Hlavní navigace

Přírodní biorytmy platí dál, my se je snažíme ignorovat a přeprat

9. 6. 2020

Sdílet

Každý z nás má svůj vlastní biorytmus – v kolik vstávat, kdy si dát oběd, kdy jít spát… Ale ne vždy svým chováním přispíváme k jeho zdravému fungování – místo odpočinku si uděláme další kávu, jídlo odložíme i přes pocit hladu a práci doděláváme večer při umělém osvětlení.

Nejen člověk je ovlivňován opakujícími se cykly, ať denními, měsíčními, či ročními. Jak popisuje Josef Berger v knize Biorytmy – Tajemství vlastní budoucnosti (Paseka, 1995), biorytmus funguje v každém živém organismu (tedy i v tom jednobuněčném) – v člověku, zvířatech, v každé rostlině. A všechny tyto organismy mohou své biorytmy vzájemně ovlivňovat. Příroda jako celek je hybnou silou všech biorytmů.

Co se dozvíte v článku
  1. Dokáže se ještě člověk sladit s přírodou?
  2. Střídání dne a noci
  3. Střídání ročních období
  4. Jaro je stvořené ke zkoušení nových věcí
  5. Léto – důležité změny už proběhly
  6. Na podzim nemáme fungovat tak jako na jaře a v létě
  7. Zimu jsme zredukovali na jediný večer
  8. Biorytmy platí dál, bojovat s nimi je vyčerpávající

Lidé se přírodě dříve přizpůsobovali – naučili se díky cyklům přírody pěstovat a sklízet plodiny, předpovídat změnu počasí a podle toho konat, vstávali s východem a usínali se západem slunce. Moderní doba je ale jiná.

Dokáže se ještě člověk sladit s přírodou?

Dokázali byste usnout v zimě v šest večer, kdy je už tma? Kolik z nás je v tomto čase v práci, čeká ho cesta domů, nákup jídla a třeba i vaření večeře, praní a žehlení prádla a další domácí činnosti? A fungujeme… Přesto tu stále jsou přírodní cykly, které nás a naše těla ovlivňují; a ovlivňují tím i naše zdraví. Doc. Petr Smolík ve svém článku Chronobiologické komponenty duševních poruch (časopis Psychiatrie pro praxi) uvádí, že téma biorytmů člověka a přírody je nejen nyní stále aktuální, ale tomuto tématu věnovali pozornost již dávní čínští léčitelé.

Jsme tedy ještě na přírodu a její biorytmus nastaveni, či ne? Přírodě se lidská uspěchaná doba nepřizpůsobuje, naopak snažíme se přírodu přizpůsobit nám, ale naše zdraví si to může začít vybírat, někdy jen krátkodobě při změně tlaku, jindy může jít o měsíce plné únavy či zdravotních potíží.

Pokud ale známe biorytmus přírody, je možné se mu alespoň částečně přizpůsobit a zlepšit i náš zdravotní stav. Co je tu důležité?

Galerie: Udělají z nás technologie zrůdičky? Takhle má vypadat člověk roku 2100

Střídání dne a noci

Zmíněný Josef Berger ve své knize rozlišuje dva základní druhy biorytmů. Mezi tzv. cirkadiánní rytmy (krátkodobé, opakující se po 24 hodinách) patří klasické střídání dne a noci. Tento rytmus se váže na náš spánek a na jeho kvalitu.

Chcete spánek zlepšit, ale nemůžete si odepřít sledování televize, tabletu nebo telefonu ve večerních a nočních hodinách? Vyvarujte se „modrého světla“ a nastavte si na obrazovkách světlo teplé, nebo noční režim, pohrajte si s jasem. Teplé světlo šetří oči a nezhoršuje spánek. Můžete i vyměnit žárovky – vybírejte opět ty, které jsou označeny „teplé světlo“, „warm“.

Ti otrlejší můžou zkusit postupně omezovat uvedené aktivity a místo nich třeba luštit jednoduché věci – osmisměrky, sudoku – nebo číst nenáročnou literaturu a časopisy. Vadí vám ticho? Poslouchejte audioknihy nebo rádio.

Těžší to mají lidé pracující na nočních směnách. Ale i zde se dá negativním zdravotním důsledkům předejít. Zkuste si spánek rozdělit na dvě etapy – před prací a po práci. Snažte se dodržovat určitý režim svého dne – kdy pracovat, spát, jít nakoupit nebo se setkávat s přáteli, relaxovat. Jezte pravidelně, a i při noční směně dodržujte určené zvyklosti – ráno snídejte, večer večeřte. Ušetřit čas můžete tím, že si jídlo připravíte na dva dny dopředu. Tím se i lépe zvládá nutná pravidelnost něco sníst.

