Hlavní navigace

Malí závisláčci: 4 děti ze 100 vykazují příznaky závislosti na počítačových hrách

29. 4. 2019

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
4 % dětí jsou nejspíš závislá na počítačových hrách. Kdo se dnes v ČR narodí, může očekávat průměrný věk přes 79 let. Ani medicínské konopí není pro každého, ale má nesporné přínosy. V českých nemocnicích rychle přibývá přístrojů pracujících s ionizujícím zářením. Těhotenství je často spojeno s depresí… a další novinky ze světa vědy.

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

České děti a počítačové hry

Přibližně čtyři děti ze sta vykazují v ČR příznaky závislosti na počítačových hrách. Naměřená hodnota je v rámci Evropy mírně vyšší. Jedná se především o žáky druhého stupně základních škol. Do výzkumu se zapojilo 3950 adolescentů z náhodně vybraných českých škol ve věku 11 až 19 let. Co se týče související závislosti na internetu: dívky jsou častějšími uživateli internetu, častěji proto i zanedbávají školní povinnosti. U chlapců však výzkumníci zjistili častější problém se snižováním sociálních interakcí.

Kvůli internetu chodí 27 % adolescentů pravidelně pozdě spát, s náruživým hraním her roste i tělesná hmotnost.

Univerzita Palackého v Olomouci: Přibližně čtyři děti ze sta vykazují příznaky závislosti na digitálních hrách

Poznámka autora: Ono by totéž možná platilo pro sledování televize nebo třeba i čtení, je tedy otázka, zda hry v tomto něco podstatného změnily. Tj. lze se na to dívat i tak, že 27 % lidí má tendenci chodit pozdě spát, x % má radši sedavé záliby než pohyb, takže výsledkem je mj. nadváha, y % má radši samotářské záliby než sociální interakce. Roli počítačových her/internetu může sehrát prakticky cokoliv. Nebo je to jinak a počítačové hry mají nějakou speciální přitažlivost?

Ještě k terminologii: „vykazují příznaky závislosti“ podle autorů studie ještě nutně neznamená, že dotyční závislí opravdu jsou, ale je to pravděpodobné.

Průměrná délka života roste, ženy stále žijí mnohem déle

Česká populace stárne a roste i věk, kterého se občan ČR v průměru dožije. Z údajů demografů ale také vyplývá, že tyto bonusové roky navíc lidé často promarodí, protože většina české populace se ve vyšším věku netěší dobrému zdraví. Studie to přičítá špatnému životnímu stylu, nevhodnému stravování, kouření, konzumaci alkoholu apod. Statistiky zde ČR mají odlišovat od západoevropských zemí.

Češi, kteří se narodili v roce 2000, tak měli celkovou naději dožití 75,1 let (71,6 muži, 78,5 ženy), narození v roce 2016 mají naději dožití o čtyři roky vyšší (76,2 muži, 82,1 ženy). Mezi muži a ženami panují dost velké rozdíly.

Mendelova univerzita v Brně: Češi žijí déle, roky navíc ale často promarodí

Poznámky autora: Asi z definice v poslední části života člověk nebude zrovna zdravý, jinak by neměl důvod umírat. Čili kdyby lidé žili zdravěji, nejspíš by se dále posunul průměrný věk dožití, ale roky navíc by lidé opět promarodili. Navíc není vůbec jisté, zda např. lidé s nadváhou nebo kuřáci prožijí v celkové sumě méně šťastný život, než kdyby životní styl změnili a v průměru žili déle. Vyznění studie mi tedy přijde trochu zbytečně mravokárné.

Zajímavé je, že s růstem věku dožití obou pohlaví se podle všeho snižují i rozdíly mezi nimi, i když jen zvolna. Je to statisticky významné? Vyplývá to z toho, že životní styl obou pohlaví (kouření, stravování, alkohol, workoholismus, rizikové sporty…) se začíná více podobat? Nicméně lze předpokládat, že nějaký rozdíl by i tak zůstal, viz např. negativní vliv mužského hormonu testosteronu na imunitní systém.

