Hlavní navigace

Mám příznaky COVID-19: co a jak s praktickým lékařem

10. 11. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Horečka, kašel, únava… a co teď? Lidé jsou v době pandemie zmatení. Stále se najdou ti, kteří zamíří přímo do ordinace lékaře. Další se sem ke konzultaci svého zdravotního stavu nemohou dovolat a řeší, na co se asi bude lékař ptát. Připravili jsme proto manuál s přesným postupem, jak se v které situaci zachovat.

Někdo si ví rady hned, jiný tápe. Ordinace praktiků připomínají call centra, mnoho lidí neví, zda svůj zdravotní stav hlásit, jestli potřebují hned žádanku na obávané testy a kdy vlastně lékaře znovu kontaktovat, pokud potíže doma neustupují. Nejčastější otázky a odpovědi přinášíme v následujícím přehledu, který server Vitalia.cz připravil ve spolupráci s odborníky ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL).

Kdy situaci řešit – příznaky onemocnění COVID-19

Hlavní příznaky onemocnění COVID-19 jsou následující:

  • teplota více než 37,3 °C
  • suchý kašel
  • dušnost
  • únava, malátnost
  • bolest hlavy
  • průjem, zvracení
  • ztráta chuti a čichu

Prvním pravidlem při jakémkoliv z těchto příznaků je podle lékařů zůstat doma – samozřejmě pokud zdravotní stav nevyžaduje zásah rychlé lékařské pomoci (například u dušnosti). Měli byste se vyhnout jakýmkoliv dalším kontaktům, nechodit do práce, na nákup, nevzdalovat se od domova. I v rámci rodiny je vhodné být v jednom pokoji a ve společných prostorách nosit roušku. Bez předchozí domluvy rozhodně nechoďte do čekárny praktického lékaře.

Bezpečné využívání služeb praktického lékaře

  • Omezte zbytné návštěvy praktického lékaře.
  • Využívejte možnosti distanční péče (eRecepty, eNeschopenka) a e-konzultací s praktickým lékařem.
  • Sledujte informace na webové stránce ordinace.
  • K návštěvě praktického lékaře se vždy objednejte.
  • Respektujte pravidla v ordinaci. Vždy vstupujte pouze s rouškou a při příchodu i odchodu si dezinfikujte ruce. Dodržujte odstupy v čekárně.

Kontaktujte svého praktického lékaře vzdáleně – na co se bude ptát

„Pokud nám pacient zavolá, dotazujeme se především na varovné příznaky onemocnění,“ shrnuje krátce praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. „Pacienta známe, jeho chronická onemocnění a celkovou anamnézu. Vycházíme z toho, že už jsme ho předtím v ordinaci viděli.“ I z tohoto důvodu se mohou konkrétní dotazy lišit s ohledem na celkový stav pacienta. Zde je ale seznam toho, co potřebujete vědět vždy, když v této době voláte praktickému lékaři:

Pokud jste byli v kontaktu s COVID-19 pozitivní osobou

  • Vaše celé jméno, číslo pojištěnce (je uvedeno na kartičce pojišťovny), telefonní kontakt.
  • Váš zdravotní stav („nic mi není“, „mám teplotu, kašel, bolesti svalů kloubů“…).
  • Datum vzniku zdravotních obtíží.
  • Datum a míru kontaktu s pozitivní osobou s vámi (délka trvání, venku/uvnitř, s rouškami / bez, vzdálenost).
  • Datum pozitivního testu pozitivní osoby, měla pozitivní osoba příznaky, případně od kdy?
  • Stručně k vaší situaci – s kým sdílíte domácnost, s kým sdílíte pracovní prostor, zda máte v okolí někoho ohroženého (dlouhodobě nemocní, senioři).

Pokud máte jiné zdravotní potíže

  • Vaše celé jméno, číslo pojištěnce, telefonní kontakt.
  • Datum vzniku zdravotních obtíží.
  • Váš stav (popište příznaky).

Potřebujete vystavit neschopenku? 

  • Pracovní neschopnost se vystavuje elektronicky.
  • Uvedete celé jméno, číslo pojištěnce, telefonní kontakt.
  • Název, adresu, IČO zaměstnavatele.
  • Pozici v zaměstnání.
  • Datum, od kdy potřebujete vystavit pracovní neschopnost.
  • Adresu, kde se budete zdržovat.
  • Neschopenku je možné vystavit nejdéle tři dny zpětně.

