V Česku působí 15 komplexních onkologických center. Od ledna 2026 v každém z nich musí povinně pracovat nejméně jeden koordinátor péče. Nejde o zdravotníky, ale administrativní pracovníky, kteří budou některé nemocné provázet systémem zdravotní péče.
Co se dozvíte v článku
Cesta vede přes praktika
Ke koordinátorovi se pacient dostane od ošetřujícího lékaře. Třeba praktika nebo radiologa, který dospěje k názoru, že pacient má velmi pravděpodobně nádor vyžadující rychlé řešení. Protože i malé oddalování léčby mohlo znamenat to, že člověk přijde o šanci na jeho vyoperování a tím i na vyléčení. Může se to týkat třeba rakoviny slinivky nebo plic v případě, že hrozí rychlý růst rakoviny.
Sežeň si sám
Koordinátor mění praxi, kdy pacient dostává od lékaře žádanku s tím, aby se sám někam objednal. Centrální přehled lhůt na vyšetření neexistuje, pacient si buď musí obvolat všechna zařízení, na která mo kontakt, nebo se objedná tam, kde to má nejblíž. Jenže zrovna tam může čekat nejdéle, což ale netuší. Novinka se ale týká jen lidí s agresivními nádory.
To, zda koordinátora pacient skutečně potřebuje a bude z jeho práce mít prospěch, posuzují lékaři v onkologických centrech. Pokud vyhodnotí, že ano, pacient získává k ruce průvodce, který mu pomůže zorientovat se v tom, co ho čeká a především tohle: Koordinátor mu zařídí, aby se na vyšetření dostal co nejrychleji a aby na sebe všechna navazovala, jak mají.
Koordinátor řekne: Teď jdete tam a tam na CT, druhý den máte tady bronchoskopii a všechna vyšetření, protože to umí, zorganizuje třeba do dvou týdnů, zatímco běžný pacient by na jedno čekal i dva měsíce,
popisuje Marian Rybář, datový analytik Ministerstva zdravotnictví a jeden z autorů koncepce koordinování. Pointa této služby je, že koordinátor dokáže zařídit to, co sám pacient zařídit neumí. Je tu proto, aby pacient nebloudil systémem,
dodává.
Na vyšetření kamkoliv, hlavně rychle
Možné to je díky tomu, že koordinátor má k dispozici zdravotnickou dokumentaci pacientů a možnost poradit se s lékaři komplexního onkologického centra. Koordinátor má obvolaná všechna okolní zdravotnická zařízení, kde provádí zobrazovací metody a jiná specializovaná vyšetření. Ta mu mohou dávat i zpětnou vazbu o uvolněných termínech. Kliniky mají navíc vyhrazené časové sloty pro akutní vyšetření, takže je na ně vezmou přednostně.Pacienty tedy neodesílá jen v rámci onkocentra, ale kamkoliv, kde je péče dostupná.
V případě, že pro potřebnou diagnostiku nebo léčbu pacienta pracuje ve spádové oblasti komplexního onkologického centra dostupný poskytovatel s odpovídajícím oprávněním a významně kratší čekací dobou, je centrum povinno urychlit průchod pacienta systémem objednáním termínu u tohoto rychleji dostupného poskytovatele,
uvádí metodický pokyn ministerstva ke koordinování onkologické péče. Věta je to sice šroubovaná, pro pacienta ale klíčová, protože v minulosti některá centra zrovna toto dělat nechtěla a tím paradoxně i ona protahovala čekání nemocných.
Pomoc koordinátorů ale směřuje i k lékařům – vzájemně propojí pacientova praktika se specialisty a zdravotníky z komplexního onkologického centra. A i tím šetří čas lékařů, kterých je třeba nikoliv za kancelářským stolem, ale v ordinacích.
Dřív než přijde diagnóza
Domlouvání péče probíhá dříve, než se pacient vůbec do komplexního onkocentra dostane a značná část se odehraje ještě před tím, než vůbec je stanovena přesná diagnóza. Právě v době, kdy existuje teprve podezření na agresivní nemoc, je rychlost poskytnutí zdravotní péče a zjištění diagnózy klíčová.
Pacientovi se koordinátor věnuje i v době, kdy už je přijatý do péče komplexního onkologického centra. Největší díl jeho práce a nejvíc dobra pro pacienta se ale odehrává ještě před tím,
dodává Marian Rybář.
Koordinátor pacienta neprovází po celou dobu léčení, což u rakoviny mohou být i roky. Je mu k ruce v počátcích léčby, kdy je třeba velmi rychle sladit vyšetření, aby diagnóza přišla včas. Protože bez ní a bez léčby v onkologickém centru se nedostane k některému typu léčby. Jde třeba o chemoterapie nebo léčbu imunologickou či genovou.
Místo týdnů měsíce
V Česku žije více než 600 tisíc lidí se zhoubným nádorem a každoročně je nově diagnostikováno přes 90 tisíc pacientů. Povinný koordinátor péče v komplexních onkologických centrech přichází v době, kdy populace stárne a lidí s rakovinou přibývá. S přibývajícím věkem riziko rakoviny roste.
Ačkoliv dnes již jsou vypracované postupy, které uvádějí, jak rychle se pacient k diagnóze a léčbě u jednotlivých typů nádorů musí dostat (najde je zde na webu organizace Hlas onkologických pacientů), děje se běžně to, že kolečkem vyšetření prochází místo týdnů a měsíců i rok (z jakých příčin, to jsme popsali v textu zde).
V současné době vzniká pod Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně odborná společnost, která koordinátory bude sdružovat, aby byli ve vzájemném kontaktu, znali se, vyměňovali si zkušenosti, dolaďovali praktické otázky profese. Do budoucna je podle Mariana Rybáře vize, že by v komplexním onkologickém centru byl nejméně jeden koordinátor na každou onkologickou diagnózu. Každé centrum by tak hned mělo několik těchto pracovníků.
ČLÁNKY DO MAILU