Hlavní navigace

Je to mediální panika, říkají vědci z IEQ o koronaviru

Lenka Krbcová

V rámci představení zcela nového odborného Institutu Equilibrium padlo i téma koronaviru. Členy IEQ je sedm profesorů, význačných představitelů české a slovenské vědy.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V Praze byla v úterý 4. února představena nová instituce. Sedm profesorů, Miroslav Bárta (egyptolog), Vladimír Beneš (neurochirurg), Vladimír Mařík (kybernetik), Zdeněk Souček (odborník na strategické řízení), Peter Staněk (ekonom a prognostik), Václav Pačes (genetik) a Milan Zelený (ekonom), spojilo své síly a založilo nezávislý Institut Equilibrium (IEQ).

Equilibrium znamená rovnováha; a nastolování rovnováhy, vyváženého rozvoje společnosti napříč obory je také cílem nového institutu. Zaměřit se chtějí zejména na oblasti vědy a vzdělávání, důsledky technologické revoluce a ekonomiku včetně budoucnosti energetiky. „Equilibrium sdružuje odborníky napříč nejrůznějšími obory, kteří budou interdisciplinárně propojovat své poznatky o vývoji společnosti a prostředí, upozorňovat na klíčové souvislosti a doporučovat praktické návody k nastolování rovnovážných stavů. Institut bude sdružovat další odborníky, připravovat občany na změny a přispívat tak ke zvyšování odolnosti společnosti, státu a regionů vůči změnám, které zákonitě přicházejí nebo mohou přicházet,“ uvedla ředitelka IEQ Štěpánka Marková.

V rámci diskuze došlo také na pohled vědců na téma koronaviru a pozornosti a obav, které toto virové onemocnění v lidech vyvolává. „Neuvědomili jsme si, že koronavirus je v takovém středu zájmu veřejnosti a něco, čím bychom se měli zabývat,“ připouští prof. Václav Pačes (na úvodní fotografii), genetik, někdejší předseda Akademie věd České republiky. „Ono není moc čím se zabývat. Mluvil jsem o tom s řadou odborníků, nicméně si myslím, že je to trochu panika, jako byla panika kolem nemocí SARS a MERS.“

Koronavirus je infekčnější mediálně nežli zdravotně

„Není to zvlášť nebezpečné onemocnění,“ domnívá se také další člen IEQ prof. Vladimír Beneš, neurochirurg, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. LF UK. „Řekl bych, že tento virus je mnohem virulentnější (tj. stupeň patogenity, schopnost vyvolat infekci, pozn. red.) mediálně nežli zdravotně,“ říká lékař a přibližuje svůj postoj: „Podle epidemiologů je definice epidemie 1500 onemocnění na 100 000 obyvatel. Tady je to nějakých 1500 onemocnění na 10 miliónů?“ Podle aktuálních informací k 4. 2. 2020 hlásí Čína přes dvacet čtyři tisíc nakažených. Je ale otázka, jaké území a kolik obyvatel by se pro výpočty bralo v úvahu.

„Smrtnost koronaviru jsou zhruba dvě procenta. Vesměs jsou to staří, nemocní lidé, kteří by zemřeli tak jako tak…“ tvrdí vědec. Smrtnost je ukazatel, který udává podíl zemřelých ze skupiny nemocných danou chorobou, dostupná data se např. u chřipky liší dle typu; zaměňují se také pojmy smrtnost a úmrtnost.


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

Profesor Vladimír Beneš je k nebezpečnosti koronaviru skeptický

Mimochodem podle informací hygieniků máme v ČR aktuálně právě epidemii chřipky. „Nejnovější údaje zpracované Státním zdravotním ústavem potvrzují, že probíhá plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Cirkuluje převážně vir chřipky typu A,“ uvedla hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Celková nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky je na úrovni 1865 nemocných na 100 000 obyvatel, což při porovnání s předchozím týdnem představuje vzestup o 28,4 %.

„Čili mediální panika kolem koronaviru je neadekvátní onemocnění jako takovému. Je to asi jako fotbalový zápas FC Řeporyje ve srovnání s FC Barcelonou,“ komentuje prof. Beneš.

Virové infekce jsou velmi nebezpečné

Nicméně vědci sdružení v Institutu Equilibrium nijak nesnižují potenciální rizika virových infekcí jako takových. „Samozřejmě že virové infekce jsou velmi nebezpečné,“ říká prof. Pačes. I on připomíná pandemii, která v letech 1918 až 1920 zahubila přes padesát miliónů lidí: „Víme, že na španělskou chřipku zemřelo víc lidí než na bojištích 1. světové války, celá populace byla oslabena.“

Problém je podle něj v tom, že nemáme dostatečně účinnou léčbu: „Opravdové antivirové léčivo, které skutečně vyléčí z virové infekce, ani v podstatě neexistuje. Očkuje se samozřejmě proti chřipce, i když je otázka, jak moc toto očkování opravdu pomáhá. Epidemie vždy přicházejí, jsme promoření různými viry, chřipkovým virem, i běžné nachlazení a rýma jsou virového původu. Proti virům je velmi obtížné se bránit, například chřipkové viry se neustále mění, mají to ve své podstatě. A proto virové infekce mohou být velmi vážným problémem…“ říká vědec, nicméně i on hodnotí situaci kolem koronaviru, respektive tzv. čínského viru (2019-nCoV) jako neadekvátní: „V tomto případě si myslím, že celosvětová hysterie, která propukla, je přehnaná. Je to přehnaná obava.“


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

Vizi IEQ představuje jeho předseda, prof. Vladimír Mařík

Prioritou Institutu Equilibrium však do budoucna není okamžité komentování aktuálního dění. „Preferujeme dlouhodobé koncepční záležitosti,“ popisuje prof. Vladimír Mařík, předseda IEQ, zakladatel a vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického v Praze. K hlavním nástrojům činnosti IEQ mají patřit semináře, přednášky, konference (první se koná 15. dubna) a publikace. Činnost IEQ bude podporována poradním vědeckým sborem, složeným z osobností různých oborů. „Budou-li lidé vědět, co může přijít či přichází, mohou jít pozitivním změnám v ústrety a nepříznivým změnám efektivně čelit,“ říká Vladimír Mařík za IEQ s tím, že zrovna koronaviry za své téma budoucnosti nepovažují.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).