demence

Trvá deset až patnáct let, než se Alzheimerova choroba rozvine do nepřehlédnutelných příznaků. Tehdy už je na její zpomalení pozdě. Při včasném podchycení to však do jisté míry možné je.

Zapomeňte na diety, polykání doplňků stravy nebo spoléhání se na šikovnost plastických chirurgů. Recept na to, jak být zdravější a dlouho vypadat svěže, může spočívat v něčem jiném, daleko méně revolučním. Nemusí to stát skoro nic, potřebujete jen odvahu něco změnit. Podrobně se to popisuje v knize Jak žít déle a cítit se mladší? popisuje americký kardiolog Stephen Kopecky.

Se stárnutím populace přichází více případů Alzheimerovy choroby. Riziko rozvoje nemoci se přitom dá snížit, alespoň někdy – konkrétně například léčbou vysokého krevního tlaku. Neléčená hypertenze totiž zvyšuje pravděpodobnost, že člověka postihne demence.

Demence je vlastně daň za to, že se lidstvo dožívá čím dál vyššího věku. Léčit ji zatím neumíme, stejně jako se jí vždy nedá zabránit, ale životním stylem a tréninkem paměti lze alespoň zpomalit její nástup. Jak na to, v rozhovoru vysvětluje Renáta Nentvichová Novotná, která se specializuje právě na péči o seniory a problematiku demence.

Ztráta paměti, potíže s vykonáváním běžných činností, problémy s řečí i časová a místní dezorientace. To jsou jen některé z příznaků Alzheimerovy choroby, jejíž mezinárodní den připadá na 21. září. I když jde o neléčitelnou chorobu, včasná diagnostika je zásadní, protože lékaři umí symptomy zmírnit a průběh nemoci zpomalit. Pomoci může i umělá inteligence.

Frontotemporální demence může připomínat řadu jiných onemocnění, jako je třeba Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Někdy se naopak podobá některým duševním chorobám. Její diagnostika není jednoduchá. Sám pacient si neuvědomuje své symptomy a obvykle je to rodina a blízcí přátelé, kteří si jich všimnou. Na co je třeba se zaměřit?

Nikoli obávané zhoubné nemoci, ale neurodegenerativní choroby se stávají – krom potíží se srdcem a oběhem – největším zabijákem ve vyspělých zemích. Odhaduje se, že do roku 2040 kvůli těmto onemocnění mozku ve světě zemře více lidí než na rakovinu tlustého střeva, plic, ledvin a kůže dohromady. Problémem je například včasné rozpoznání nemoci, ale to by se snad mohlo zlepšit.

Demence je termín do hovorové češtiny přeložitelný nelichotivým slovem zblbnutí. Přesněji jde o s věkem získanou – ne tedy vrozenou – poruchu kognitivních (tj. poznávacích) funkcí. Jde o masivní devastaci dříve třeba i výrazně nadprůměrných schopností.

PŘEHLED VĚDECKÝCH NOVINEK – Neurologové zkoumají způsob, jak zlepšit kognitivní schopnosti a oddálit rozvoj demence. Bakterie jako pomocníci proti autoimunitním chorobám. Lepší oční kapky na suché oko. Zcela nový typ kardiostimulátoru.

Srdce některých lidí mohou zůstat zdravá a silná do pozdního věku, ale jejich ledviny selhávají. Jiní mohou mít játra jako třicátníci, ale trpí na časté infekce. Nyní jsou vědci o krok blíže k pochopení toho, proč se proces stárnutí mezi jednotlivými lidmi tak výrazně liší.

Pomoci pacientům s co největším množstvím problémů v jedné ordinaci, předejít propuknutí některých civilizačních nemocí nebo je oddálit. V ordinacích praktických lékařů nastává od Nového roku několik změn. Především ušetří pacientům dojíždění na více míst.

V květnu roku 2011 si německý „playboy“ a multimilionář Günter Sachs ve svém domě ve Švýcarsku prostřelil hlavu. V dopise na rozloučenou vysvětlil, že se domnívá, že u sebe rozeznává Alzheimerovu nemoc.

Americký onkolog, představitel veřejného zdravotnictví a lékařské etiky profesor Ezekiel Emanuel, člen liberálního think-tanku Center for American Progress, uveřejnil před časem v americkém časopisu Atlantic článek, v němž obhajuje svou ideu sedmdesáti pěti let jako optimální délku života, pro kterou má ještě smysl žít.

