Hlavní navigace

Běžný virus snižuje inteligenci, má ho většina z nás

Pavel Houser

Nákaza, která způsobuje hloupnutí, a další novinky ze světa vědy: Lepší mamograf pro preventivní vyšetření rakoviny prsu. Kmenové buňky pro léčbu poškození míchy. Transplantace brzlíku. Námel nejsou jen alkaloidy.

Doba čtení: 5 minut

Přinášíme pravidelný přehled novinek akademických institucí, které se vztahují ke zdravotnictví, výživě a souvisejícím tématům.

Nákaza způsobuje hloupnutí

Cytomegalovirus ze skupiny herpes virů je rozšířen odhadem mezi více než polovinou světové populace. U nás se jeho výskyt ve starších věkových skupinách nejspíše blíží 80 %. U jinak zdravých lidí je infekce považována za bezpříznakovou, může ovšem způsobit komplikace u pacientů s narušenou imunitou, nákaza v těhotenství může negativně ovlivnit vývoj plodu.

Jak se nyní ale navíc ukazuje, chronická infekce může navíc snižovat inteligenci. Testy ukázaly, že nakažení studenti mají v průměru nižší inteligenci. Navíc se zjistilo, že s dobou od nákazy se inteligence osob snižuje, a to i tehdy, když se odfiltroval možný vliv stárnutí. (Ve studii je dále diskutováno vyhodnocování dat tohoto typu.)

Přírodovědecká fakulta UK: Nákaza běžným virem ovlivňuje lidskou inteligenci (soubor PDF)

Přesnější prevence rakoviny prsu

Nová technologie by mohla nahradit klasický ultrazvuk i rentgenový mamograf. Nově vyvíjený přístroj pro neinvazivní fotoakustický screening prsou pomůže včasně a lépe diagnostikovat rakovinu.

Nový přístroj pro diagnostiku rakoviny prsu vyvíjejí na VUT v Brně
Autor: VUT Brno

Nový přístroj pro diagnostiku rakoviny prsu vyvíjejí na VUT v Brně

Na rozdíl od rentgenového mamografu a klasického ultrazvuku umí systém určit, o jakou tkáň se jedná, a popsat její zásobování kyslíkem a živinami. Systém tak dokáže odhalit běžné cysty, zvápenatění či jiné patologické jevy, které se mohou rozvinout v rakovinové bujení a které současné diagnostické technologie mohou buď přehlédnout, nebo nesprávně vyhodnotit. Díky přesnější diagnostice bude možné také snížit počet falešných poplachů, který dnes dosahuje až 75 %. Ženy tak často zbytečně postupují další vyšetření, včetně odebrání vzorku tkáně pomocí biopsie.

Vysoké učení technické v Brně: Přesněji a bez radiace. Výzkumníci z Fakulty informačních technologií VUT vyvíjejí přístroj, který by mohl nahradit mamograf

Laktoferin a imunita

Slovenští vědci objevili novou funkci mléčného proteinu laktoferinu, který se mj. nachází v mateřském mléce, slinách, moči a slzách. Laktoferin zřejmě umí (pomocí tzv. blokování plazminogenu) blokovat šíření nádorových buněk a bakterií způsobujících boreliózu.

Slovenská akadémia vied: Vedci objavili neznámu funkciu mliečneho proteínu

Transplantace brzlíku: první česká pacientka

Holčička se narodila se závažnou, s životem neslučitelnou a extrémně vzácnou poruchou imunity, která je způsobena chybějícím brzlíkem. O tři měsíce později jí byl transplantován brzlík na Great Ormond Street Hospital for Sick Children v Londýně. V současné době je její stav velmi příznivý. Má jít o první transplantaci brzlíku pacienta z ČR.

FN Motol: První česká pacientka s transplantovaným brzlíkem

Další robot pro operace

Ve FN Motol bude nově nasazen systém da Vinci Xi pro robotické miniinvazivní operace. Nejprve se bude využívat hlavně k urologickým operacím (celosvětově nejčastěji prováděným operačním výkonem je radikální prostatektomie pro rakovinu prostaty), poté i v gynekologii a chirurgii.

