Hlavní navigace

Sportovní kroužek pro dítě: lepší je všestrannost než příliš brzká specializace

4. 9. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Začátek školního roku je spojený s vybíráním kroužků pro děti včetně těch sportovních. Jak ale nešlápnout vedle, aby dítě sport bavil a prospíval mu? Možná se vzdát rodičovských ambicí, tušit, že z každého dítěte nebude olympionik a nabízet: třeba více kroužků v rozumné míře.

Trendem doby je rozhodovat příliš brzy o tom, jaký sport bude pro dítě nejlepší. Běžně jsou tak k vidění pětiletí hokejisté nebo šestileté gymnastky. A přitom to nic prospěšného obvykle není.

Všestrannost je základ

„I když se už pro předškoláky nabízejí kroužky zaměřené na jednu sportovní disciplínu, třeba hokej nebo balet, raději s nimi počkejte, až budou děti o pár let starší, jinak jim hrozí jednostranná zátěž. V tomto věku děti naopak potřebují co nejvšestrannější pohybovou průpravu,“ radí Kristýna Přibylová z dětských profesionálních tělocvičen Monkey´s Gym. A všestrannost jako naprostý základ doporučuje i autorka projektu Děti na startu (který je na všeobecné pohybové průpravě celý založený) Jana Boučková:

„Pro děti je nevhodná předčasná specializace,“ říká rozhodně. Její slova potvrzuje i prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness Fisaf.cz Jana Havrdová: „Není třeba nikam spěchat. Je řada úspěšných sportovců, kteří si ten svůj sport vybrali až jako náctiletí.“

Hodina denně. A nemusí být na kroužku

Kolik pohybu vlastně děti potřebují? A kolik toho řízeného? Dvoufázové tréninky několikrát týdně pro ně ideální nejsou. Všechny odbornice se totiž shodují na tom, že základem zdravého rozvoje je spontánní pohyb:

„Děti potřebují na hřiště, lézt po prolézačkách, vzít si s sebou na procházku balón, švihadlo, skákací gumu. Jen tak řádit. A takového pohybu by měly mít mnohem více než řízené pohybové aktivity. Pak přirozeně rozvíjejí řadu dovedností a naučí je to opravdové lásce k pohybu. To, co se děti naučí v dětství, už jim nikdo v dospělosti nevezme,“ zdůrazňuje Jana Havrdová.

„Osobně si myslím, že řízená hodina pohybu denně je ideální a nijak děti nepřetěžuje. Nemusí to být vždy pod vedením trenérů, může to být i aktivita připravená rodiči či při hodině tělocviku ve škole. V klubech a lekcích zaměřených na všestrannost děti trénují většinou jednou až dvakrát týdně,“ doplňuje Jana Boučková.

Jak učit děti lásce ke sportu

  • Jděte dětem příkladem: děti by se do cvičení nikdy neměly nutit. Nejdůležitější je osobní příklad rodičů. V rodinách, kde je samozřejmostí vyjet si společně na kole nebo jít do lesa na procházku, mají děti cestu ke cvičení vždy jednodušší. 
  • Radost a zábava, ne dril: cvičení a pohyb jako takový musí být pro děti především radost a zábava, v žádném případě ne dril. Také prostředí musí být pozitivní a nesoutěživé.
  • Výhody malého kolektivu: pokud je to možné, dopřejte dětem cvičení v menším kolektivu. Zvlášť nejmladší děti se tak cítí mnohem bezpečněji, jsou jistější, protože znají kamarády, kteří s nimi na cvičení chodí, a díky tomu si cvičení mnohem lépe užijí. V menším kolektivu se také děti učí novým dovednostem mnohem rychleji díky individuálnímu přístupu. Lektor může reagovat na tempo každého z nich a věnovat se jim podle jejich potřeb. 
  • Odbornost a empatický přístup trenéra: u vedených lekcí je důležitý pozitivní přístup, příjemné prostředí, správná metodika a lektor, který umí z pohybu udělat zábavu. Měl by mít nejen odborné schopnosti na vysoké úrovni, ale také by se měl umět vcítit do dětí a jednotlivé svěřence vždy vnímat individuálně.
  • Čas na aklimatizaci: rozhodují i zdánlivé maličkosti. Důležité například je, aby děti přicházely na cvičení včas, s časovou rezervou pro aklimatizaci na prostředí, kde budou cvičit. Děti tyto aspekty velmi vnímají, potřebují svoji jistotu a klid. 

Zdroj: Kristýna Přibylová, Monkey´s Gym

Jaké je moje dítě, takový ho bude bavit sport 

Všestrannost je dobrým základem pro to, aby rodiče zjistili, jaký sport by dítě mohl bavit a čemu by se později chtělo věnovat více.

„Když dítěti přiblížíme více sportovních aktivit, tak jistě poznáme, co jej nejvíce zaujme, v čem bude lepší. Mnohé děti se zprvu zaměřují na více sportovních aktivit. Například jednou týdně mohou mít tanec, jednou všestrannost, kolo,“ popisuje Jana Boučková, jak se dopracovat k ideálu.

Podle Jany Havrdové je také důležité pustit ke slovu instinkt a vybrat dětem takovou pohybovou aktivitu, ke které se sami přirozeně staví. Roli může hrát třeba směřování rodiny, a pokud jsou tu každý víkend běžné cyklovýlety, pravděpodobně bude mít dítě ke kolu vztah i v budoucnu.

