Nahrává čeština demenci?

Nová teorie zkoumá spojitost rodného jazyka s Alzheimerem a Parkinsonem. Budou se neurodegenerativní choroby léčit různě v závislosti na rodném jazyce?

Rodná řeč a neurodegenerativní choroby. Další rekord v transplantaci jater. Genetické příčiny anorexie. Mezinárodní projekt proti padělání potravin… Přinášíme přehled novinek tuzemských akademických institucí.

Mohou poškození mozku souviset s jazykem?

Odborníci z ČR, Maďarska a USA budou zjišťovat, které oblasti mozku se zapojují do čtení, psaní a řeči v jednotlivých jazycích a zda budou mít případné kulturně podmíněné změny vliv na klinické projevy pacientů po cévní mozkové příhodě a s Alzheimerovou a Parkinsonovou nemocí. Vědci předpokládají, že najdou rozdíly (angličtina na rozdíl od češtiny a maďarštiny není fonetická), které bude možné využít léčebně.

Pokud by se potvrdilo, že lidé se stejným postižením mozku mají v různých jazykových prostředích jiné propojení oblastí důležitých pro řeč a vyšší kognitivní funkce, pak i léčba těchto lidí by měla probíhat odlišně.

Masarykova univerzita Brno, Středoevropský technologický institut CEITEC: Neurologové zkoumají, jak některé nemoci souvisí s rodným jazykem

Poznámka autora: Je fascinující, že stejně vyhlížející poruchy by mohly mít různou „biologii“ v závislosti na tom, jakým jazykem lidé mluví. Dalo by se pak třeba i z anatomie mozku zdravého člověka poznat, zda jeho rodným jazykem je čeština, angličtina nebo čínština? (Samozřejmě experiment by musel být nějak ošetřen, třeba různě vychovávaní sourozenci, aby nevyšlo, že čínsky mluví spíše Číňané.) V souvislosti s jazykem a onemocněním jsem kdysi četl i o kuriózním výzkumu a teorii (doporučuji brát s lehkou nadsázkou, ale rozhodně mi to přijde zajímavé). Největší sebevražednost v Evropě měli podle jakési statistiky Maďaři a Finové, tedy národy mluvící ugrofinským jazykem. Žijí v dost odlišném prostředí, geneticky si dnes už Maďaři a Finové zase tak blízcí být nemusejí, nehraje zde tedy hlavní roli právě jazyk? (Např. že určité zvuky a kombinace hlásek typické pro určité jazyky působí na psychiku depresivně?)

Kouzla s játry

Lékaři v IKEM úspěšně transplantovali játra doposud úplně nejmladšímu pacientovi v historii, který byl teprve ve věku kojence a měl pouhé čtyři kilogramy. Náročná operace byla nutná kvůli vrozené vadě žlučových cest. Lékaři se kvůli nízkému věku kojence museli potýkat s řadou nestandardních postupů, jako například s vytvořením zcela nového cévního zásobení pro játra.

IKEM: V IKEM transplantovali játra historicky nejmladšímu pacientovi (PDF)

Poznámka autora: V IKEM s játry opravdu dokáží kouzla. Provádí se zde např. i „částečné“ transplantace jater, kdy je část vlastních jater pacienta ponechána a játra jsou transplantována na přechodnou dobu do regenerace vlastních. Skutečně unikátní pak byl i způsob transplantace jater u pacientky, která měla orgány uložené zrcadlově. K tomuto zákroku zde došlo v loňském roce, a to vůbec poprvé na světě. „Nakonec jsem se rozhodl játra od zemřelého dárce pomocí metody redukce upravit do požadovaného tvaru a velikosti, a poté jsem tento štěp po směru hodinových ručiček otočil o devadesát stupňů, abych mohl napojit cévy a žlučovod,“ popsal loni průběh zákroku přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk.

