Bohumila (68) se poprvé ocitla na plicním kolem dvacátého roku věku – „štěkavý“ kašel ji trápil už od dětských let, prakticky při každém nachlazení. Po třicítce si pak vyslechla podezření na astma, i když sama nevěřila, že ji trápí právě tahle nemoc. Jezdila i do lázní, ale pořád dokola všem říkala, že přece kašle jinak než ostatní pacienti tam. „Jenže jsem stále kašlala. Už jsem to brala jako součást svého života,“ vybavuje si.
Co se dozvíte v článku
Astma, nebo reflux? Nakonec ani jedno
„Lékaři mě občas poslali na rentgen plic a na další vyšetření, nic ale nenasvědčovalo tomu, že bych byla astmatička. Na ORL dospěli k závěru, že kašlu kvůli refluxní chorobě jícnu, a tak jsem začala užívat léky,“ vzpomíná seniorka na chronické obtíže.
Zlom přišel na podzim roku 2023, kdy se její zdravotní stav zhoršil. „Kašel už začal být tak úporný, že jsem nedokázala spát, a to ani vsedě. Vyzkoušeli jsme všechny možné léky, ale nic nezabíralo,“ říká. Nakonec se po dalších peripetiích dostala na CT a následně do FN Brno na další vyšetření.
Po bronchoskopii bylo ještě nutné nukleární vyšetření a velmi rychle následovala operace. „Lékař na hrudní chirurgii na mě během vyšetření otočil monitor a zcela na rovinu mi sdělil, že mám v plicích zhoubný nádor s metastázami. Rovnou mi také vysvětlil, jak povede operaci a ujistil mě, že bych po zákroku neměla mít žádné velké jizvy,“ líčí další průběh Bohumila.
S kašlem v dětství ani v rané dospělosti to nejspíš nijak nesouviselo, ale potvrdilo se, jaký smysl má věnovat neobvyklým příznakům, v tomto případě stále úpornějšímu kašli.
Operace a následně cílená léčba
Po genetickém rozboru nádoru lékaři ženě vysvětlili, že prodělala druh karcinomu plic, který z 80 procent postihuje právě nekuřáky. Na základě typu nádoru byla jako další léčebný krok stanovena cílená (biologická) léčba. „Lékaři mi perfektně vysvětlili, co to bude obnášet, a doporučili mi, co si koupit v lékárně pro případ nežádoucích účinků. Vnímala jsem, že je mezi onkologem a plicním chirurgem skvělá spolupráce, a oceňuji, že se i nyní během kontrol mohu na cokoliv zeptat,“ pochvaluje si dáma, která se nyní celkově cítí dobře.
„Během let jsem se naučila brát sama sebe s nadhledem. Jsem unavenější, některé činnosti už nezvládám. Ale mám milujícího partnera, rodinu a dokážu se zasmát sama sobě.“
Rakovina plic se týká i nekuřáků
Podle lékařů je při léčbě rakoviny plic nejdůležitější nepodceňovat jakékoliv příznaky. I ten, kdo nikdy nekouřil, totiž může onemocnět. A jako v jiných případech i tady platí, že čím dřív pacient na vyšetření dorazí a čím dřív je nádor odhalen, tím vyšší je šance na vyléčení.
„Pokud se nádor zachytí v raném stadiu – tedy malý a bez metastáz – je šance na pětileté přežití až 80 procent. Řada těchto pacientů je po léčbě trvale bez známek onemocnění a k jeho návratu už nedojde – z medicínského hlediska je tak možné je považovat za vyléčené. Pokud však nemoc odhalíme až při výskytu příznaků, jako je kašel, dušnost nebo vykašlávání krve, obvykle se jedná o pokročilé stádium. Ve čtvrtém stadiu přežívá pět let méně než 10 procent pacientů,“ uvádí plicní onkolog Bohdan Kadlec z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
V Česku byl proto v roce 2022 spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic. Je určen současným i bývalým kuřákům ve věku 55–74 let. Tito lidé mají vyšší riziko vzniku nádoru a mohou se zapojit přes svého praktického lékaře, který vystaví žádanku na konzultaci u pneumologa.
