Hlavní navigace

Hlavně žádné rukávky. Naučte dítě milovat vodu a dýchat do ní, teprve pak přejděte k plavání

17. 5. 2024

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Možná jste to viděli, možná i sami zkoušeli. Řeč je o rodiči, který se snaží naučit plavat více či méně se vzpouzející dítě tím, že ho drží na hladině ve vodorovné poloze a popisuje mu, co má dělat s rukama a nohama. Moc to nefunguje, co? Správná cesta je jiná. A pokusy plavání se v ní nezačíná.

Učit plavat své dítě je pro rodiče docela dřina a ne každý na ni má čas i schopnosti. Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík přidává několik osvědčených fint, díky nimž bude letní dovolená pro všechny nejen klidnější, ale i zábavnější.

Podle lektorky u plavání více než u jiných sportů platí, že pokud je ve skupince více dětí, učení je zábavnější a hlavně účinnější, a proto doporučuje kurzy v kvalitní plavecké škole. Jenže jejich cena jde do tisíců korun a to si ne každý může dovolit. 

Dítě se však může naučit plavat i s rodiči, ale je dobré myslet na to, že výuka by měla mít nějakou posloupnost a že jde o víc, než aby se dítě nějak udrželo na hladině. 

1. Žádné nadlehčovací pomůcky

Naučte dítě, aby se vody nebálo a zamilovalo si ji

Autor: Depositphotos

Pokud dítě prvně seznamujete s vodou, zapomeňte na všechny nadlehčovací pomůcky, vesty, rukávky apod. Pro psychickou pohodu a adaptaci dítěte ve vodě je nejlepší a nejdůležitější rodičovská náruč. V mělké vodě nejprve s dětmi choďte za ruku, později můžou běhat a stříkat kolem sebe vodu rukama i nohama. Za úspěch se považuje i lezení ve vodě po čtyřech. A když dítě při dovádění spadne, vstane a dál pokračuje ve hře, jako by se nic nedělo, děje se ve skutečnosti mnoho – právě se totiž zamilovalo do vody, vysvětluje Štěpánka Štrougalová.

2. Základem je výdech do vody

Cílem je naučit dítě intenzivní nádech ústy a dlouhý plynulý úplný výdech ústy i nosem do vody s otevřenýma očima. 

Autor: Depositphotos

Dýchání do vody je zcela zásadní a mělo by vypadat takto: napřed se zapojují samotná ústa, postupně přidáváme nos, oči, uši, celou hlavu. Cílem je naučit dítě intenzivní nádech ústy a dlouhý plynulý úplný výdech ústy i nosem do vody s otevřenýma očima. V plynulém opakování pak pokračujeme bez zadržení dechu. Pro nácvik vám skvěle poslouží přefukovat mezi sebou míček na malou vzdálenost, dělat do vody bubliny, anebo se střídat v ponoření – jednou rodič, jednou dítě. Oblíbená je také hra na vodníka, kdy se zanoříte, bubláte do vody a hrozíte nad hladinou prstem, dělí se o vyzkoušené triky Štěpánka Štrougalová.

3. Vznášení se a splývání

Pro nácvik můžete vyzkoušet tzv. hvězdičku, kdy se dítě nafoukne jako balon, lehne si na vodu a rodič ho přitom jemně drží pod zády.

Autor: Depositphotos

Výsledkem této plavecké dovednosti je dokonalá splývavá poloha jak na zádech, tak na břiše. Perfektní provedení nám pomůže při samotné výuce jednotlivých plaveckých způsobů, a hlavně je důležité připomenout, že vznášení se, takzvaný floating, je sebezáchranná poloha. Pro nácvik můžete vyzkoušet tzv. hvězdičku, kdy se dítě nafoukne jako balon, lehne si na vodu a rodič ho přitom jemně drží pod zády.

4. Orientace především pod vodou

Dobrý plavec nepotřebuje ani pod vodou brýle a dokáže při tom mít otevřené oči

Autor: Depositphotos

Základem úspěchu je odstranění všech skřipců na nos a vodních brýlí. Začíná se lovením hraček pod hladinou. Nemusíte je dávat hned na dno – stačí, když předmět ve své ruce zanoříte pod vodu a dítě jej hledá, napřed pouze s ponořením úst, postupně se zanořením celého obličeje. Po vynoření nad hladinu je při nácviku dobré snažit se zabránit dítěti, aby si hned utíralo oči – pomůže vložit mu do ruky hračku, o kterou se musí postarat.

5. Pády a skoky do vody

Výuka skoků začíná pádem ze sedu, pak ze dřepu, ze stoje, z destiček, z bloku.

Autor: Depositphotos

Dětem je nutné vštěpovat, aby si před skokem zkontrolovaly, zda je prostor doskoku volný a v dohledné době do daného místa nikdo nedoplave. Výuka skoků začíná pádem ze sedu, pak ze dřepu, ze stoje, z destiček, z bloku. Postupně se zapojují i pády pozadu, na bok, skrčmo i skok po hlavě. 

Zpočátku stačí vzít dítě na ruce a jenom ho z malé vzdálenosti někomu ve vodě podat. Postupně vzdálenost zvětšuje, až dojde opravdu k ‚letové‘ fázi. A každé dítě baví skoky do rodičovské náruče, do nafukovacího kruhu, přeskakování nějakého objektu. Nezapomínejte, že hra je nenásilným prostředkem pro učení dalších prvků a zajistí, že dítě bude mít vodu skutečně rádo, upozorňuje Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Juklík.

6. Kdy je čas na profesionála

Profesionální trenér ví, že až po zdařilém zvládnutí základních plaveckých dovedností může u dítěte přistoupit k učení jednotlivých plaveckých způsobů,

Profesionální trenér ví, že až po zdařilém zvládnutí základních plaveckých dovedností může u dítěte přistoupit k učení jednotlivých plaveckých způsobů,

Autor: Depositphotos

Někdy se domácí výuka plavání nedaří, třeba i proto, že rodič sám si není jistý, nebo dokonce ani neumí plavat. Případně dítě jeho snahu bojkotuje. 

Pak je možná lepší svěřit dítě profesionálům v kvalitní plavecké škole. Vzdělaní trenéři s dlouholetou praxí dokážou do výuky zapojit hru a mají k dispozici velkou škálu plaveckých pomůcek. Metodika výuky plavání má navíc danou posloupnost, kterou je třeba dodržet. Profesionální trenér ví, že až po zdařilém zvládnutí základních plaveckých dovedností může u dítěte přistoupit k učení jednotlivých plaveckých způsobů, vysvětluje Štěpánka Štrougalová, lektorka plavání. 

Ovládáte správnou techniku plavání?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jako redaktorka se specializací na zdravotnictví prošla deníky Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Už několik let se věnuje on-line žurnalistice jako autorka i editorka, psala například o mýtech a dezinformacích pro Seznam Zprávy. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).