Hlavní navigace

Mléčné výrobky: máme sáhnout raději po plnotučné, nebo nízkotučné verzi?

16. 11. 2020

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Někdo chce snižovat příjem tuku v jídelníčku, ale „light“ verzí se obává. Co je pravdy na tom, že nízkotučné jogurty jsou šizené a plné podivných přídatných látek? A kdo si má dopřávat smetanovou verzi jogurtu?

Jíte raději plnotučné výrobky, protože v jejich nízkotučných verzích je spousta přidaných složek, které ve vás vyvolávají pocit strachu? Možná není potřeba se jich bát, stačí jim jen porozumět nebo číst obaly potravin…

Co se dozvíte v článku
  1. Klienti nutriční poradny potřebují s tukem spíše ubrat
  2. Kdy se hodí smetanové výrobky
  3. Ve výrobě: proč má jeden produkt více tuku než jiný? 
  4. Podchyceno legislativou
  5. Správný jogurt je jen ten, ve kterém stojí lžička?
  6. Bezpečná zahušťovadla
  7. Více cukru je v…

Klienti nutriční poradny potřebují s tukem spíše ubrat

Pro někoho jsou nízkotučné výrobky nezbytnou součástí každodenního jídelníčku a způsobem, jak během dne nepřijímat nadbytek tuku. Protože po pravdě, málokterý klient, který k nám do poradny přijde, má problém s nedostatkem tuku v jídelníčku, spíše naopak. Nízkotučné výrobky pak ocení třeba milovníci avokáda či ořechových másel.

Dejme si příklad svačiny:

  1. Smetanový jogurt (150 g) s granolou (40 g), banánem a dvěma lžičkami ořechového másla (15 g)
    …v celkovém součtu vychází množství tuku v takové svačině na 28 g.
  2. Nízkotučný jogurt (150 g) s granolou (40 g), banánem a dvěma lžičkami ořechového másla (15 g)
    … v celkovém součtu vychází množství tuku v takové svačině na 12 g.

Rozdíl 16 g tuku v jedné svačině rozhodně není zanedbatelný, a pokud by to takto bylo i v dalších jídlech během dne, můžeme se dostat na opravdu velké číslo, které může dělat v redukčním jídelníčku neplechu.

Kdy se hodí smetanové výrobky

Pokud se nesnažíte o redukci hmotnosti, nemusí být vůbec problém čas od času zařadit i nějaký tučnější výrobek. Například sportovci, děti či celkově více aktivní jedinci, kteří nepotřebují redukovat hmotnost, mohou mít tučnější výrobky v jídelníčku klidně pravidelně. Vždy však záleží na individuálních potřebách.

Tuk je koncentrovanou energií, což může být třeba právě u malých dětí benefitem. Postupně s rostoucím věkem dítěte však smetanové výrobky střídejte s těmi méně tučnými.

Tučnější výrobky si také můžeme přibalit do batohu na nějakou náročnější dlouhou túru, při které je výdej energie obrovský.

Ve výrobě: proč má jeden produkt více tuku než jiný? 

Vraťme se však na úplný začátek, k výrobě mléčných výrobků. Klíčovou ingrediencí není nic jiného než mléko. Prvním krokem při výrobě je jeho odstředění, tedy oddělení tuku a vody, čímž dostaneme smetanu a odstředěné mléko.

Následně pak podle toho, jakou podobu finálního produktu výrobce požaduje, smetanu zase přidává. Chce-li vyrobit „light“ verzi, smetany přidá jen málo, větší množství smetany zase naopak použije pro výrobu výrobku smetanového.

Podchyceno legislativou

Díky legislativě, která se na mléčné výrobky vztahuje, si pak můžete být při nákupu jistí, že v případě, kdy narazíte na výrobek s označením „smetanový“, musí tento výrobek obsahovat minimálně 10 % tuku.

Klasické verze pak musí mít více než 3 % tuku.

U výrobků s označením „se sníženým obsahem tuku“ se obsah tuku musí pohybovat v rozmezí 0,5–3 % tuku a v nízkotučných výrobcích v rozmezí 0,1–0,5 %.

Správný jogurt je jen ten, ve kterém stojí lžička?

Přetrvávající tvrzení, které slýcháme stále poměrně často. Pojí se s ním upřednostňování smetanových výrobků, vnímaných díky tomuto tvrzení jako kvalitnější. To ale nutně neplatí.

Nízkotučné výrobky někdy nemusí být tak hutné jako jejich klasické verze. Je to zejména kvůli tomu, že klasické produkty obsahují právě více smetany. Ta umí být pěkně hutná, a tím je hutnější i samotný výrobek.

Každopádně v případě, že se snažíme o zdravější jídelníček nebo třeba o redukci hmotnosti, nebudeme přeci „light“ výrobek zahušťovat smetanou. Proto se ve složení nízkotučných výrobků setkáme se složkami, kterým spousta z nás nerozumí, a tak si je automaticky zaškatulkuje jako něco špatného. V případě zahušťování se používají různá zahušťovadla – látky, které váží vodu, a pomáhají tak k zahuštění výrobku. Nu a vodu váže vláknina, jejíž průměrná konzumace je v ČR nižší, než je doporučováno.

Galerie: Z čeho se vyrábí ovocná složka do jogurtů

Bezpečná zahušťovadla

Ve složení mléčných produktů se tedy můžeme setkat s takovými zahušťovadly, jako je guarová guma, karagenan, karob, xanthan či pektiny. Všechno jsou to látky spadající do skupiny vlákniny, které nemají prokázané žádné nepříznivé účinky.

Maximálně můžete narazit na tvrzení, že při vyšší konzumaci mohou způsobovat zažívací potíže. No samozřejmě, protože konzumace nadměrného množství vlákniny zažívací potíže způsobuje. To se vám ale může stát i po nadměrné konzumaci zeleniny nebo luštěnin.

Příklady zahušťovadel

  • Pektiny jsou hlavní složkou vlákniny v ovoci.
  • Karob/karubin se používá na výrobu čokoládových a kávových náhražek a spekuluje se také o jeho pozitivním vlivu na střevní mikroflóru.
  • Guarová guma podporuje pravidelnou činnost zažívacího ústrojí a stimuluje pohyb odpadních látek a toxinů ven z těla.
  • Karagenan je polysacharid v červených řasách.

Takže jak sami vidíte, nejedná se o složky nějakým způsobem nebezpečné či škodlivé.

Více cukru je v…

Často lze také narazit na tvrzení, že nízkotučné mléčné výrobky jsou plné cukru a škrobu. Ani to není obvykle pravda. Ve většině porovnání se ukazuje, že je to naopak: množství cukru například v nízkotučném ochuceném jogurtu je nižší než v jeho plnotučné verzi.

Najdou se ale i výjimky, „light“ mléčné produkty, ve kterých opravdu více cukru je. Nicméně takové výjimky najdete napříč skupinami potravin snad všude. A proto, než nějaké výrobky zcela zavrhnete, podívejte se na výživové údaje i u jiných výrobců, třeba najdete značný rozdíl. Prostě a jednoduše – čtěte obaly potravin!

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Bc. Karolína Otavová

Nutriční terapeutka, absolventka oboru Nutriční terapeut na LF MU, a současná studentka oboru Technologie potravin na Mendelově univerzitě v Brně. Spolupracuje s projektem  Ne hladu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).