Hlavní navigace

Nemocné po COVID-19 vlastně učíme znovu dýchat, říká rehabilitační lékařka

8. 1. 2021

Sdílet

 Autor: Crimed
Kdo prodělal komplikovanější infekci novým typem koronaviru, ví o tom své. Dlouhotrvající kašel, únava a další potíže jsou typickými následky třeba i na celé týdny. A často se s nimi pacienti „perou” sami, protože nevědí, co by je mohlo rychleji vrátit do běžného života – třeba respirační fyzioterapie.

Respirační fyzioterapii využívá i pro „covidové“ pacienty třeba primářka Centra rehabilitace a integrované medicíny v Poděbradech Monika Hliněná:

„Pacienti, kteří prodělali COVID-19, přicházejí obvykle v dost ‚zbědovaném‘ stavu, jsou šediví, unavení a rádi, že se o ně po nemoci někdo postará, protože na mnoha pracovištích z toho panuje obava,“ říká Monika Hliněná.

Respirační fyzioterapie není novinka

Respirační fyzioterapie není žádná převratná novinka. Podle lékařky se používá už spoustu let například u pacientů se skoliózou, astmatiků, nemocných CHOPN a u pacientů při onkologickém onemocnění. Jednoduše u všech, kdo potřebují dechovou rehabilitaci.

„Kvůli postcovidovému stavu teď tyto principy znovu velmi nabývají na významu,“ říká Monika Hliněná. „U nás se rozlišují dva pojmy: plicní rehabilitace a pod ni spadá právě respirační fyzioterapie. Jde o soubor a kombinaci technik dechové rehabilitace, kterými ovlivňujeme dýchání.“

A právě s ním mají pacienti, kteří prodělali COVID-19, často dlouhodobé potíže – zadýchávají se, dělá jim problém vystoupat pár pater, jít si znovu po nemoci zaběhat, dlouho kašlou a „bojí se“ pořádně nadechnout. 

Galerie: Jak pomáhá fyzioterapeut po prodělání COVID-19

Po COVIDu: jakou péči máte dostat

Respirační fyzioterapie je pochopitelně volbou pro ty, kterým prodělání COVID-19 komplikuje běžné fungování.

„Infekce vede primárně k postižení plic. U jedné skupiny pacientů byla zjištěna pneumonie (zápal plic) a byli hospitalizovaní,“ vysvětluje Monika Hliněná. „Pak jsou ale pacienti, kteří byli COVID pozitivní, měli symptomy onemocnění, tedy kašel a dušnost, ale léčili se pouze ambulantně. Obě tyto skupiny by měly být dále sledované.“

V praxi to znamená, že za dva až tři měsíce od vyléčení by měli tito pacienti mít proveden rentgen plic a funkční vyšetření plic, tzv. spirometrii, aby se zjistilo, zda nezůstala rezidua.

Toto nemusí platit pro pacienty, kteří měli u nemoci mírné symptomy, třeba ztrátu čichu či chuti, mírné pokašlávání. Tam nepředpokládáme, že došlo k rozvoji plicního onemocnění,upřesňuje primářka. „Měli jsme tu ale třeba pacienta, který prodělal nemoc s hospitalizací, a přímo ve zprávě bylo doporučení ke kontrolním vyšetřením za dva měsíce, tak by to mělo být.“

Po této kontrole by pak měla následovat ještě jedna v celkovém odstupu půl roku od nemoci.

Zánět v plicích přetrvává delší dobu

„Co ukazuje rentgen plic po prodělání COVID-19? Především oboustranně zánětlivé infiltráty, které se ve většině případů postupně vstřebávají,“ objasňuje Monika Hliněná. „Změny jsou vidět i ve funkčním vyšetření, zejména vyšetření plicní difuze prokáže sníženou výměnu plynů přes alveolokapilární membránu, pak je vhodné doplnit i CT vyšetření plic.“

Často i dva měsíce po nemoci přetrvává dráždění ke kašli a další komplikace. A právě s nimi a výsledky daných vyšetření pacient míří za rehabilitačním lékařem:

„První, co potřebuji vidět, jsou právě výsledky kontroly. Na základě toho se pak u nás stanoví krátkodobý a dlouhodobý léčebný rehabilitační  plán,“ říká primářka s tím, že první vyšetření provádí tzv. pohledem – a už to dost odhalí:

„Vyšetřením zjistím, jak pacient stojí, jaký má hrudník, zda má tzv. nádechové postavení, zda jsou kranializovaná žebra – to znamená, že jakoby vylézají nahoru. Už na pohled je vidět špatný pohybový stereotyp. První úleva může přijít překvapivě velmi rychle,“ vysvětluje Monika Hliněná.

