Hlavní navigace

Nešly ven – a zkazily si život. Dnešní děti tráví venku málo času. Jaké jsou důsledky?

 Autor: Depositphotos.com
Vzpomínky na dětství… Rodiče vás marně naháněli domů před setměním a přemlouvali, abyste si v zimě alespoň odběhli převléknout mokré věci… Tak už to dnes běžně nebývá. Děti jsou víc doma než venku. Je to jen reakce na současnou dobu?
Alena Teclová 17. 7. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Děti pobývají venku stále méně. Podle výzkumu České děti venku tráví u nás děti mimo domov, školu a podobně průměrně 14 hodin týdně. Tento údaj sice nezní tak zle, ale jak autoři zdůrazňují, jedná se o průměr a mezi dětmi jsou velké rozdíly.

Digitální svět – digitální děti

Výzkum, ve kterém zástupci Nadace Proměny Karla Komárka oslovili více než 1500 dětí a jejich rodičů, přinesl poměrně překvapující zjištění. Celých 11 % dětí tráví venku méně než 4 hodiny týdně a z celkového počtu se dokonce polovina v rámci tohoto času nedostala do přírody, ale svůj pobyt venku omezila pouze na městské prostředí.

Jejich volný čas je z velké míry vyplněn hraním her na počítači, tabletu nebo mobilu, případně sledováním televize. To dokonce i přesto, že rodiče v 81 % případů podotýkají, že jejich děti tráví u elektronických médií přespříliš času a sami by uvítali, kdyby ho raději vyplnili pobytem venku se svými vrstevníky. „Na internetu, sledováním televize nebo DVD, hraním počítačových her a poslechem hudby děti ve všední den průměrně stráví 4 hodiny a 14 minut, což je o více než dvě a půl hodiny více, než kolik času pobývají ve všední dny venku,“ konstatuje zpráva.

Na druhou stranu výzkum ukázal zhruba stejně početnou skupinu dětí (10 %), které jsou venku více než 26 hodin za týden.

Venkovní prostředí, v němž děti tráví čas

(průměrně za týden)

  • 4 hod. 31 min. – zahrada, dvorek
  • 3 hod. 31 min. – na ulici
  • 2 hod. 57 min. – hřiště
  • 2 hod. 3 min. – v přírodě
  • 1 hod. 2 min. – v parku

Zdroj: Nadace Proměny Karla Komárka. České děti venku: Reprezentativní výzkum, kde a jak tráví děti svůj čas.

Na místě je motivace

To, že jsme venku dříve trávili více času, má vlastně celkem jednoduché vysvětlení – doma nebyla taková zábava. Oproti tomu dnešním dětem moderní technologie vynahrazují vše, co jsme neměli. My to nepovažujeme za normální, protože jsme to sami dělali jinak. Samozřejmě v našich očích lépe.

Přesto je možné děti „donutit“, aby víc času venku skutečně trávily. Můžeme je vyhnat, zakázat jim počítač a pak se koukat na jejich otrávené výrazy, až budeme s nadšeným úsměvem zdolávat jeden kopec za druhým. Ale to není ideální cesta, jak jim ukázat, že pobyt venku je vlastně skvělý a obohacující. Technologie jsou pohlcující proto, že je s nimi zábava, a tak musíme děti zaujmout něčím, co bude ještě zábavnější. Čím?

Na to už bohužel neexistuje žádný návod, protože každé dítě je jedinečné a zaujme ho něco jiného. Co mají ale společné, je to, že by to mělo být něco nového; věřím, že se vždy najde společná cesta, i když to třeba chvíli potrvá.

Důsledky na celý život

U českých dětí je to stejné jako u všech ostatních ve vyspělých zemích. Mívají problémy s nadváhou a obezitou, časem se objevují problémy s bolestí zad, hlavy a při tělocviku tyto děti příliš nezazáří. I když rodiče v dobré víře opakují, že „z toho vyrostou“, nemusí to být tak úplně pravda. Nejde pouze o aktuální stav, ale hlavně o nevhodné návyky, které si vytvoří a budou je praktikovat i v dospělosti. Později je předají svým dětem a tak dále.

Galerie: Děti mají křivá záda

Časté jsou problémy s hyperaktivitou, se kterou si rodiče často neví rady a vyhledávají odbornou pomoc. Po nějakém čase dospějí k diagnóze – ADHD. Naneštěstí je tato diagnóza rozdávána jak na běžícím páse a až příliš často neoprávněně. To potvrzují pracovníci speciálně pedagogických center, ale také rozsáhlá studie probíhající na Harvardu, jak informuje server Svoboda učení.

Potom jsou zde problémy, které pramení přímo z digitálních technologií. Jde o kyberšikanu, závislost na počítačových hrách nebo na internetu. Profesor Michal Miovský z pražské Kliniky adiktologie v článku na webu Šance dětem zmiňuje, že vznik závislosti je důsledkem nezvládnuté výchovy, přesněji řečeno neexistujících hranic. Rodiče je v některých případech nenastavují vůbec, v jiných jsou pro děti nezřetelné. Také velmi neradi slyší, že jejich dítě kopíruje jejich chování, a měli by tudíž začít u sebe.

Fenomén Hikikomori

Extrémní situací, která dětem a mladistvým doslova nedovoluje vycházet z domu, je tzv. fenomén Hikikomori. Jedná se o extrémní strach ze společnosti jiných lidí, tedy o jakýsi druh sociální fobie. Poprvé se objevil v Japonsku, ale postupně se začaly vyskytovat případy po celém světě.

KL20

Termín Hikikomori v překladu znamená „ten, který se odtrhl“. Ačkoliv se většina psychologů přiklání k názoru, že se nejedná o nemoc, není tento fenomén rozhodně ani projevem psychického zdraví. Rovněž se shodnou v tom, že děti a mladiství, kterých se jev týká, ztratili motivaci a rezignovali na fungování dnešní společnosti. Vinu nese právě současný životní styl, a to jak mainstreamový, tak i rodinný, uvádí web Pharmapoint.cz. Mnoho takových osob mohou začít postihovat úzkosti, deprese, často i paranoia, které společně vedou k sebevražedným pokusům.

Tvrzení v úvodním titulku je tak samozřejmě nadsázka, ale to, jak a kde naše děti tráví volný čas, určitě stojí za naši pozornost.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).