demence

Zabývá se trpasličími částicemi prachu. Jsou tak jemné, že snadno proniknou hluboko do našich plic, dokonce až do mozku. A jsou všude kolem nás. Máme se proto nanotechnologií a nanočástic bát?

Další studie potvrzuje, že mírné pití alkoholu je v něčem lepší než abstinence. Střídmým pijákům vína podle jejích zjištění tolik nehrozí demence. Ne, že by takové výsledky byly ale bezrozporné nebo změnily názor toho, kdo je přesvědčen o opaku.

Capgrasův fenomén je soubor příznaků, který vede k chybnému – v lepším případě zkreslenému – vnímání reálného světa. Je známkou duševního onemocnění. Nemocný nejčastěji tvrdí, že jeho blízký člověk se stal někým jiným, byl nahrazen dvojníkem.

Hudba je nedílnou a důležitou součástí našeho života. Už samotná melodie dokáže vzbudit emoce, hodně udělá i aranžmá a způsob interpretace. Celostní muzikoterapie je specifická metoda, která s hudbou pracuje na principu akustických zákonů a za použití přirozeného ladění.

Zatímco česnek je dnes považován zejména za běžnou surovinu do kuchyně, v dobách minulých byl vysoce ceněn především díky četným, zdraví prospěšným vlastnostem. I když si to dnes tolik neuvědomujeme, česnek je všelék.

Třetina lidí se dozví se zpožděním, že jen tak obyčejně nezapomínají, ale trpí Alzheimerovou nemocí. „Existuje řada testů, jak počínající demenci odhalit. Tím nejjednodušším je nechat nakreslit pacienta hodiny a zakreslit konkrétní čas,“ říká doc. Holmerová.

Lidí s Alzheimerovou chorobou přibývá. V současné době jich je v naší republice zhruba 156 tisíc. Odborníci odhadují, že počet nemocných bude celosvětově výrazně narůstat.

Česká alzheimerovská společnost zveřejnila svoji pravidelnou Zprávu o stavu demence. Již třetí rok se pokouší ilustrovat problémy lidí s Alzheimerovou chorobou a demencí a pečujících rodin na číslech a faktech.

Demence není přirozená součást stáří, ale duševní onemocnění, při kterém v důsledku patologických změn v mozku dochází k poruše paměti a k oslabování intelektu.

Najít vhodné zařízení, které pomůže s péčí o nemocného s demencí, není snadný úkol. Stav je u nás v tomto směru tristní, a to z několika příčin.

Alzheimerova demence je charakteristická plíživým začátkem, který často uniká pozornosti okolí. Nemoc je obvykle diagnostikována teprve ve své střední fázi a léčba je zahájena pozdě.

Experimentální lék na Alzheimerovu nemoc by mohl současně zpomalovat stárnutí. Zvyšování délky života ve vyspělých zemích je sice dobrá zpráva, ale přináší s sebou nové problémy. Při jejich zvládání zatím medicína příliš úspěšná není, takže se zkouší leccos.

Alzheimerovu ani třeba Parkinsonovu chorobu stále neumíme efektivně léčit. Pátrá se proto po prakticky libovolných způsobech, jak alespoň trochu snížit pravděpodobnost, že člověka něco podobného potká.

Názory na to, co je (ne)zdravé, procházejí radikálními změnami. Zatímco dříve byly za zdroj všeho špatného pokládány živočišné tuky, nyní se hněv obrací třeba proti cukru. A objevuje se řada potřeštěných věrozvěstů stejně jako lidí, kteří se rozhodnou na všem trochu vydělat, či alespoň získat svých pět minut zájmu.

Co má společného věková hranice pro odchod do důchodu a výskyt demence v populaci? Obě s léty rostou.

Jak se zvyšuje věk dožití a populace stárne, roste i množství lidí postižených Alzheimerovou chorobou. Vědci zatím víceméně marně pátrají po příčinách, prevenci a léčbě. Nové výzkumy ale mnohé naznačují.

Měli bychom si všichni nechat co nejrychleji odebrat kmenové buňky a pak pravidelně postupovat omlazovací kúru, podobně jako čarodějnice užívaly k pití či koupeli krev mladých dívek?

Ten Němec, co mi schovává věci… Jméno Aloise Alzheimera je předmětem vtipů a přitom budí hrůzu. Od narození vědce, jenž jako první popsal symptomy nemoci, uplyne již 150 let.

Mladým je horko, starším zima, mladí jsou hluční, staří chtějí svůj klid. Pohled sice zjednodušený, leč v mnohém pravdivý. Soužití se ještě komplikuje s chorobami včetně psychických.

Alzheimerovu chorobu nelze zatím vyléčit. Její postup je možné mírnit posilováním činnosti mozku a také tlumit doprovodné jevy, jako je náladovost, úzkost a deprese. To umí byliny.

Nová provokativní kniha o pšenici a jejím destruktivním vlivu na naše zdraví přináší někdy překvapivá, pro mnohé až šokující tvrzení.

„Můžeme nechat babičku samotnou doma? Mívá vidiny, naposledy dala rychlovarnou konvici na plynový vařič… Co když zapálí celý panelák?“ Takové otázky po čase vyvstanou v mnoha rodinách. Demencí trpí 130 tisíc Čechů, odbornou péči má jenom čtvrtina z nich.

Žijeme déle a paměť věkem slábne. Za zapomnětlivostí nemusí hned být ta nemoc, no ta, co ji měl ten, no, ten prezident, herec. Při slábnutí paměti pomáhá podpora blízkých i černý humor.

Ministerstvo zdravotnictví plánuje obří reformu psychiatrie. Pacienti by mimo jiné nemuseli být zavření v léčebnách, ale doma, a hlídaly by je jen elektronické náramky.

Nají se? Umyje se? Dojde si na záchod? Bohužel, tyhle řeči nevedou maminky na písku o svých dětech, ale dospělí lidé o svých rodičích. O těch, kteří trpí Alzheimerovou demencí.

Nárůst neuropsychiatrických chorob, který téměř nabývá charakteru epidemie, stále pokračuje. Přibývá nemocí jako je třeba Parkinsonova choroba, ale i lidí s migrénou.

V Česku je podle pojišťovny Allianz půl milionu lidí s demencí a bude jich přibývat. Nikoho přitom nezajímá, jak se mají rodinní příslušníci těchto lidí a jak je to pro ně těžké.

Čím lákavější je potravina nebo nápoj, tím víc chtějí lidé slyšet, že je mohou s klidem konzumovat. Do této kategorie patří i pivo. Jak to s ním tedy je? Lze ho doporučit, nebo zatratit?

V roce 2065 prý nebude dovršení 90 let věku ničím mimořádným a po světě bude chodit čím dál tím více stoletých lidí. To už se týká dnešních třicátníků. Fyzická kondice a zdravotní stav orgánů je jedna věc, ale utáhne to naše hlava? Co můžeme dělat proto, abychom si své stáří užívali a uvědomovali?