Anorexie pod lupou

Centrum pro poruchy příjmu potravy na 1. lékařské fakultě UK se podílelo na rozsáhlém projektu, který u tří a půl tisíc pacientek z celého světa zjišťoval genetický základ onemocnění anorexií. Vědci poprvé potvrdili přesné umístění jednoho genu, který je za anorexii (spolu)zodpovědný. Nachází se na dvanáctém chromozomu a v minulosti byl označen za sídlo genu zodpovědného za diabetes 1. typu a autoimunitní choroby. Ukazuje se nejen to, že anorexie, obezita i obsedantně-kompulzivní porucha mají některé geny shodné, ale že shodné genetické riziko může mít anorexie také s metabolickými a autoimunitními chorobami.

Galerie: Chtějí být jako Ken a Barbie. Končí jako trosky

1. LF UK: Pomůže léčbě poruch příjmu potravy reforma psychiatrie?

Poznámka autora: Samozřejmě anorexie může mít různé příčiny, nějaká genetická komponenta existuje téměř u všeho, včetně úmrtí na dopravní nehodu nebo utonutí. Na odkazu výše se uvádí, že rizikem při léčbě anorexie je dnes móda alternativních přístupů, ale i to, že se často léčí pouze následky, namísto toho, aby dotyčný (respektive zde častěji dotyčná) putoval na psychiatrii. Podrobněji v článku Vědci našli „gen pro anorexii“.

Skandál s koňským masem se nemá opakovat

Jeden z největších světových projektů zabývající se bezpečností a kvalitou potravin právě odstartoval. Evropský program Horizon 2020 a čínské ministerstvo pro vědu a technologie společně investují deset milionů eur do partnerského projektu Evropské unie a Číny, jehož cílem je zlepšit bezpečnost a kvalitu potravin a vyřešit problém podvodů s potravinami.

V nedávné minulosti došlo v souvislosti s potravinami k řadě skandálů a podvodů, kdy například koňské maso bylo označováno a prodáváno jako hovězí nebo kdy čínští výrobci přidávali do olejů kanalizační splašky. Cílem nového projektu je podobným podvodům zamezit. Cesta k větší bezpečnosti potravin má vést přes úpravy v potravinářské legislativě, zvýšení efektivity inspekce potravin a lepší sdílení informací napříč Čínou a EU.

VŠCHT Praha: Bezpečnost potravin: VŠCHT Praha pomůže EU a Číně v odhalování podvodů

Poznámka autora: Zajímavé je, že falšování stálo na počátku celé řady potravin/značek, které si zákazníci posléze oblíbili. Například známý čaj Earl Gray vznikl původně „pančováním“, tj. nastavováním drahého čaje levnější příměsí pomerančovníkových a citroníkových listů (Zdroj: Henry Hobhouse: Šest rostlin, které změnily svět, Academia 2004). Přečtěte si k tématu: Tak snad zaplať pánbůh za dnešní šizení.

Jak bojovat s parazity

Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropech. Proti jedinému dnes používanému léčivu se stále častěji objevuje rezistence. Nový výzkum se soustředí na enzymy proteázy, které parazit používá pro úspěšnou infekci. Na fungování těchto enzymů by se mohly zaměřit příští léky.

Přírodovědecká fakulta UK: Pro boj s parazity je třeba znát jejich zbraně

Protein YAP a stahy srdce

Buňky různým způsobem reagují na změny svého okolního prostředí, mezibuněčné hmoty. Změny v mezibuněčné hmotě jsou projevem degenerativních patologií srdce a mozku a jsou také spojovány se schopností nádorových buněk šířit se v těle pacienta. Při reakcích buněk hraje, jak se nově ukázalo, klíčovou roli protein YAP. Konkrétně – reakce buňky ovlivňují třeba její „sílu“, schopnost přilnout k okolnímu prostředí apod., a to včetně síly stahování srdečních buněk. Předpokládá se tedy, že řízením na úrovni proteinu YAP by se mohly léčit např. některé choroby srdce.

FN u sv. Anny v Brně: Objev, jak buňky kontrolují svoji sílu

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 7. 2017 10:03