Mateřství a deprese

U jedné z deseti žen se během těhotenství rozvinou příznaky deprese, depresivní příznaky se od porodu do jednoho roku po porodu objevují u jedné z šesti žen. Depresi také často doprovázejí úzkostné poruchy – ve třetím trimestru se vyskytují u přibližně 20 % žen a závažné psychotické poruchy pak v tomto období postihují přibližně 1 % žen. V Česku proto odstartoval pilotní projekt screeningu psychických obtíží v těhotenství a po porodu.

Národní ústav duševního zdraví: Systematická péče o duševní zdraví nastávajících maminek v Česku zaostává (soubor PDF)

Poznámka autora: Jak uvádí tisková zpráva, mělo by jít o projekt s dobrým poměrem náklady/přínosy, protože lze spojit s dalšími již prováděnými vyšetřeními během těhotenství. Duševní stav matky má vliv na dítě, partnera, další příbuzné. Jedním z dalších cílů projektu je i příprava aplikace, kde by se ženy mohly testovat samy.

Ušní implantát, který není vidět

Již čtyři děti dostaly ušní implantát Bonebridge, který zatím jako jediné pracoviště v ČR začala voperovávat FN Brno.

Implantát pro kostní vedení Bonebridge je využitelný u pacientů s převodní a smíšenou nedoslýchavostí, u dětí se jedná typicky o pacienty s vrozenými vadami zevního a středního ucha, jako je např. nevyvinutí ušního boltce, zevního zvukovodu nebo středoušních kůstek. Tento implantát je pod neporušenou kůži neviditelný, minimalizuje dráždění kůže i komplikace při hojení, oproti konkurencím má tedy i estetické/kosmetické přínosy.

FN Brno: První operace ušního implantátu BONEBRIDGE v ČR se uskutečnila na KDORL FN Brno

Léčebné konopí lze bez problémů vysazovat

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) v Brně zahajuje jako první v ČR oficiální klinické studie s využitím medicinálního konopí. Ve FNUSA bylo dosud léčeno přes 210 pacientů léčebným konopím. Dle odhadu cca 10 až 15 % v léčbě nepokračuje, většinou pro nežádoucí účinky, omámení, další lidé pro přehnaná očekávání, někteří i z finančních důvodů. Někteří pacienti užívají konopí nepravidelně, občas si nasadí týdenní kúru, občas jsou bez konopí. Na rozdíl od opioidů zde není významný problém při vysazení, proto mohou vynechávat dle potřeby.

FN Brno u sv. Anny v Brně: Po úspěšné léčbě medicinálním konopím nyní svatoanenská nemocnice začíná s jeho výzkumem

Nemocnice potřebují stále více fyziků se specializací na záření

Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil. V roce 2017 bylo v českých nemocnicích 43 lineárních urychlovačů, 130 angiografických kompletů (systémy pro vyšetřování pomocí rentgenového záření), 252 výpočetních tomografů a 117 mamografů. Mimo to existují i diagnostická zařízení, především v nukleární medicíně, která detekují ionizující záření, ale sama o sobě nejsou jeho zdrojem.

Aby bylo možné využít všech předností moderních přístrojů k diagnostice a léčbě, musí o ně pečovat radiologičtí fyzici, kteří rozumí jak technologiím, tak medicíně. Lidí s příslušnou specializací je potřeba stále více.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze: Fyziků potřebují nemocnice čím dál více, dodává jim je Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT

Parazité šimpanzů se podobají lidským

Genetická analýza vede k závěru, že měňavky coby střevní parazité jsou si příbuzné obdobně jako hostitelské druhy. Parazité lidí a šimpanzů k sobě tedy mají blízko, ty u goril se už liší více. Nicméně pravděpodobně i zde existují kmeny parazitů přenosné na člověka.

Přírodovědecká fakulta UK: Jsou střevní parazité lidoopů a lidí tak blízce příbuzní jako jejich hostitelé?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).