„Nárůst hospitalizací na JIP je u obézních pacientů s koronavirem o 74 % vyšší než u neobézních a riziko úmrtí je až o 48 % větší než u neobézní populace,“ varuje Jozef Čupka, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství. A to by měl být dostatečný argument pro všechny, kdo potřebují snížit hmotnost.
Co se dozvíte v článku
Neúprosná fakta
„Nové onemocnění COVID-19 jasně ukazuje, že není prakticky žádný čas na jakýkoli odklad změn v managementu obezity a je nutné jednat ihned,“ říká Jozef Čupka. Podle studií publikovaných již v květnu 2020 se obézní pacienti potýkají s mnohem horším průběhem infekcí COVID-19 než lidé se zdravou hmotností, navíc je ztížená i péče o ně. A tak jako je na světě pandemie koronaviru, stále rostou i čísla obézních. Jarní karanténa přispěla ke zhoršení situace:
„Vidíme už nyní, že značná část lidí v první vlně pandemie přibrala až pět kilo. Je to začarovaný kruh. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním. Ručička na váze poté zákonitě stoupá nahoru,“ vysvětluje Jozef Čupka.
Obézní lidé jsou nákazou COVID-19 ohroženi dvakrát více
- Obézním jedincům hrozí téměř dvakrát větší riziko, že se nakazí nemocí COVID-19, než lidem s optimální hmotností.
- Vyplývá to ze srovnání nejnovějších studií, které zkoumaly vztah jedinců s obezitou k onemocnění COVID-19 u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky.
- Riziko, že pacient s koronavirem skončí v nemocnici, je u obézních o 113 % vyšší než u těch, kteří obézní nejsou.
- Vědci také očekávají, že u obézních lidí nebude dostatečně účinkovat ani vakcína proti koronaviru.
Galerie: Morbidní obezita
Velké břicho, vyšší riziko
Samozřejmě se nedá přesně určit, od jaké hmotnosti je pacient s kily navíc více v ohrožení. Podle lékaře záleží na individuálním stavu každého z nás a také na přidružených chorobách.
„Problematický je zejména břišní tuk, ten je metabolický a způsobuje potíže. Z tohoto pohledu je menší riziko u lidí s postavou typu ‚hruška‘, kteří mají tuk uložený především na stehnech a hýždích,“ popisuje Jozef Čupka.
Nejde zdaleka jen o celkové BMI (Body Mass Index – viz níže v boxu), další důležitý faktor je obvod břicha.
„Přesné číslo je dané tak, že u žen je kritická hranice obvodu břicha, nad kterou je větší riziko potíží, 80 centimetrů a u mužů 94 centimetrů,“ dodává odborník (podrobněji v samostatném článku). Jakmile jde o kombinaci vysokého čísla BMI a rizikového obvodu pasu, možné potíže se objeví s mnohem výraznější pravděpodobností.
Definice nadváhy a obezity
- Obezita a nadváha jsou onemocnění z nadměrného uložení tuku v organismu.
- Podíl tuku v organismu je normálně u žen do 25 až 30 procent a u mužů do 20 až 25 procent.
- Tzv. BMI (Body Mass Index) se zjišťuje takto: hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech.
- Tělesná hmotnost podle BMI se klasifikuje takto:
- podvýživa do 18.5
- normální hmotnost 18,5 až 25
- nadváha 25 až 30
- obezita I. stupně (mírná) 30 až 35
- obezita II. stupně (střední) 35 až 40
- obezita III. stupně (morbidní) nad 40
Zdroj: Centrum podpory zdraví
Jak pracuje imunita obézních pacientů
Jozef Čupka pro server Vitalia.cz vysvětluje, jak funguje imunita u obézních pacientů: „Je snížená reakce imunitních buněk. Tělo neumí na infekci tak dobře reagovat. A nejde jen o COVID-19, obézní lidé mají větší citlivost na infekce obecně. Břišní tuk je nebezpečný v tom, že s ním jsou spojené permanentní prozánětlivé změny. V těle se neustále odehrává zánět, který je produkován těmito tukovými buňkami.“
Obezita tedy zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. Navíc omezuje plicní ventilaci a právě to je třeba v případě infekce koronavirem velmi nebezpečné. Navíc je péče o obézního pacienta v nemocnici velmi ztížená – zavedení plicní ventilace nebo položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu, je pochopitelně komplikované.
„Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ doplňuje Jozef Čupka.
Nepomůže zřejmě ani vakcína
Obézní jedince před koronavirem neochrání velmi pravděpodobně ani vakcína, kterou se nyní snaží vyvinout vědci po celém světě. Jejich imunita totiž na očkování podle odhadů specialistů nezvládne správně zareagovat. S podobným problémem se již potýkají i u očkování proti chřipce.
„Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech (značkách) viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,“ vysvětluje Jozef Čupka.
Každé kilo dolů se počítá
Už samotné nastartování procesu hmotnosti tělu velmi pomůže do eventuálního boje proti infekcím. Jozef Čupka to komentuje takto: „Každé kilo dolů bude rizika snižovat. Každých pár kilo se počítá, je to otázka aktivity metabolické tkáně.“
Jinak řečeno, není aktuálně nejdůležitější, kolik kdo shodí, ale že na tom vytrvale pracuje. Na to ostatně upozorňovali už odborníci z České lékárnické komory v našem nedávném článku na téma imunity.
„Teď je nejlepší chvíle nastartovat hubnutí a rozhodnout se k aktivitě,“ nabádá Jozef Čupka. „Právě teď vidíme, že obezita je závažná nemoc, ne estetický problém. Potkaly se totiž dvě pandemie – infekční a metabolická. A tím spíše se ukazuje, jak výrazné riziko obezita znamená.“ Řadu článků k problematice s odborníky a bez nesmyslů najdete na Vitalia.cz v sekci Hubnutí.
Léky na obezitu se bohužel platí
Podle lékaře je také na čase, aby se odpovědné orgány zamyslely, co může Česká republika pro obézní pacienty udělat. Kromě úpravy životního stylu mohou pacientům s obezitou výrazně pomoci nastartovat a udržet proces hubnutí i účinné léky. Léčba dokáže v mozku stimulovat centra sytosti i odměny a současně také tlumit hlad. Momentálně však na tyto léky – užívané v celé Evropě – české zdravotní pojišťovny finančně nepřispívají. A samoplátci za ně vydají dva až tři tisíce korun měsíčně, což je pro mnohé přílišná finanční zátěž:
„COVID-19 jasně ukázal, že obezita rozhodně není pouze estetickou záležitostí, ale nemocí, kterou se zdravotní pojišťovny vzhledem k důkazům o aktuálních rizicích v ‚době kovidové‘ nezabývají dostatečně. Řeší pouze zdravotní důsledky obezity, a ne samotnou obezitu, která je příčinou dalších téměř dvou set zdravotních komplikací s ní spojených. Při zlepšení managementu obezity ve společnosti i při větším využívání léků na hubnutí by přitom výrazně klesly vysoké náklady na léčbu diabetu, hypertenze, vysokého cholesterolu i nádorových onemocnění. Zdravotní systém by ušetřil nemalé peníze i životy občanů,“ uzavírá Jozef Čupka.