Výsledky studií o vlivu světla na výkon a zdraví

  • Práce ve třídách s omezeným přístupem denního světla může narušit pravidelnou produkci hormonů, což může mít vliv na schopnost dětí soustředit se, spolupracovat, případně mít vliv na jejich růst a počet absencí.
  • Žáci, v jejichž třídách bylo nejvíce denního světla, byli po jednom roce až o 20 % rychlejší v matematických testech, o 26 % rychlejší ve čtení a jejich hodnocení bylo vyšší až o 14 procentních bodů než u žáků v učebnách méně prosvětlených.
  • Předběžné výsledky studie ukázaly téměř okamžitý 8,7% nárůst koncentrace žáků při instalaci osvětlovacího systému s vyšší intenzitou a dostatkem modré vlnové délky. Po měsíci se nárůst koncentrace žáků zvýšil na 13,6 % a vědci předpokládají pozvolné zlepšování i do budoucna.
  • Společnosti zaznamenaly nárůst produktivity svých zaměstnanců zhruba o 15 % poté, co se přestěhovali do nové budovy s lepšími podmínkami pro denní světlo. To vedlo ke značným finančním ziskům.
  • Dlouhodobá noční práce na směny zvyšuje celkové riziko rakoviny u žen o 19 %. Tyto ženy měly výrazně zvýšené riziko rakoviny kůže (40 %), prsu (31 %) a trávicího ústrojí (17 %) ve srovnání s těmi, které v nočních směnách nepracovaly. Noční sestry měly nejsilnější riziko rakoviny prsu (58 %).
  • WHO klasifikovala práci na směny jako pravděpodobně karcinogenní kvůli narušení normálních spánkových rutin.

Více v článku Zhasnout, prosím! Nebezpečí dnů bez světla a nocí plných záře.

Střídání ročních období

Důležité je dle Bergera i střídající se roční období, které patří do tzv. cirkanuálních biorytmů (opakující se přibližně po roce).

Připomeňme si naše poznatky ze základních škol – co se v přírodě děje v jednotlivých ročních obdobích a co dělají rostliny, živočichové – to bychom se měli pokusit si také osvojit. Chcete se více přiblížit změnám v přírodě? Pronajměte si zahrádku, nebo si aspoň pořiďte nějakou tu květinu do bytu. Budete se více zajímat o květiny nebo své záhonky, aby jim bylo dobře, tím si změny v přírodě lépe osvojíte. Pokuste se pak starostlivost převést i do svého života a vlastního biorytmu. Na čem by vám mělo více záležet než na vlastním zdraví?

Dalším tipem pro lepší vnímání biorytmů přírody je zajímat se o české lidové svátky – mnoho z nich je spojeno právě se střídáním ročního období. Je to třeba masopust, dožínky, májové slavnosti, období adventu a Vánoc, řezání barborek apod.

Jaro je stvořené ke zkoušení nových věcí

Jaro – stěhovaví ptáci se vracejí zpět k nám a díky prodlužujícím se dnům mají dostatek času shánět potravu, slunce svítí déle a silněji, rostliny začínají růst a vše kvete, probouzejí se spáči ze zimního spánku. Dovolte si méně spánku než v zimě. Vnímejte, jaký je rozdíl ve vaší energii v prosinci a v květnu. Slunce se na vás usmívá, usmívejte se i vy na něj – dostanete do sebe potřebný vitamín D, a ještě vám to zlepší náladu! Využijte prodlužujících se dnů k vyřízení odkládaných záležitostí nebo přesouvaných povinností (jak pracovních, tak osobních). Pokud nejste alergik, snažte se být v přírodě – v lese, lesoparku apod.

Máte pocit, že vám je s příchodem jara „divno“, necítíte se zrovna dobře a přijde vám, že máte méně energie? Ani to není nic neobvyklého. Jaro je ve svých začátcích velkou změnou v mnoha ohledech a chvíli trvá, než si náš organismus na tuto změnu zvykne, jako si předtím zvykal na podzim a zimu. Nebojte se, že se ve vašem těle děje něco špatného. Tělo jen vnímá změny a snaží se na jaro naladit.

