Vedra zatěžují srdce i celý oběhový systém. Nemusí přitom jít o extrémní teploty. I když je venku pod třicet, je to pro tělo náročné. Na slunci může být o deset až patnáct stupňů víc. A lidé, kteří v horku pracují například na stavbě, nebo se třeba věnují fyzické aktivitě, svůj organismus zatěžují ještě víc. Abychom předešli kolapsu, vyplatí se dodržovat několik jednoduchých zásad.
Co se dozvíte v článku
Nechoďte ven přes poledne
Letní teploty jsou nejvyšší mezi 11. a 15. hodinou. Pobyt na přímém slunci v době největšího horka může způsobit nejenom úpal, ale i přetížit oběhový systém.
„Zejména lidé s vysokým krevním tlakem nebo nemocným srdcem by se měli kolem poledne zdržovat spíše ve stínu, nosit pokrývku hlavy a lehké, prodyšné oblečení. Při pobytu u moře je vhodné trávit polední hodiny v chladnějších, dobře větraných vnitřních prostorách,“ radí profesor Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
„Horký vzduch může být často spojený s vyšší vlhkostí a zvýšeným množstvím škodlivin, což výrazně zvyšuje zátěž pro dýchací systém. Při extrémních teplotách dochází nejen k podráždění sliznic, ale také ke změnám fyziologických pochodů v organismu. Přehřátí těla pak ovlivňuje i činnost srdce a plic, může vést k hromadění tekutiny v plicích nebo k dušnosti,“ upozorňuje také profesor Milan Sova, přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.
Pokud proto člověk v horku pociťuje ztížené dýchání, tlak na hrudi, výraznou únavu nebo závratě, je vhodné situaci nepodceňovat a vyhledat lékařskou pomoc. Platí to dvojnásob pro starší osoby, lidi s chronickými nemocemi a kuřáky.
Pitný režim je základ
Bolest hlavy, únava nebo závratě – to vše jsou varovné příznaky dehydratace. Při nedostatečném pitném režimu k ní může dojít v parných dnech rychle, tělo totiž ztrácí hodně tekutin pocením.
„Dehydratace je velmi nebezpečná, vyvolat může i celkové selhání organismu. Pravidelný pitný režim se proto v létě nesmí podceňovat. Ideální je mít vodu stále po ruce,“ říká profesor Ošťádal.
Opatrně s klimatizací
Klimatizace sice pomáhá zvládat tropické teploty, používat by se ale měla s rozvahou. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl přesahovat 5–7 °C.
„Velké střídání teplot představuje pro kardiovaskulární systém značnou zátěž. Teplotní šok může vyvolat i prudké zchlazení rozpáleného těla v ledové vodě,“ varuje profesor Aleš Linhart, místopředseda ČKS.
Pozor na náročné aktivity
Dlouhá letní túra nebo cyklovýlet? V 35 °C dostává organismus zabrat i bez nich. Pravidelný pohyb je sice základem zdravého životního stylu, v létě je však potřeba přizpůsobit fyzickou aktivitu počasí.
„V horkých dnech doporučuji kratší procházky nebo lehčí sportovní aktivity ráno nebo večer. Náročnější výlety je vhodné odložit na chladnější dny. V každém případě je ale nutno doplňovat tekutiny a při intenzivních aktivitách hradit i ztrátu solí iontovými nápoji,“ říká Linhart.
Před cestou se pojistěte
Při cestách do zahraničí je potřeba myslet nejenom na dobře vybavenou lékárničku, ale i na kvalitní cestovní pojištění. Hodit se může také seznam užívaných léků a stručný popis případného onemocnění v angličtině.
„Při výběru vzdálenější destinace by si měli lidé zjistit, jestli je na místě dostupná základní lékařská péče. Ta navíc bývá v zahraničí mnohem dražší než u nás – proto je důležité mít kvalitní cestovní pojištění, které pokryje úhrady vysokých částek za ošetření,“ upozorňuje profesor Ošťádal.
Nezapomínejte na léky
Na dovolené je lákavé úplně „vypnout“, v případě pravidelného užívání předepsaných léků to však neplatí. Náhlé přerušení léčby může vést ke zhoršení zdravotního stavu.
„Dlouhodobě užívané léky je potřeba mít stále u sebe, a to i na prázdninách. Pokud mají pacienti pocit, že jim některé prášky v horku nesedí, měli by zavolat svému ošetřujícímu lékaři a domluvit se na úpravě terapie. Rozhodně by je neměli sami vysazovat,“ uzavírá profesor Aleš Linhart.
ČLÁNKY DO MAILU