To je třeba v případech, kdy nemoc a její projevy způsobí omezení hybnosti hrudníku a zablokování žeber.

„Pacient kvůli tomu třeba i špatně spí, v posteli se stále přetáčí. A pomohou dvě návštěvy fyzioterapeuta,“ dodává lékařka.

Fyzioterapeut a měkké techniky

Fyzioterapeut se pak pacientovi věnuje během několika návštěv, obvykle osmi. Různými dostupnými technikami postupně zlepšuje jeho celkový stav. Kvalitní a dlouhodobější péče ale nebývá „na pojišťovnu“ – třeba v Crimed stojí hodina rehabilitace 900 korun. 

„Metodiky jsou aktivní a pasivní. Pasivní provádí fyzioterapeut a těmi se začíná – jedná se o myofasciální techniky a techniky měkkých tkání, kdy se uvolňuje hrudní koš, postupně se mobilizují žebra a hrudník, odstraňují blokády, upravuje se stereotyp dýchání,“ vypočítává Monika Hliněná.

Správné dýchání je obvykle problém i u zdravých lidí, po delší nemoci je o to těžší, protože dýchání bylo velmi omezené.

„Mobilizační dechová gymnastika trénuje nejdříve prodloužený výdech – výdech se provádí ústy a vydechujeme co nejdéle a co nejpomaleji. Postupně se dopracujeme až k tréninku maximálního nádechu. Vlastně člověka po COVID-19 učíme znovu dýchat,“ upřesňuje lékařka.

Do kondice po COVID-19

Co ještě pomáhá vrátit se do formy:

Suchá masážní vana

Zařízení, kde pacient leží na kaučukové membráně a pod ní je proudem vody o teplotě 32 stupňů masírován dle přednastaveného programu. Tímto způsobem lze masírovat celé tělo, nebo jen jeho vybranou část. 

Oxygenoterapie

Kyslíková terapie je léčebná kúra a prevence prováděná pomocí koncentrovaného až 90% čistého kyslíku. Používá se mimo jiné při léčbě postcovidového onemocnění a bolestí hlavy. Oxygenoterapie má příznivé účinky při únavě a efektivně snižuje stres. Patří ale vždy do rukou odborníků, jak jsme upozorňovali nedávno.

Lázeňské pobyty na stavy po zápalech plic

Nabízejí je např. Lázně Luhačovice, Lázně Kynžvart, Lázně Karlova Studánka, Mariánské Lázně.

Infúzní terapie vitamínem C

Vitamín C je silný antioxidant s prokázanými pozitivními účinky na náš imunitní systém. Preventivní podávání vitamínu C infúzní cestou výrazně posiluje imunitní systém našeho těla. 

Jóga je skvělou pomocí na doma

Každého asi napadne, o co rychleji se může pacient, kterému pomáhá respirační fyzioterapie, cítit znovu jako dřív:

„Odhadla bych to tak, že asi po šesti týdnech terapií už bude patrný velký efekt,“ říká Monika Hliněná, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, v jaké byl pacient dosud kondici, jeho věku a dalším okolnostem. „Fyzicky zdatný člověk pochopitelně vše může zvládnout postupně sám, ale za delší časový úsek než s terapiemi.“

Primářka také obecně velmi doporučuje jógu jako účinný prostředek, který se vhodně zabývá dýcháním a jeho kvalitou. Z jógy je pomocným prostředkem například obecně známý cvik pozdrav slunci, kdy se člověk narovná, vzpaží, srovná ramena a tím i postavení hrudníku.

A samozřejmě je také důležité, jak kdo spolupracuje na terapii tím, že doma cvičí vše, co mu doporučí fyzioterapeut. „Naučit se dají třeba automasáže nebo cvičení s jednoduchými pomůckami – tzv. dechovými trenažery,“ uzavírá Monika Hliněná.

Odborná spolupráce:

MUDr. Monika Hliněná

Primářka Centra rehabilitace a integrované medicíny Crimed.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).