Co když není možné dovolat se do ordinace

„Bohužel se teď často stává, že ne všichni pacienti se svým praktikům dovolají. Je nám to líto, ale snažíme se reagovat, jak to jde,“ potvrzuje aktuální běžný problém praktický lékař David Halata. „Zřizujeme další telefonické linky, snažíme se komunikovat prostřednictvím chatů a e-mailů, automatizovaných dotazníků. Ale personální možnosti jsou omezené, denně vyřizujeme mezi sedmdesáti až sto padesáti telefonickými hovory.“

V blízké budoucnosti by měla tuto situaci řešit „elektronická telefonistka“, která bude umět všechny požadavky pacientů zaznamenat a třídit je dle akutnosti. Tento nový systém se právě testuje.

Nemůžete-li se opakovaně dovolat, ověřte také správnost volaného telefonního čísla a zda voláte v ordinačních hodinách. Pokud praktického lékaře nemáte nebo je váš praktický lékař několik dnů nedostupný, kontaktuje svou zdravotní pojišťovnu a požádejte ji o pomoc.

Jak je to s odběry na COVID-19

O tom, zda je odběr zapotřebí, rozhodne praktický lékař, který také vystavuje elektronickou žádanku. Pak je třeba rezervovat si nejbližší možný termín odběru. Seznam odběrových míst je dostupný na webu ministerstva zdravotnictví nebo přehledně v našem nedávném článku. Na odběrové místo doporučují lékaři přepravit se pokud možno vlastním vozem či pěšky a nejezdit MHD, kde jsou pak vystaveni riziku nákazy další lidé.

S sebou na odběry je třeba vzít osobní doklady a samozřejmostí je ochrana nosu a úst. Je-li pacient imobilní nebo ve zdravotním stavu, který neumožňuje transport na odběrové místo, lékař zajistí odběrovou sanitku s mobilním týmem, který provede odběr v místě pobytu.

Když dostanete výsledky: COVID-19 pozitivní/negativní

  • Jakmile budete informováni o výsledku testu, kontaktujte svého praktického lékaře a domluvte se na dalším postupu.
  • Je-li váš výsledek pozitivní, je vám nařízena izolace v trvání minimálně 10 dnů ode dne, kdy byl proveden odběr. 
  • Pro její ukončení je zároveň nutné, abyste byli alespoň 3 dny bez klinických příznaků onemocnění. 
  • Je-li váš výsledek negativní, je nutné postupovat individuálně a dle domluvy s praktickým lékařem.

Co dělat, když se doma stav nelepší

I když lékaři distanční medicínu poskytují na té nejlepší možné úrovni, vzbuzuje v mnoha pacientech přece jen obavu být doma s příznaky onemocnění bez toho, že by je lékař fyzicky prohlédl. 

doc. Bohumil Seifert, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vědecký sekretář SVL, doporučuje samozřejmě sledovat svůj zdravotní stav a zmiňuje tři dny jako jakousi normu, kdy není třeba se znepokojovat (při běžných příznacích respiračního onemocnění) a užívat obecně doporučované léky a pravidla.

„Samozřejmě, že pokud se příznaky výrazně zhorší, jsou závažné nebo je pacient rizikový, pozveme ho do ordinace. Kontrola ale proběhne ve zvolený čas, musíme být na ni připraveni,“ doplňuje Ludmila Bezdíčková. „Především je důležité oddělit rizikového pacienta od jiných pacientů, kteří potřebují epidemiologicky bezpečně podmínky. A my se také vybavíme ochrannými pomůckami.“

poporodni_deprese

Informace pro pacienty v kostce

  • Jsou přehledně na webu Společnosti všeobecného lékařství.
  • Doporučené postupy mapují základní situace, jako například co dělat, když onemocním COVID-19, jak na domácí léčbu koronaviru či kdy a jak do nemocnice.

Pacienti jsou ukáznění

Přestože se najdou lidé, u kterých současná situace vzbuzuje až paniku, lékaři se závěrem shodují na tom, že pacienti se chovají velmi zodpovědně:

„Myslím, že to potvrdí i kolegové. Musím dobře hodnotit chování pacientů v současné nelehké době. Drtivá většina z nich dodržuje všechna opatření, objednává se předem. Jinak by teď ani nebylo možné chod ordinace dobře zajistit,“ uzavírá Bohumil Seifert.

Odborná spolupráce:

MUDr. Ludmila Bezdíčková

Praktická lékařka, působí v ordinaci v Praze 6


MUDr. David Halata

Předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství a praktický lékař z Hošťálkové na Vsetínsku


Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.

Přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).