrvávat i týdny. Bohužel, žádné opatření nevyřeší individuální selhání jedince, který přijde do práce, přestože má infekční onemocnění.

K čemu vede nemocný tuberkulózou ve firmě?

Většinou jde o velké haly se společnou klimatizací, kde pracuje dvě stě i tři sta lidí na směně. Pokud se v takovém prostředí objeví jeden člověk, u kterého bude prokázána tuberkulóza, nastává poměrně zásadní problém. Všichni zaměstnanci musí být vyšetřeni a určitou dobu sledováni, zda se u nich neobjeví protilátky či známky onemocnění.


Autor: Ilustrační foto Depositphotos.com

Nebezpečí nákazy s sebou přinášejí mj. nedostatečné zdravotní kontroly agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do Česka za prací ze zemí, kde je výskyt např. tuberkulózy mnohem vyšší než u nás

Nyní bylo několik případů na Tachovsku, kde existují výrobní podniky, montovny apod., kde je řada agenturních pracovníků. Tam se stalo, že se do výroby dostal člověk s otevřenou tuberkulózou.

To se na pohled nepozná?

Na člověku to nemusí být na první pohled znát. Máme z filmů zkreslenou představu o tom, jak vypadá „tuberák“, ale on může dlouho vypadat zcela zdravě. Onemocnění někdy dlouho probíhá bezpříznakově, týdny i měsíce. Když se na to v uvedeném případě přišlo, bylo potřeba vyšetřit všechny, kdo s nemocným přišli do styku. Což v takové velké hale klidně je tři sta lidí, a pokud se střídají směny, může to být během měsíce celá fabrika.

Profesorka Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti, která se věnuje problematice tuberkulózy, říká: „Problém nepředstavují cizinci, ale jejich nedostatečná kontrola. ČR dovoluje, aby k nám tímto způsobem přicházeli.“

Rozhodně bych nechtěl vyvolat dojem, že když vedle mě na lince pracuje Sergej, jde automaticky o „tuberáka“. To určitě není pravda, onemocnění je zlomek, ale k jistotě by přispělo, aby Sergej byl dobře vyšetřen, v jeho i našem zájmu. Situace je taková, že se tu bez těchto pracovníků neobejdeme, ale agentury z nich mají nemalý profit a vstupní vyšetření v hodně pár set korun by významně nezatížilo jejich rozpočet. Měla by to být jejich jednoznačná povinnost – ale není.

MUDr. Petr Šonka

Předseda Sdružení praktických lékařů, působí jako praktický lékař na Plzeňsku.