Hlavní navigace

Když se v dětství 6× spálíte, 2× tím zvýšíte riziko melanomu

Sdílet

 Autor: Shutterstock
„Spálení kůže v dětském věku více než 5× zvyšuje celoživotní riziko maligního melanomu o 80 %, tj. riziko se zdvojnásobuje,“ varuje primářka Alena Machovcová. Jaké máme povědomí o rizicích spjatých se sluněním?

Společnost Daylong v uplynulých týdnech provedla průzkum, ve kterém zjišťovala, jaký máme my Češi vztah k opalování, a jestli používáme nějaká ta účinná mazadla, než se vydáme pod sluneční paprsky. Průzkum jasně prokázal, že povědomí o rizicích ze slunečního záření máme, ale na strašení nedáme. Vlastně ani moc netušíme, podle čeho vybírat ochranné prostředky. Orientujeme se hlavně podle výše čísla UV faktoru a ceny. V první řadě bychom ale měli znát svůj fototyp.

Krémy používají hlavně ženy, muži sází na klobouky

Letos jsme si pro bronz nemuseli létat tak daleko, horké léto jsme si dopřávali i ve střední Evropě. Určitě jsme proto více pili, více se koupali, ale že bychom se více před sluncem chránili, to asi ne. Podle průzkumu společnosti Daylong zhruba polovina Čechů svůj pobyt na slunci nijak neřeší – sice se mu nevyhýbají, ale ani se záměrně nesluní. Na druhou stranu více než třetina Čechů se opaluje cíleně, jde zejména o ženy a mladé lidi do pětadvaceti let.

Což o to, opálená pokožka sluší kde komu a opalování není hřích, ale musíte se umět chránit. A to nejen kloboukem, kšiltovkou nebo jinými druhy oblečení, jako to uvedla v průzkumu větší polovina dotázaných. Zejména tedy muži. „Muži se obecně neradi ošetřují lokálně, neradi se promazávají, a tudíž neradi aplikují krémy s UV faktory a navíc během léta rádi chodí nazí – myslím českou populaci,“ říká primářka Dermatovenerologického oddělení FN Motol Alena Machovcová. Ale i kdyby chodili po venku, jen když je pod mrakem, slunci neuniknou. Skrze mraky totiž proniká devadesát procent UV záření. Velmi zrádný je i pobyt ve stínu v exponovaných časech, při jízdě autem nebo při práci u okna, protože sklo propouští kolem třiceti procent UV záření. A na to jen klobouk nestačí.

Lidé nad 55 let to v mládí schytali

Mezi těmi, kdo se před sluncem nijak nechrání, převažují muži nad ženami a lidé nad pětapadesát let ve srovnání s ostatními věkovými skupinami. „Myslím, že věková skupina nad 55 let se chrání podobně jako mladší věkové skupiny, problém je v tom, že oni dávku záření do kůže dostali v období, kdy se o fotoprotekci prakticky nemluvilo a nebyly k dispozici kvalitní přípravky,“ říká Alena Machovcová. Často se tito lidé zcela běžně spálili a nepřikládali tomu větší význam. Dnes už o rizicích se spálením pokožky víme mnohem více. Celých 81 % lidí se správně domnívá, že spálení se v raném věku zvyšuje riziko rakoviny kůže v dospělosti. „Spálení kůže totiž vyvolá poškození genetické informace kožní buňky, tzv. DNA poškození. Hnědá barva opálení je vlastně ochrana právě genetické informace, která je uložena v jádru kožní buňky. Spálení kůže vede kromě rychlejšího stárnutí pokožky také k vyššímu riziku vzniku kožních nádorů. Podle Skin Cancer Foundation spálení v dětském věku více než 5× zvyšuje celoživotní riziko maligního melanomu o 80 %, tj. riziko se zdvojnásobuje,“ varuje primářka.

KL24

I když ale o hrozbě rakoviny víme, přesto se nám podaří kůži čas od času spálit. Loni se to alespoň jednou podařilo 29 % respondentům a pěti procentům lidí se kůže začervenala a sloupla více než třikrát. Dobrou zprávou však zůstává, že více než polovina dotázaných volila fotoprotekci správnou a kůži si ani jednou nespálila. Co asi používali za ochranu? Něco hodně drahého z lékárny, kde nakupuje fotoprotekci čtvrtina lidí? Nemuseli, důležité totiž není ani tak, kde si přípravek koupíte, ale jestli si vyberete ten vhodný zrovna pro vaši kůži. „Při výběru vhodného ochranného přípravku považuji za určující fototyp kůže a charakter pleti, zda je mastná, suchá, citlivá apod. Podle fototypu volíme výši ochranného faktoru, podle charakteru pleti volíme základ. Ať už lotia, gely, krémy nebo masti. Pokud přípravek splňuje všechna kritéria, tzn. výše faktoru, složení, nemám nic zásadního proti přípravkům z běžné distribuce. Přípravky z lékárny mají garantovanou účinnost a také byly zkoušeny na souborech pacientů,“ vysvětluje Alena Machovcová. 

Jaký jste fototyp?

1. Velmi citlivá – vždy zrudne, nikdy nehnědne (5 – 10 min.)
2. Citlivá – vždy zrudne, hnědne jen málo (10 – 20 min.)
3. Normální – občas zrudne, ale vždy dobře zhnědne (15 – 25 min.)
4. Odolná – nerudne, vždy snadno zhnědne (25 – 35 min.)

Dobu, kterou chcete strávit při opalování, vydělíte dobou, kterou strávíte na slunci bez známek zčervenání. Výsledkem je vhodný SP faktor, který si máte pořídit pro naše klimatické podmínky.

Klidně se spálíte i s padesátkou

Zda lidé svůj fototyp znají, a na základě něj pak nakupují vhodnou ochranu, průzkum bohužel nezohlednil, víme však, že pro 54 % lidí je při nákupu číslo na obalu tím nejdůležitějším, na druhém místě je druhé číslo, tj. cena, dále konzistence a značka výrobku. Z regálů nejčastěji mizí ochranné přípravky s čísly 16–29 (55 %), nejvyšší faktor, který se v Česku dá sehnat, tedy 50+, volí jen 13 % lidí. Ale ani ten není žádnou zárukou, že se vaše kůže (nebo kůže dětí) nespálí. „I s přípravkem s vysokým filtrem se můžete spálit, pokud ho namažete v nepravidelné a tenké vrstvě 1× denně nebo je přípravek smýván vodou. Je třeba aplikovat nezbytné množství přípravku, aby byl efekt dostatečný,“ doporučuje primářka. Ovšem i když se správně a dostatečně namažete, neznamená to, jak se mylně domnívá 35 % lidí, že se s ochrannými prostředky vrátíte z pláže jako ředitel vápenky. Klidně se můžete opálit, ale nespálíte se.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).