Mutace mitochondriální DNA a umělé oplodnění. 20 let pozitronové emisní tomografie v ČR. Pokroky magnetické rezonance. Budoucnost elektronického zdravotnictví. Medicínské konopí, těhotenství mrtvé ženy, bezpečná moderní metoda proti nadměrnému pocení…

Australská studie dává do možné souvislosti kořeněnou stravu a pokles duševních schopností i paměti. Další ze studií pracuje s tím, že riziko Alzheimerovy choroby se liší podle pohlaví, a hledá vysvětlení, proč demencí trpí častěji ženy. Vědci také mají krevní test, který identifikuje Alzheimerovu nemoc s 94% přesností a roky předem. Jenže – léčbu zatím nemáme.

Žijí mezi námi. Můžeme je potkat na ulici a při prvním letmém pohledu nás třeba napadne, že jsou zmatení, opilí nebo pod vlivem léků. Mají Alzheimerovu chorobu. Celosvětově se v průměru každé tři vteřiny objeví nový případ téhle nebo jiné formy demence, jak vyplývá z dat organizace Alzheimer’s Disease International. Jak je poznat mezi ostatními a jak jim pomoci?

Zabývá se trpasličími částicemi prachu. Jsou tak jemné, že snadno proniknou hluboko do našich plic, dokonce až do mozku. A jsou všude kolem nás. Máme se proto nanotechnologií a nanočástic bát?

Další studie potvrzuje, že mírné pití alkoholu je v něčem lepší než abstinence. Střídmým pijákům vína podle jejích zjištění tolik nehrozí demence. Ne, že by takové výsledky byly ale bezrozporné nebo změnily názor toho, kdo je přesvědčen o opaku.

Capgrasův fenomén je soubor příznaků, který vede k chybnému – v lepším případě zkreslenému – vnímání reálného světa. Je známkou duševního onemocnění. Nemocný nejčastěji tvrdí, že jeho blízký člověk se stal někým jiným, byl nahrazen dvojníkem.

Hudba je nedílnou a důležitou součástí našeho života. Už samotná melodie dokáže vzbudit emoce, hodně udělá i aranžmá a způsob interpretace. Celostní muzikoterapie je specifická metoda, která s hudbou pracuje na principu akustických zákonů a za použití přirozeného ladění.

Zatímco česnek je dnes považován zejména za běžnou surovinu do kuchyně, v dobách minulých byl vysoce ceněn především díky četným, zdraví prospěšným vlastnostem. I když si to dnes tolik neuvědomujeme, česnek je všelék.

Třetina lidí se dozví se zpožděním, že jen tak obyčejně nezapomínají, ale trpí Alzheimerovou nemocí. „Existuje řada testů, jak počínající demenci odhalit. Tím nejjednodušším je nechat nakreslit pacienta hodiny a zakreslit konkrétní čas,“ říká doc. Holmerová.

Lidí s Alzheimerovou chorobou přibývá. V současné době jich je v naší republice zhruba 156 tisíc. Odborníci odhadují, že počet nemocných bude celosvětově výrazně narůstat.

Česká alzheimerovská společnost zveřejnila svoji pravidelnou Zprávu o stavu demence. Již třetí rok se pokouší ilustrovat problémy lidí s Alzheimerovou chorobou a demencí a pečujících rodin na číslech a faktech.

Demence není přirozená součást stáří, ale duševní onemocnění, při kterém v důsledku patologických změn v mozku dochází k poruše paměti a k oslabování intelektu.

Najít vhodné zařízení, které pomůže s péčí o nemocného s demencí, není snadný úkol. Stav je u nás v tomto směru tristní, a to z několika příčin.

Alzheimerova demence je charakteristická plíživým začátkem, který často uniká pozornosti okolí. Nemoc je obvykle diagnostikována teprve ve své střední fázi a léčba je zahájena pozdě.

Experimentální lék na Alzheimerovu nemoc by mohl současně zpomalovat stárnutí. Zvyšování délky života ve vyspělých zemích je sice dobrá zpráva, ale přináší s sebou nové problémy. Při jejich zvládání zatím medicína příliš úspěšná není, takže se zkouší leccos.

Alzheimerovu ani třeba Parkinsonovu chorobu stále neumíme efektivně léčit. Pátrá se proto po prakticky libovolných způsobech, jak alespoň trochu snížit pravděpodobnost, že člověka něco podobného potká.

Názory na to, co je (ne)zdravé, procházejí radikálními změnami. Zatímco dříve byly za zdroj všeho špatného pokládány živočišné tuky, nyní se hněv obrací třeba proti cukru. A objevuje se řada potřeštěných věrozvěstů stejně jako lidí, kteří se rozhodnou na všem trochu vydělat, či alespoň získat svých pět minut zájmu.