Hlavní navigace

Magnetická stimulace mozku pro zpomalení Alzheimera

14. 7. 2020

Sdílet

 Autor: CEITEC (na snímku Irena Rektorová, vedoucí výzkumné skupiny)
PŘEHLED VĚDECKÝCH NOVINEK – Neurologové zkoumají způsob, jak zlepšit kognitivní schopnosti a oddálit rozvoj demence. Bakterie jako pomocníci proti autoimunitním chorobám. Lepší oční kapky na suché oko. Zcela nový typ kardiostimulátoru.

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům. Koronavirus vynecháváme…

Co se dozvíte v článku
  1. Šance na pomoc při Alzheimeru
  2. Mikroby v léčbě a prevenci autoimunitních chorob
  3. Až 1 % nakažených na encefalitidu zemře
  4. Navigace pro endoprotézy
  5. Lepší kardiostimulátor
  6. Průběh mrtvice závisí na věku
  7. Suché oko, umělé slzy a kyselina hyaluronová
  8. Nové širokospektrální antibiotikum?

Šance na pomoc při Alzheimeru

Magnetická stimulace (repetitivní transkraniální magnetická stimulace – rTMS) může být užitečná při léčbě kognitivních potíží, ke kterým dochází u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Výsledky prokázaly okamžitý účinek této metody, a to už po první, a navíc jen velmi krátké lokální stimulaci. Stimulace se zaměřila na specifickou zadní kortikální oblast mozku a byla detekovatelná v hlubokých strukturách šedé hmoty. Tyto struktury jsou součástí hlavních mozkových center, které provádí úkoly, jako je vzpomínání.


Autor: Středoevropský technologický institut CEITEC

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS)

Transkraniální magnetická stimulace je neinvazivní metoda, která využívá magnetická pole ke stimulaci nervových buněk v mozku tím, že v něm indukuje proudy, které zvyšují aktivitu neuronů pod cívkou.

Centrum CEITEC: Zlepšení kognitivní schopnosti je možné

Mikroby v léčbě a prevenci autoimunitních chorob

Nová studie Ústavu molekulární genetiky AV ČR může zásadním způsobem změnit chápaní vzniku autoimunitních chorob, jejich prevence a léčby. Hlavními viníky autoimunitních chorob jsou imunitní buňky – T-lymfocyty, které jsou za normálních okolností velmi důležité v boji proti infekčním a nádorovým onemocněním. Aby tyto T-lymfocyty neútočily na vlastní zdravé buňky, procházejí během svého vývoje v brzlíku (thymu) procesem „školení“, kde dochází k odstranění potenciálně nebezpečných T-lymfocytů. Poruchy tohoto děje vedou k tomu, že i některé potenciálně nebezpečné T-lymfocyty v imunitním systému zůstávají a vyvolávají pak autoimunitní onemocnění.

Vědci nyní prokázali, že tyto thymové „školící“ buňky mají na svém povrchu speciální receptory typu Toll. Cílené odstranění těchto receptorů pouze na „školících“ buňkách v brzlíku způsobilo u myší vyšší náchylnost k rozvoji autoimunitních střevních zánětů a cukrovky prvního typu. Stimulace mladých myší složkami bakterií či virů přímo v brzlíku vedla naopak k posílení obrany proti autoimunitním onemocněním. Tyto obranné mechanismy by mělo být možné spouštět přírodními či synteticky připravenými mikrobiálními produkty.

AV ČR: Mikroby mohou pomáhat v léčbě a prevenci autoimunitních chorob (soubor .docx)

Až 1 % nakažených na encefalitidu zemře

Česká republika je počtem případů dlouhodobě na prvních místech ve výskytu klíšťové encefalitidy v EU. Počet nových případů se u nás ročně pohybuje v řádu stovek a neustále roste. Smrtnost na klíšťovou encefalitidu je v ČR zhruba 1 %, nemoc může zanechat trvalé následky. Průměrná proočkovanost české populace je pouze 25 %.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: Pozor na klíšťata!

Poznámka autora: Má výše popsané nějaké speciální příčiny? Že u nás příslušné očkování není z větší části hrazeno z veřejného pojištění? (Jak je tomu jinde v EU?) Chodíme více na houby apod.? Nebo jsou klíšťata u nás více infikována? Navíc k tomu 1 % je třeba přičíst ty, kdo přežijí, ale s trvalými následky… (Více k tématu klíšťová encefalitida.)

Navigace pro endoprotézy

Ortopedové v ČR poprvé vyzkoušeli nový přístroj počítačové navigace, která pomáhá operatérovi v přesném uložení implantátu i vyvážení okolních měkkých tkání.