FN Motol: FN Motol zahajuje provoz centra robotické chirurgie

Léčebná inhalace konopí

Svatoanenská nemocnice přichází s další možností používání lékařského konopí – vaporizací. Vaporizací, tedy inhalací se kanabinoidy (hlavní terapeuticky aktivní látky v konopí) i terpeny (látky propůjčující charakteristickou vůni a chuť) dostávají do plic, kde jsou rychle absorbovány a putují do celého těla.

První účinky se dostavují do několika minut a postupně odezní během tří až čtyř hodin. Při orálním způsobu podání konopí se první účinky dostavují v horizontu třiceti až šedesáti minut, vrcholí většinou po dvou až třech hodinách a odeznívají zhruba do čtyř až osmi hodin.

FN U sv. Anny v Brně: Nový způsob podání léčebného konopí? Opět ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně!

Poznámka: Vše probíhá v nemocnici, tedy i pod odborným dohledem. Pro pacienty je totiž jinak vaporizér finančně nákladný. Nicméně – není tohle zrovna věc, kterou by člověk radši absolvoval doma?

Vlastní kmenové buňky pro léčbu poraněné míchy

Nová naděje pro pacienty s poruchou míchy. Jednou z velkých překážek pro účinné použití buněčné terapie u míšního poškození je to, že použití nervových kmenových buněk odvozených z buněk jiného dárce vyžaduje komplexní zablokování imunitní odpovědi příjemce. Vědci proto použili prekurzory nervových buněk, které byly derivovány z indukovaných pluripotentních buněk. Ty byly geneticky identické s buňkami budoucího příjemce. Takový přístup nevyžaduje žádné potlačování imunitní reakce a transplantované buňky dlouhodobě zůstávají v místě poškozené míchy, kde diferencují ve funkční neurony (prozatím otestováno na prasatech).

Akademie věd ČR: Centrum PIGMOD na titulce jednoho z nejvýznačnějších vědeckých časopisů světa

Poznámka: Pluripotentní kmenové buňky jsou takové, které mohou při dalším dělení vytvářet buňky různých typů.

Námel pod lupou

Houby rodu paličkovice (Claviceps, lidově námel) napadají traviny včetně obilovin, kde produkují řadu nebezpečných toxinů. Nejznámějšími jsou námelové alkaloidy, způsobující onemocnění lidí a dobytka zvané ergotismus. Nejrozšířenější byly tyto otravy ve středověku. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV nyní mj. dokázali, že za toxicitu námele neodpovídají zdaleka jen v této souvislosti zmiňované alkaloidy, ale i tzv. ergochromy toxické pro buňky savců.

Akademie věd ČR: Znalost evoluční historie námele pomůže k ochraně před závažnými patogeny obilí (soubor doc)

Poznámka: Z námelových alkaloidů se odvozuje i LSD. Uvádí se, že stavy provázející otravu námelem zřejmě vyvolaly i některé čarodějnické procesy včetně známého Salemu; jindy se dokonce uvažuje, že námel mohl hrát roli už ve starověku při eleusínských mystériích apod.

Nemoc motýlích křídel: čekání na genovou terapii

Dědičná nemoc motýlích křídel postihuje přibližně jedno z 50 000 narozených dětí, které trpí bolestivými puchýři po celém povrchu těla. Choroba ovlivňuje také sliznice, trávicí, dýchací a vylučovací ústrojí. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR nyní ukázali, že nemoc může způsobovat i poruchy jater. V játrech nemocných (testováno na myším modelu) je totiž omezen odtok žluče prostřednictvím žlučovodů do střeva, dochází k zadržování žluče a v důsledku toho i k poškození celého orgánu.

Skutečná léčba nemoci bude zřejmě možná až po odladění genové terapie, tj. opravou zmutovaných genů přímo v buňkách pacienta.

Akademie věd ČR: Nemoc motýlích křídel vede i k poruchám jater