Screening rakoviny plic
Program je určený lidem mezi 55 a 74 lety, kteří kouří dvacet a více let dvacet cigaret denně nebo po dobu deseti let čtyřicet cigaret denně. Vyšetření mohou podstoupit i bývalí kuřáci dvaceti cigaret po dobu dvaceti let nebo třeba čtyřiceti cigaret po dobu deseti let. A je jedno, jestli přestali kouřit před rokem, nebo třeba před deseti lety.
Stačí jednoduché a bezbolestné vyšetření
Vyšetření v rámci screeningu není nijak složité. Plicní lékař s pacientem provede rozhovor, základní vyšetření a odešle ho na nízkodávkové CT – šetrné vyšetření, které dokáže zachytit i velmi malé nádory dříve, než způsobí příznaky. „CT vyšetření je bezbolestné a trvá jen několik minut. Díky účasti v programu získá pacient kontrolu nad svým zdravím, protože prohlídky probíhají v pravidelných ročních až dvouletých intervalech,“ popisuje profesor Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Podle aktuálních dat ze screeningu mělo negativní nález, tedy bez známek nádorového onemocnění, 96,8 procent vyšetřených pacientů. „Pravděpodobnost, že je pacient v pořádku, je vysoká. V případě nálezu jde v drtivé většině případů o počáteční stádium s dramaticky lepší prognózou, než při zachycení až na základě příznaků. To by měl uvážit každý, kdo se vyšetření obává ze strachu z výsledku,“ doplňuje odborník.
Do bronchoskopie promlouvá i umělá inteligence
Pokud CT zachytí podezřelé ložisko, následuje bronchoskopie – vyšetření dýchacích cest pomocí tenkého nástroje s miniaturní kamerou. Lékaři využívají stále sofistikovanější navigační systémy s umělou inteligencí, které kombinují snímky CT a magnetické rezonance a vytvářejí 3D model dýchacích cest.
„Díky tomu dokážeme přesně naplánovat cestu bronchoskopu k nádoru a odebrat vzorky hned napoprvé – bez nutnosti opakování, které by prodlužovalo cestu pacienta k zahájení léčby,“ vysvětluje profesor Sova. Umělá inteligence navíc umí s vysokou spolehlivostí rozpoznat i normální nálezy – pokud označí snímky ze zobrazovacích metod za fyziologické, s velkou pravděpodobností je nález skutečně neškodný.
Moderní léčba je přizpůsobená pacientovi
Pokud je nádor zachycen v časném stádiu, lze jej obvykle zcela odstranit chirurgicky nebo pomocí přesného ozařování. Jestliže laboratorní analýza nádorové tkáně odhalí tzv. řídicí mutaci (např. EGFR), přichází na řadu cílená léčba – podává se po operaci a případné chemoterapii po dobu tří let.
„Cílená léčba je určena pacientům, u kterých se v nádoru vyskytují specifické genetické změny. Tato terapie umožňuje léčbu skutečně na míru a podle aktuálních dat vede k výrazně lepším výsledkům než samotná chemoterapie,“ uvádí doktor Bohdan Kadlec.
Zkoušeli jste někdy přestat s kouřením?
U velké skupiny pacientů se uplatňuje předoperační (neoadjuvantní) léčba – kombinace chemoterapie a imunoterapie ještě před zákrokem. Ta nádor zmenší, případně zcela odstraní a snižuje riziko jeho návratu.
„Z výzkumů víme, že předoperační léčba přináší v mnoha případech lepší výsledky než terapie nasazená až po operaci. U některých pacientů ale imunoterapii využíváme i v pooperační fázi,“ doplňuje Kadlec.
Naděje i pro pacienty s pokročilou nemocí
Přibližně polovina pacientů bohužel k lékaři přijde pozdě, až ve čtvrtém stadiu onemocnění, kdy je nádor rozšířený. Cílem léčby je pak prodloužit život a zachovat jeho kvalitu. Imunoterapie může přežití prodloužit až na dvojnásobek oproti chemoterapii, cílená terapie dokonce až na trojnásobek.
„Ačkoli úplné vyléčení ve čtvrtém stadiu zůstává vzácné, díky moderní léčbě dnes část pacientů žije více než pět let – s rakovinou plic jako s chronickým onemocněním. Přesto, že se léčebné možnosti velmi posouvají, nadále je zásadní zachytit onemocnění co nejdříve,“ uzavírá doktor Kadlec.
ČLÁNKY DO MAILU