Jaro je dobré na to zkoušet nové věci, přesuňte svá novoroční předsevzetí právě na toto období – lépe se vám budou dodržovat. S nárůstem energie můžete zkusit malý pokus – vyřaďte kofein, aspoň na nějakou chvíli. Pokud si nemůžete odpustit šálek ranní a odpolední kávy, vyměňte ji za bezkofeinovou variantu. Pijete víc kávy a kofeinových nápojů? Snažte se je co nejvíce (klidně postupně) omezit, první kávu si dávejte alespoň hodinu po probuzení – dejte šanci tělu, aby se samo přirozeně probouzelo. Brzy zjistíte, jak je vaše tělo v různých fázích dne a týdne unavené. Vnímejte i to, jakým způsobem je unavené. V dopoledni by to měly být tzv. rychlé sacharidy, například ve formě ovoce, které vám pomohou dodat energii a nastartovat tělo a mozek na práci. Odpoledne je to právě odpočinek, který tělo potřebuje více než dodat energii jídlem. Jste ke konci pracovního týdne unavení a vnímáte, že si tělo žádá odpočinek? Relaxujte, věnujte se péči o sebe. Lehněte si do trávy, na telefonu si nastavte zvonění o hodinu později a vypněte si všechna upozornění. Zvedněte se, až zazvoní budík. Tělo vám za to bude vděčné a za pár týdnů zjistíte, že pondělky nejsou tak náročné a že ve středu nechcete po práci jen sedět u televize a vyhlížet víkend.

Léto – důležité změny už proběhly

Přichází léto a to znamená, že důležité změny v přírodě už proběhly; toto období je vlastně obdobím klidu. Myslete na to.

Proto také v létě užíváme hojně dovolenou, je to polovina roku a je třeba nejen užívat teplého počasí, ale postupně nabírat sílu do zásoby a připravovat se na podzim a zimu. Příroda do léta řádně pracovala, narodila se spousta mláďat, ovoce na stromech je tak akorát zralé ke sběru. Pro člověka to je taktéž čas sklízet plody svého ovoce. Poslední roky sužuje přírodu sucho, nezapomeňte i tělu dopřávat více tekutin. Užívejte si letního počasí, ale při vyšších teplotách odpočívejte a ochlazujte své tělo.

Na podzim nemáme fungovat tak jako na jaře a v létě

S podzimem přichází ochlazování, den se zkracuje a noc prodlužuje, stěhovaví ptáci přelétají do svých zimovišť a zimní spáči se připravují k hibernaci, listy ztrácejí svou barvu. Podzim „mává“ se spoustou lidí. Kvůli uspěchané době nechceme vnímat zvyšující se únavu a snažíme se fungovat stejně jako na jaře a v létě. Podzim našemu tělu vysílá signál, aby se připravovalo na zimu – abychom více jedli a odpočívali.

Naslouchejte tělu, dopřávejte si teplá jídla a tekutiny. Věnujte si více odpočinku, pomalu přesouvejte povinnosti na teplé měsíce. I na podzim se vydávejte do přírody, nezapomeňte na vhodné oblečení. Volte sporty spíše ve vnitřních prostorech.

V tomto ročním období je důležitá síla naší imunity, pokud si nebudeme dopřávat dostatek odpočinku a pořádné stravy, nedivme se, kolikrát nás za podzim a zimu přepadne rýma, viróza nebo i chřipka. Pro otrlejší je možné již na podzim řešit vánoční dárky, vyhnete se tak předvánočnímu shonu. Už jen to, jak kolem nás lidé pobíhají, v nás vzbuzuje vnitřní neklid a stres. Budeme-li na Vánoce připraveni, lidé kolem nás tolik nerozhodí.

Zimu jsme zredukovali na jediný večer

Zima není jen o jediném dnu, kterému předchází spousta nákupů dárků a jídla. Zima je obdobím vegetačního klidu. Nic neroste, nespící zvířata se vydávají do přírody pouze za potravou. Snažte se dodržovat rytmus z podzimu, stanovte si na nákupy dárků maximální počet dní, kolik jim jste ochotni věnovat. Odpočívejte v průběhu celé zimy, není nutné zvyšovat energii do 24. prosince, abychom mohli večer přejedení padnout obličejem do postele. Šetřete svou, už tak omezenou energií a pečlivě si ji rozložte.

V lednu se objevuje první teplé slunce, což by nás mohlo povzbuzovat k větší aktivitě, myslete ale na to, že nás čeká ještě několik týdnů zimy. Nedůležité záležitosti přesouvejte na blížící se jaro.

KL24

Biorytmy platí dál, bojovat s nimi je vyčerpávající

V žádném ročním období se nenechejte strhnout rychlou dobou, máte právo se na chvíli zastavit a vnímat změny v sobě a v přírodě.

I v rušném velkoměstě platí biorytmy přírody a ovlivňují nás. Boj s nimi nás spíše vyčerpá, protože si narušujeme vlastní biorytmy v těle. Nemusíte být lesním skřítkem nebo vílou, ale zkuste zjistit, co vám příroda může dát pro vaše zdraví.

Autor článku

Petra Kolínská, DiS.

Vystudovala obor Sociální pedagogika. Řadu let se zabývá psychologickými a sociálními tématy. Díky životním zkušenostem jsou jí blízká témata duševní hygieny, psychosomatického pojetí člověka a celkového zdraví.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).