Přední český onkolog Jaroslav Štěrba spolu s Adamem Chomou a dalšími pacienty upozornili na šedou zónu české onkologie. Neumí si poradit s mladými dospělými, kteří onemocní dětským typem nádoru. Léčí se na dospělé onkologii, což jim ovšem snižuje šanci na vyléčení.
Co se dozvíte v článku
Dětské nádory nepatří na dospělou onkologii
Ocitají se mimo systém. Ten zná onkologii dětskou a onkologii dospělou. Pacienti, kteří přesahují, jsou pro organizaci a pro systém (zdravotní péče a úhrad, pozn. red.) trošku problémem,
popisuje Jaroslav Štěrba, vědecký ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) a přednosta Kliniky dětské onkologie FN Brno.
Problém se zrcadlí třeba v tom, že čerstvě dospělí pacienti, kteří mají dětský typ nádoru, zdravotníci léčí na dospělé onkologii. Je to chyba v systému, protože je extrémně důležité, aby se léčili na dětské onkologii. Setkal jsem se s více pacienty, kterým kvůli této chybě podchytili lékaři onemocnění později. Dobře léčitelnému pacientovi to může zkomplikovat cestu k léčbě, léčbu zhoršit a přijít může i úplně nejhorší scénář,
říká 24letý Adam Choma, jeden z pacientů s dětským nádorem mozku. Před třemi lety mu lékaři diagnostikovali meduloblastom.
Dětské nádory mají jinou biologii i průběh než onemocnění u dospělých. Obvykle rostou výrazně rychleji, rychleji se šíří a dříve metastazují. Současně ale často lépe reagují na standardní protinádorovou léčbu, pokud je zahájena včas a v odpovídajícím režimu. Klíčová je proto včasná diagnostika a rychlé zahájení léčby. Nejde pouze o otázku správného zařazení podle věku, ale především o pochopení biologické povahy nádoru a co nejrychlejší volbu péče, která této povaze odpovídá,
vysvětluje Jaroslav Štěrba.
Chyba v systému se projevuje i jinak. Mladí dospělí pacienti hovoří třeba o tom, že i když mají to štěstí a ocitnou se na dětském oddělení, neznamená to automaticky bezproblémovou léčbu. Někdy se musí oni i lékaři handrkovat se zdravotními pojišťovnami, které odmítají zaplatit vyšetření na dětské onkologii pacientovi nad 18 let.
Podívejte se na vzkaz lékařům od Adama Chomy, který v dospělosti onemocněl dětským nádorem:
V ČR vzniknou AYA jednotky
Navíc se pacienti ve věku kolem dvaceti let při léčbě ocitají v prostředí přizpůsobené malými dětem a plné malých dětí. Dvacetiletý člověk proto musí sdílet pokoj třeba s podobně mladou maminkou hospitalizovaného kojence.
Lékaři se snaží, aby v rámci komplexních onkologických center vznikly nemocniční jednotky AYA (zkratka z anglického Adolescents and Young Adults) určené výhradně mladým dospělým s dětskými typy nádorů. Tito nemocní potřebují prostředí, které jim bude blízké – třeba s relaxačními zónami s bezdrátovým internetem a herními konzolemi nebo s kavárnou, kde by se mohli bavit se svými vrstevníky,
podotýká ředitel NÚVR.
Exministr zdravotnictví Vlastimil Válek pověřil národní onkologická centra v Praze a Brně k vytvoření pilotního programu vzniku AYA jednotek. Žádná ale zatím nefunguje. Někde kvůli penězům, jinde chybí personál nebo prostory.
V Praze je situace jednodušší, dětská i dospělá onkologie ve FN Motol a Homolka jsou v jednom areálu a mají dostatečnou lůžkovou kapacitu, v Brně se to komplikuje izolací dětské onkologie mimo hlavní dospělá onkologická pracoviště, tedy Masarykův onkologický ústav i FN Brno-Bohunice,
upozorňuje Jaroslav Štěrba. Ideální by byla specializovaná centra s jednotnou péčí na jednom místě, společným týmem dětských a dospělých onkologů, odpovídajícím zázemím i financováním.
Dospělých s dětskými nádory jsou desítky
Na Klinice dětské onkologie FN Brno se každým rokem léčí nižší desítky velmi mladých dospělých pacientů. Podobné počty pacientů mají v Praze.
Žádná bezpečná
věková hranice, kdy už člověk nemůže onemocnět dětským nádorem, neexistuje. Dětské nádory u dospělých nejčastěji diagnostikujeme kolem dvacátého roku života. S věkem pravděpodobnost onemocnění klesá. Ovšem existují i nádory ledvin dětského typu nebo neuroblastomy (buněk nervové tkáně, pozn. red.) u 40 až 50letých lidí. Ty jsou ale spíše výjimkou,
dodává onkolog Štěrba.
ČLÁNKY DO MAILU