Autor: FN u sv. Anny v Brně

Nový přístroj počítačové navigace vyzkoušeli na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

„Nový navigační přístroj významně zjednodušuje odběr referenčních bodů z operované končetiny, který je nutný pro přesné zacílení endoprotézy. Na druhé straně dává širokou škálu možností pro zkušeného operatéra k úpravě postavení implantátu podle aktuální anatomické situace i podle stavu okolních měkkých tkání,“ uvádí tisková zpráva.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: Ortopedové ve FNUSA jako první v ČR vyzkoušeli nový typ navigace

Lepší kardiostimulátor

Kardiologové v Nemocnici Na Homolce voperovali zcela nový typ tzv. bezdrátového kardiostimulátoru pacientce, která od dětství trpěla vrozenou srdeční vadou. Nový typ kardiostimulátoru Micra AV má stejně jako předchozí bezdrátový kardiostimulátor rozměry jen mikrotužkové baterie a zavádí se bez elektrod přímo do srdce, ale jeho technické řešení umožňuje použití u mnohem většího množství pacientů s poruchami srdečního rytmu než dosud. Implantace Micry AV je zcela první použití tohoto nejmodernějšího kardiostimulátoru v ČR a v Evropě.

Galerie: Historie kardiostimulátoru

Nový typ Micra AV dokáže detekovat mechanické pohyby srdečních síní a přizpůsobit jim stimulaci komor tak, aby byla koordinována se stahy síní.

Nemocnice Na Homolce: Čeští pacienti mají nyní k dispozici nový kardiostimulátor (soubor .pdf)

Průběh mrtvice závisí na věku

Vědci analyzovali změny způsobené mozkovou mrtvicí ve dvou skupinách myší, které se lišily svým stářím. Použitá technika umožnila vědcům kvantifikovat množství molekul mRNA, které odráželo aktuální stav mozkové tkáně. Následná analýza pak vedla k identifikaci konkrétních genů a buněčných procesů, které byly vlivem mozkové mrtvice změněny. Dále bylo možné stanovit, čím se tato změna liší mezi mladými a starými zvířaty.


Autor: BIOCEV

Vědci analyzovali změny způsobené mozkovou mrtvicí ve dvou skupinách experimentálních zvířat, které se lišily svým stářím

Jednou z buněčných drah vykazující nadměrnou aktivaci ve skupině starých myší byla tzv. interferonová signalizace prvního typu. Možná na základě těchto poznatků půjde upravit léčbu mrtvice u lidí, respektive ji personalizovat podle věku.

Centrum BIOCEV: Vědci z centra BIOCEV popsali vliv stáří na průběh mozkové mrtvice

Suché oko, umělé slzy a kyselina hyaluronová

Syndrom suchého oka patří mezi nejčastější onemocnění, která přivádí pacienty do ordinace očního lékaře. Počet nemocných navíc stále roste. Na mírnější formy nemoci lékaři předepisují tzv. umělé slzy v podobě očních kapek. Zatímco dnes vyráběné preparáty kombinují různé látky, které mají nahradit jednotlivé vlastnosti očního filmu, nyní vědci chtějí vyvinout surovinu pro oční kapky z jediného polymeru, kyseliny hyaluronové.

Slzný film je složen ze tří částí. První mucinová vrstva je na rohovce, pak následuje silnější vrstva vodného filmu a třetí je lipidová vrstva, která má zejména zmenšit odpařování slzného filmu. Současné preparáty kombinují různé polymery nahrazující jednotlivé vlastnosti očního filmu, nový projekt se snaží vyvinout jediný polymer.

„Kyselina hyaluronová sama svými vlastnostmi a schopností vázat vodu přispívá k hydrataci a lubrikaci očního filmu. Vyvíjený derivát kyseliny hyaluronové bude navíc schopen lépe vázat mucin, což je protein, který zabraňuje osychání povrchu oka,“ uvádějí autoři výzkumu.

Vysoké učení technické v Brně: Pacientům se syndromem suchého oka by se mohlo ulevit

Nové širokospektrální antibiotikum?

Nový výzkum se zaměřuje na syntézu antibiotika Kibdelomycin. Tato látka vykazuje zajímavou širokospektrální antibakteriální aktivitu a má velkou šanci stát se základním kamenem nového antibiotika.

Vědci předpokládají, že je látka Kibdelomycin inhibitorem DNA gyrásy a bakteriální topoisomerásy IV, což jsou důležité enzymy nezbytné pro DNA replikaci bakteriálních buněk. Snížení aktivity těchto dvou enzymů pomocí Kibdelomycinu by mělo výrazný antibakteriální efekt.

Univerzita Palackého v Olomouci: Výzkum studenta Přírodovědecké fakulty UP může otevřít cestu k novému typu účinných antibiotik

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vystudoval obor Výživa a stravování na Fakultě potravinářských a
biochemických technologií VŠCHT Praha. Pro server Vitalia.cz sleduje
novinky z akademického světa v oblasti výživy a zdraví, vědecká témata mapuje také coby redaktor webu Sciencemag.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).