„Vyšetření kůže je součástí každé pravidelné preventivní prohlídky u všeobecného praktického lékaře a provádí se jednou za dva roky. Tato prohlídka je hrazena z veřejného zdravotní pojištění a jeho náplň odpovídá vyhlášce č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Praktický lékař může při nálezu standardně doporučit další potřebná vyšetření, včetně odborného vyšetření u dermatologa,“ vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Viktorie Plívová.
S touto žádankou, ale také pokud pacient sám zjistí jakékoliv podezřelé změny na kůži, bude následné vyšetření u kožního lékaře hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Mezi změny přitom může patřit cokoliv od růstu nebo změny zbarvení znamének, přes nově vzniklé útvary a svědění po například krvácení.
Kdy vyšetření není hrazené?
„Pokud se jedná jen o preventivní vyšetření u dermatologa na žádost klienta, tedy prohlídku bez přímých obtíží, pak z veřejného zdravotního pojištění hrazeno není,“ dodává Plívová.
Zdravotní pojišťovny ale na tyto kontroly přispívají z fondu prevence. Konkrétně VZP přispívá 500 korun, stejně jako ZPMV a RBP. Například VoZP svým pojištěncům přispěje 400 korunami a OZP pak až 800 korun. Tato pojišťovna také svým klientům nabízí úhradu aplikace SkinVision, která znaménka hodnotí pomocí umělé inteligence.
Galerie: Jak vypadá melanom
Jak má kontrola vypadat?
Odborníci doporučují preventivní prohlídku u dermatologa absolvovat alespoň jednou ročně, aby se případné onemocnění, především pak kožní nádor melanom, podařilo odhalit a začít léčit co nejdřív.
Vyšetření u dermatologa se skládá z úvodního pohovoru a vlastní kontroly kůže. Při ní lékař zhodnotí případné změny a může doporučit další diagnostické metody, jako jsou laboratorní, mikroskopické, mykologické, histologické, cytologické nebo alergologické testy. Výsledky některých vyšetření jsou k dispozici okamžitě, v případě, že jsou vzorky kůže odeslány k další analýze a dovyšetření, je potřeba na výsledky počkat a lékař pacienta informuje o dalším postupu.
Jak se léčí kožní nemoci?
Léčba chronických kožních onemocnění nebývá jednoduchá a často je zdlouhavá. Někdy se léčí mastičkami, jindy lékař doporučí světelnou terapii a někdy dojde na léky užívané vnitřně. „V případě chronických onemocnění, jako je lupénka nebo ekzémy, může léčba zahrnovat lázeňské procedury a dlouhodobou spolupráci s lékařem,“ dodává Plívová.
Projevilo se u vás někdy kožní onemocnění?
Při změně znaménka rychle k lékaři
Pokud pacient na kůži zaznamená sebemenší změny u znamének, neměl by váhat s návštěvou dermatologa.
„Každé nové znaménko, které vznikne po třicátém pátém roce věku, protože v dětství je to normální, a pak každé znaménko se změnou. Tím myslíme, že znaménko je větší do šířky, může se i vyklenovat, může měnit svoji barvu, nejčastěji je to změna ke tmavším odstínům, ale může se objevit třeba i růžová barva nebo světle fialová. A pak bych řekla, že jsou i známky toho, kdy je to opravdu akutní, kdy by člověk měl spěchat k lékaři, a to je bolest, krvácení nebo třeba brnění,“ uvedla v podcastu 120 na 80 dermatoložka Monika Arenbergerová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Mnoho lidí stále mylně věří, že změny u znamének nejsou důvodem k obavám, a považují je za přirozený proces, se kterým si tělo dokáže poradit. Tento přístup je však chybný, protože čím později se melanom zjistí, tím složitější je jeho léčba a snižuje se pravděpodobnost úplného vyléčení,“ uzavírá mluvčí Plívová.