Na co si dát pozor při opalování? Berme to vážně, říká lékařka

Čím výše je slunce nad obzorem, tím vyšší je UV index. Čím vyšší je UV index, tím větší je dávka záření, která vás zasáhne. Co se děje s vaším tělem, když se na slunci spálíte?

Pobyt na slunci působí blahodárně, většina z nás si ho spojuje s klidem, pohodou, zkrátka s dovolenou. Zároveň je však potřeba mít na paměti, že přehnané slunění, tedy přílišná expozice slunečnímu záření, může vést k řadě nepříjemností i vážných onemocnění.

Nejčastější a nejznámější je akutní solární dermatitida neboli spálení sluncem.

Co se děje, když se na slunci spálíte

Solární dermatitida je reakcí na erytematogenní dávku UVB. Projevuje se do několika hodin zčervenáním kůže, palčivostí až bolestí, při těžším stupni se mohou tvořit i puchýře. Odhojuje se cárovitým olupováním kůže.

Galerie: Nemazali, tak teď pláčou

Při kumulujícím se poškození DNA opakovanou expozicí UV radiaci, ať již přirozenou, nebo umělou, dochází ke změnám popisovaným jako photoaging, tedy urychlené nebo akcentované stárnutí kůže. Epidermis je poškozována převážně UVB paprsky, dermis jak UVB, tak UVA.

Na kůži se projeví především v exponovaných oblastech vráskami, teleangiektaziemi, změnami barvy kůže, skvrnitými hyperpigmentacemi, suchostí, zhrubnutím kůže a sníženým turgorem. UV záření má výrazný vliv také na kosmeticky velmi nepříjemné onemocnění, rosaceu (růžovku). Nadměrná expozice slunečního záření může vést ke vzniku solárních keratóz, nebo až ke vzniku kožní rakoviny.

Ke slunečnímu poškození kůže dochází opakovanou celoživotní expozicí UV záření. Nejde tedy jen o vystavení kůže slunečním paprskům při klasickém opalování u vody, ale o celoroční expozici slunci při dalších činnostech, jako jsou venkovní práce, sportovní aktivity, zahradnické práce, rybaření atd. O kůži se někdy říká, že „má paměť“. A tato skutečnost se podílí na zmíněném photoagingu, ale také na rozvoji nádorů, jako je basaliom nebo spinaliom. Právě u těchto nádorů je pro vznik rozhodující kumulativní dávka UV záření. V případě vzniku nejobávanějšího kožního nádoru, maligního melanomu, se na rozdíl od těchto nádorů považuje za riziko spálení sluncem, zvláště v dětství. Existují onemocnění, která lze považovat za přímo vyvolaná zářením. Takovým je například polymorfní světelná erupce nebo sluneční kopřivka.

Jak se těmto potížím vyhnout

Předně je nutné dodržovat určitá režimová opatření. Rozhodně bychom se neměli vystavovat přímému slunci v období mezi desátou až patnáctou hodinou. Musíme si také uvědomit, že i když jsme pod slunečníkem a sluneční paprsky na nás přímo nedopadají, jsme vystaveni paprskům, které se odrážejí od okolních ploch, od vodní hladiny, písku, bílého betonu, sněhu.

Pokud užíváme léky, pátrejme v příbalových letácích po zmínkách o možném fotosenzitivním působení. Piktogramy výslovně upozorňující na fotosenzitivitu berme vážně.

Základní ochranu kůže před UV zářením představuje oděv. Obecně řečeno, hustě tkané a umělé materiály chrání lépe než přírodní, tmavé barvy chrání lépe než světlé. O tvorbu vitaminu D není třeba se obávat, stačí krátká expozice

Opalovací přípravky

Opalovací přípravky, nebo spíše přípravky proti opalování, sunscreeny, obsahují tzv. UV filtry. Jde o molekuly, které jsou schopny bránit průniku UV záření do kůže. Existují chemické filtry, chemické absorbéry, které absorbují záření, a filtry minerální, nebo také fyzikální blokátory (např. oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý), které záření rozptylují a odrážejí.

U sunscreenů se udává faktor SPF (Sun Protecting Factor). Ten popisuje násobek délky pobytu na slunci bez ochranného filtru, po kterém dojde k zarudnutí kůže. Slunění tak můžeme s použitím příslušného ochranného filtru prodloužit a po tomto prodlouženém opalování docílíme stejné reakce kůže jako bez užití UV filtru. To se týká záření UVB. SPF se vyjadřuje číslem a slovním popisem: nízká ochrana s hodnotami SPF 6, SPF 10, střední ochrana SPF 15, 20 a 25, vysoká ochrana SPF 30 a 50, velmi vysokou ochranu představují SPF 50+. Jemnější rozlišování SPF se nepovažuje za účelné a ani za proveditelné. Přípravky s SPF <6 by se jako fotoprotektivní vůbec udávat neměly.

Galerie: Ozonová vrstva slábne a rakovina kůže sílí

Aby byl přípravek odpovídajícím způsobem účinný, je potřeba dodržet i doporučené postupy aplikace: přípravek je potřeba nanášet ve vrstvě cca 2 mg/cm². První denní nátěr je vhodné provést ve dvou vrstvách. V průběhu dne je nátěr potřeba opakovat v závislosti na provozovaných činnostech.

Při rozhodování, jaký SPF vybrat, by měl rozhodovat fototyp a UV index. UV index je bezrozměrná veličina, která vyjadřuje biologický efekt záření, především erytémogenního UV, na naše zdraví. Všeobecně se dá říci, že čím výše je slunce nad obzorem, tím vyšší je UV index. Čím je vyšší UV index, tím je větší dávka záření, která zasáhne exponované živé organismy. V našich podmínkách dosahuje UV index hodnot 0–9, v tropech 15–16. Aktuální nebo očekávané hodnoty UV indexu můžeme zjistit na podrobnějších a komplexnějších předpovědích počasí (např. ČHMÚ).

Přehled hodnot a významu UV indexu:

  • 0–2: nízké riziko
    Doporučeny jsou sluneční brýle. Pokud je přítomna sněhová pokrývka, lidem s nižšími fototypy je doporučeno použít ochranný krém.
  • 3–5: střední riziko
    Sluneční brýle, pokrývka hlavy; přes poledne, kdy je slunce nejsilnější, zůstat ve stínu.
  • 6–7: vysoké riziko
    Jako předchozí, navíc použít přípravek s faktorem 30+.
  • 8–10: velmi vysoké riziko
    Použít oděv, sluneční brýle, pokrývku hlavy, na nekrytých partiích přípravek SPF 30+ a omezení doby pobytu na slunci.
  • 11+: extrémní riziko
    Maximální opatření, pokud možno se slunci vůbec nevystavovat.

Po skončení slunění je vhodné použít i přípravky „po opalování“. Přeji všem příjemné a pohodové léto a bezpečí nejen na slunci.

Zdroj: FN Brno