Na dětský sport přispívají zdravotní pojišťovny

  • Z fondů prevence mohou rodiče na sportovní aktivity dětí získat ročně až 1500 Kč.
  • Pojišťovny přispívají například na členský příspěvek či startovné, a to u aktivit organizovaných školským i mimoškolským zařízením.
  • U dětí nad 15 let věku se proplácí i permanentka (např. na plavání či fitness).
  • V některých nabídkách lze najít i příspěvek na sportovní vybavení (např. cyklistická přilba), případně možnost přesunu sportovního příspěvku určeného rodiči na dítě.
  • Standardně je pro čerpání třeba dodat do konce listopadu vyplněný formulář žádosti o příspěvek spolu s potvrzením o platbě a rodným listem dítěte.

Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven České republiky

Rodičovské ambice stranou

I zakořeněné stereotypy nebo vlastní ambice rodičů mohou vést k tomu, že právě instinkt úplně přehlížejí. Ne každá holčička chce být tanečnicí a ne každý kluk fotbalistou.

„Nemá vůbec žádnou logiku trápit dítě s gymnastikou či tancem, když nemá potřebnou flexibilitu a hudební sluch,“ podotýká Jana Boučková. „Důležitý je zdravý rozum bez přehnaných ambicí.“

Jana Havrdová pak radí objektivně sledovat, v čem se dítě cítí dobře, a jako příklad uvádí vlastní dceru:

„Anička ještě ani pořádně nestála, a už se vrtěla do hudby. Chytit balón ale pro ni byla vždy bojovka. Takže jsme ji dali na baletní přípravku, kde je moc spokojená.“

TIP: České děti tloustnou. Problémy s váhou mají zejména děti z chudších rodin

Individualista, nebo kolektivní hráč

Dalším vodítkem ke správnému výběru je i fakt, zda je dítě raději v partě, nebo samo za sebe. Obecně se dá říci, že malým dětem obvykle vyhovuje spíš kolektiv:

„Za sebe mohu říci, že bych nejdříve volila kolektivní sporty a později individuální, dle vyhranění k dané aktivitě. Děti se vzájemně potřebují, pomáhá jim to v motivaci i zlepšení ve výkonu,“ dělí se o své zkušenosti Jana Boučková. „Ale samozřejmě se nemusí každý cítit dobře v kolektivu, někdo chce být prostě sám za sebe, nebo naopak.“

Nebaví ho to? Nebo se mu jen nechce?

Poznal to asi každý rodič a není to nic výjimečného, ostatně to od sebe známe i my dospělí. „Nechce se mi tam,“ může být jen momentální nechuť, anebo je sport prostě špatně zvolený a dítě nebaví.

„Někdy je nutné děti nechat, aby si na nové prostředí nebo aktivitu zvykly, což může trvat i několik lekcí. Důležitá je trpělivost a klid, se kterým bychom měli překonat případný počáteční odpor nebo i různé fáze, kdy se dítěti třeba do sportování nebude chtít,“ radí Kristýna Přibylová.

Často se podle ní jedná jen o přechodnou fázi, která může být spojená s různými vlivy, třeba nástupem do školy nebo změnou bydliště. 

Nejhorší pak je, když rodiče v podobných situacích na děti příliš tlačí, křičí, vyčítají jim to, že kurz je zaplacený, a snaží se je i jinak, podobně negativní formou ovlivnit, aby se do pohybu zapojily. Krátkodobě to snad může být i účinné, ale rozhodně dětem nedáváme dobrý základ pro to, aby měly pohyb rády a spojovaly si ho s pozitivními pocity. 

Děti na startu

  • Dětskou všestranností ve sportu se zabývá i projekt Děti na startu.
  • Celonárodní projekt je určený dětem ve věku 4–9 let a jeho cílem je probudit v dětech radost z pohybu.
  • V současné době je v něm zapojeno asi 10 000 dětí, zájem o něj projevují mateřské školy, školní družiny i samotní rodiče.
  • Sportovní program se odehrává bez důrazu na výkon a potvrzuje, že všestrannost je u malých dětí absolutní základ.

Více na  Česko se hýbe

Sport nemá přínosy jen pro tělo

Sport má pro všechny spoustu benefitů. I proto se vyplatí věnovat jeho výběru pro děti pozornost:

KL20-hlasovnai

„Sport děti naučí také zodpovědnosti, pravidlům. Velmi praktická je i zkušenost, že nic není zadarmo a úspěch je velmi často výsledkem opravdové práce, úsilí a odříkání. A že k životu patří i prohra. Protože není špatně prohrát závod, špatné je nezávodit, protože se člověk prohry bojí,“ shrnuje Jana Havrdová. A Jana Boučková dodává:

„Z každého dítěte nebude olympionik. Skvělé bude, když si do dospělosti děti osvojí i radost z pohybu, zvládnou si s kamarády zahrát volejbal, budou umět plavat a jezdit na kole.“

Odborná spolupráce:

Jana Boučková

Autorka celorepublikového projektu Děti na startuInstruktorka a školitelka cvičení Fit Pain Free v ČR. Šéftrenérka Dětí na startu a trenérka dětí a mládeže sportovního aerobiku a fitness. Podílí se také na organizaci dětských táborů, sportovních pobytů, ale i aktivit pro seniory.


Mgr. Jana Havrdová

Prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, prezidentka České komory fitness, jedna ze zakladatelek kampaně Česko se hýbe.


Kristýna Přibylová

Sportovní lektorka, majitelka dětských tělocvičen Monkey's Gym.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).