ADHD

Morálka ani zákonnost lidské společnosti se bez existence svobodné vůle neobejdou. Pokud bychom byli jen hříčkou přírody či jiných vlivů, stěží bychom mohli být za své činy zodpovědní. Svobodné vůli však dávají na frak některá onemocnění. Ovlivňují naše konání a jejich projevy se snažíme vůlí ovládat marně.

Ukazuje se, že pitný režim proniká i do oblastí, o nichž jsme nepředpokládali, že je pro ně důležitý. Podle nových poznatků může stát za příznaky podobnými ADHD dehydratace.

Bývaly časy, kdy dětství bylo obecně považováno za stav plný štěstí, pohody a bezstarostnosti. Přitom trápení nejmladších „veteránů stresu“ mají vliv na chování dítěte a poznamenají ho – mnohdy na celý život.

Nejsou dávno doby, kdy se tvrdilo, že hyperaktivita je záležitostí pouze dětství a s dospíváním „sama vymizí“ (bohužel tyto názory slýcháváme i v současné době, včetně toho, že hyperaktivita neexistuje, že se jedná jen o nevychovanost nebo neschopnost používat vůli).

Autisté mezi námi byli vždy. Byli zavíráni do ústavů a do pomocných škol. Na stále rozšířených mýtech je vidět, jak moc tito lidé potřebují pomoc, potřebují včasnou a správnou diagnostiku, aby se s nimi mohlo pracovat, učit je sociálním dovednostem a nenechat je na pospas nepochopení, posměchu a šikaně.

Lidé trpící autismem, Aspergerovým syndromem, ale i ADHD (hyperaktivitou) mívají tzv. syndrom tulících se dikobrazů. Ti mají mnohé, velmi ostré ostny a velejemnou kůžičku. Stěží se mohou přitulit. Co mají tyto poruchy ještě společného a v čem se liší?

K výčtu jmen z titulku lze přidat další: Lorca, Rodin, Phelps, Jobs, Bush… A co je spojuje – hyperaktivita. Článek „Tvrdí: Za nás žádná hyperaktivita nebyla…“ vyvolal velký zájem. Autor se proto k textu ještě jednou vrací a reaguje na některé ohlasy.

V České republice se v současné době léčí antidepresivy přes šest set padesát tisíc pacientů. Zkonzumujeme pětkrát víc antidepresiv než v roce 2000. Počet návštěv psychiatra stoupl za stejné období o šedesát šest procent.

ADHD (porucha chování s hyperaktivitou) dle některých neexistuje, termín byl vymyšlen na objednávku farmaceutických firem, jde o krycí název pro malé hajzlíky. Jenže projevy této poruchy existují.

Bipolární porucha, mánie, syndrom ADHD, hyperaktivita. Poruchy dospělých se mohou týkat i dětí. Odlišit je od sebe nebývá snadné. Jaký je mezi nimi rozdíl a co může rodiče varovat?

ADHD znamená poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Dříve se tvrdilo a věřilo, že příznaky s dětstvím pominou. Ukazuje se, že to není pravda. V čem se málem mýlil i profesor Matějček?

Rodiče mají problém připustit si realitu a dětských psychiatrů je nedostatek. Jaké jsou nejčastější problémy a co se s nimi dá dělat?

ADHD, ADD, hyperaktivita – slova spojená s poruchami pozornosti. Jaké jsou mezi nimi rozdíly, jak je poznat a co se s nimi dá dělat? Důležité je nesmiřovat se s poruchou, ale naopak aktivně zasáhnout.

Taky už jste jeli v tramvaji s někým, kdo vykřikoval, jakoby chrlil vulgarity? Nemusel to být sprosťák, ale koprolalista. Psychické poruchy provází nadužívání neslušných slov i tiky.

Máte problémy se soustředěním, pozorností, pamětí anebo se jen nedokážete pořádně uvolnit?. EEG Biofeedback je terapeutická metoda, která by si s tím vším měla umět poradit.

„Chlapče, ty jsi jak z divokých vajec. Co s tebou je?“ Odpověď zní: LDE, LMD, ADHD, HKP. Lehká mozková dysfunkce, porucha pozornosti, hyperaktivita. Některým „chlapcům“ je i přes třicet.

Dobře to ti učitelé dělali, když nám celou hodinu oknem svěží vzduch do třídy vháněli. Dnes už se moc nevětrá, studenti se nesoustředí, trpí bolestmi hlavy a usínají.

Využití jógy jako terapie zlepšuje psychický i fyzický stav dětí, pomáhá při potížích s hyperaktivitou nebo alergiemi, ukázal výzkum. Cvičení je navíc pro děti zábavné.

Příčiny neznáme a někdy ani nevíme, zda je tato módní diagnóza u dítěte správná. Za chováním typickým pro syndrom ADHD se také mohou skrývat zcela jiné důvody, třeba obyčejné zlobení.

Čtyřletý Matyáš zaměstnává svou učitelku mnohem více než ostatní děti. Celý den prokřičí, proskáče, tahá holčičky za vlasy, strká do nich a odmítá s ostatními dětmi malovat. Jeho maminka Martina je z něj nešťastná a neví, co si s ním počít. Je snad její dítě nevychovatelné? Anebo dokonce nemocné?