Hlavní navigace

Byliny opravdu pomáhají se zažíváním, mají i své limity a nebezpečí

Autor: Depositphotos.com
Pobolívání břicha, říhání, průjem, nebo naopak zácpa – problémy se zažíváním zažil někdy asi každý z nás. Mnoha lidem se nechce v takovém případě hned běžet za lékařem, ale po vzoru našich předků spíše sahají po bylinných čajích a tinkturách. Jaký je skutečně jejich léčivý efekt? A kdy už je potřeba zajít za doktorem?
Veronika Šmídová
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Naši předci žili po tisíce let v úzkém kontaktu s přírodou, není tak příliš překvapivé, že se i právě v ní snažili najít utišující prostředky na různé neduhy. Nejstarší důkaz užití rostlin pro medicínské účely pochází z oblasti Indie, kde se našla pět tisíc let stará hliněná tabulka s recepty na bylinné preparáty. Tato tradice přetrvala dodnes a obliba odvarů i tinktur – i přes pokroky na poli vědy – se mezi lidmi stále drží.

Bylinné prostředky se hojně užívají například na problémy se zažíváním, pozitivní účinky má přitom prý celá řada bylin a hub.

Co doporučuje bylinkářka

„Bylinky se nám na zlepšení zdraví osvědčují již dlouhou dobu, potvrzují nám to i pozitivní zprávy od našich zákazníků. Nejlepší jsou podle našich zkušeností na zažívání třeba penízovka, ostropestřec, řimbaba, brusinka či směs Amarit forte,“ okomentovala pro Vitalia.cz například Květoslava Popelková z bylinkářství Naděje, které vyrábí bylinné tinktury v provozu certifikovaném ministerstvem zdravotnictví. 

Zmíněná houba penízovka má povzbuzovat činnost slinivky, ostropestřec i speciální směs podle bylinkářky upravují trávení, kopretina řimbaba zase údajně mírní bolest a má dezinfekční účinky a brusinky pomáhají s žaludečními vředy.

Galerie: Co všechno se dá v přírodě aktuálně sníst?

I přes přínosy těchto bylinek nicméně Květoslava Popelková doporučuje raději vždy při dlouhotrvajících obtížích zajít k doktorovi a až následně nasadit případně léčbu tinkturami či čaji.

Názor lékařů na bylinnou léčbu

Jak se ale vlastně moderní medicína k užívání bylinek staví? Na to jsme se zeptali lékařky Daniely Kadlecové z gastroenterologické ambulance Nemocnice Nové Město na Moravě. „Byliny mají využití v různých formách k ovlivnění dlouhodobých zažívacích potíží, které se v jazyce západní medicíny nazývají jako funkční, nemající organický podklad. Jde o nevýrazné potíže dlouhodobého rázu, které ale snižují kvalitu života: například říhání, nepříjemné pocity v nadbřišku, kolem pupku, nechutenství, pocit netrávení, plynatost, průjem, škroukání a přelévání a podobně,“ vysvětlila expertka pro Vitalia.cz s tím, že byliny lze využívat v různých formách od nálevu přes vnitřní užití listů či květů až po tinktury.

Nevýhodou bylin je ale podle ní pomalejší nástup, na druhou stranu působí přirozeně bez vedlejších účinků.

„I běžný člověk bez lékařského vzdělání ví, že pozitivní účinky na trávení má velké množství bylin: máta peprná, majoránka, kmín, heřmánek, fenykl, vavřín, meduňka, oregano, rozmarýn, koriandr, jalovec, libeček, lípa, len setý, zeměžluč, puškvorec, hořec, smetánka lékařská, čekanka obecná, šanta kočičí a mnoho dalších. Osobně nemám zkušenost, že by užívání bylinných přípravků například zhoršilo zažívací potíže pacienta, ale nemusí vždy vést k úlevě,“ upozorňuje Daniela Kadlecová.


Autor: Depositphotos.com

Bodlák ostropestřec pomáhá se zažíváním

Kdy jít k lékaři

I podle gastroenteroložky je nicméně u potíží dobré jako první zamířit do ordinace specialisty. „Při jakýchkoli zdravotních potížích je vhodné konzultovat lékaře, zažívací potíže nejsou výjimkou. Před započetím jakékoli léčby je třeba vyloučit organické onemocnění zažívacího traktu – podle charakteru potíží, věku a celkového stavu pacienta provést základní klinické, laboratorní či další vyšetření,“ popisuje lékařka.

Použití bylinných preparátů je prý skutečně vhodné spíše v případě nevýrazných zažívacích problémů, jinak je na místě použití léčiv. „Zvolený postup do velké míry závisí i na volbě pacienta samotného,“ dodává expertka.

Efekt bylin potvrzují i vědci

Že jsou i v dnešní moderní době rostliny a houby nedílnou součástí medicíny, potvrzují také odborné studie a články ze zahraničí. „Užití bylin k léčení nejrůznějších lidských i zvířecích neduhů je s námi od nepaměti. Od paleolitických obyvatel jeskyní přes středověké léčení v klášterech a renesanční alchymisty až po moderní technologickou éru – léčivé rostliny vždy hrály a stále hrají důležitou roli v léčivých terapiích,“ uvádí například texaský gastroenterolog a výzkumník Richard W. McCallum ve své stati v uznávaném odborném lékařském magazínu Practical Gastroenterology.


Autor: Depositphotos.com

Řimbaba podobná kopretině je jednou z mnoha bylinek podporujících správné trávení

Podle něj se třeba experimentem prokázala účinnost kombinace zázvoru a listů artyčoků při léčbě dyspepsie (trávicích obtíží) a potvrdilo se, že u pacientů nešlo jen o placebo efekt. Stejně tak se zázvor osvědčil proti nevolnosti a zvracení, na nadýmání lze zase doporučit anýz vonný.

Ne vše z přírody je vhodné a bezpečné

Richard McCallum ale upozorňuje, že bylinky mohou nejen pomáhat, ale někdy také škodit. Platí to například u řešení zácpy. „U některých bylin je třeba obezřetnosti, pokud bychom je chtěli použít jako laxativa. Mohou totiž potenciálně podráždit zažívací trakt, platí to například pro aloe vera nebo kořen rebarbory. Naopak listy senny, které lze sehnat v lékárně, jsou obecně považované za bezpečné, pokud jsou užívány omezenou dobu,“ popisuje expert.

tipli

Také zdůrazňuje, že rozhodně neplatí, že je všechno, co pochází z přírody, bezpečné. „Vždyť většina těch nejjedovatějších látek, které lidstvo zná, má svůj původ právě v přírodě,“ vysvětluje odborník. „Některé bylinky užívané v tradiční medicíně na řadu chorob jsou například známé tím, že ničí játra. Obzvláště pokud jsou užívány vnitřně pro delší dobu. Jako příklad můžeme zmínit kreosotový keř. Kostival nebo podběl lékařský mohou být pro játra také škodlivé kvůli obsahu alkaloidů,“ uzavírá s tím, že je tedy dobré kupovat jen schválené bylinné preparáty a být obezřetný.

Určitě to ale neznamená, že by všechny bylinky nebo houby byly automaticky nebezpečné nebo nefunkční.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).