Anna Bågenholm prodělala extrémní podchlazení. Promrzla natolik, že její teplota činila jen 13,7 °C. Jedná se o nejnižší zaznamenanou tělesnou teplotu u dospělého, u něhož došlo k hypotermii nevědomky. Pomineme-li dospělé, byla nejnižší tělesná teplota, při níž dotyčný přežil bez vážnějších následků, naměřena u batolete starého 27 měsíců. Jemu tehdy teplota klesla až na 11,8 °C.
Co se dozvíte v článku
Vyprostit ji trvalo přes hodinu
Byl 20. květen roku 1999. Skupina přátel se vydala na lyže v okolí Narviku, městečka nacházejícího se na severu Norska. Lyžování se účastnila i devětadvacetiletá Anna Bågenholm, švédská studentka medicíny. Při jednom sjezdu se jí však do cesty připletl kus ledu. Náraz s ním Annu vyvedl z rovnováhy a ta spadla hlavou napřed do zamrzlého potoka.
VIDEO: Dokument BBC o Anně Bågenholm
Dva členové skupiny k ní sice během chvilky přijeli, dokázali jí ale jen zajistit nohy. Zbytek těla spolu s hlavou zůstal zaklíněný pod silnou vrstvou ledu. Dotyční o situaci ihned informovali záchranáře, uběhla však více než hodina, než záchranáři přijeli a vyprostili ji z ledové vody. Tou dobou Annina tělesná teplota činila pouhých 13,7 °C.
Následoval převoz vrtulníkem
Anně k přežití dopomohlo, že pod ledem objevila vzduchovou kapsu, díky níž mohla dýchat. Po 40 minutách však upadla do bezvědomí. Tehdy jí nikdo moc šancí na přežití nedával. Pod ledem totiž strávila 80 minut, po vyproštění nedýchala, měla rozšířené zornice a její srdce vypovědělo službu, přestalo bít. Byla prohlášena za klinicky mrtvou.
První oživovací pokusy k ničemu nevedly, a tak ji vrtulníkem, kde se s resuscitací pokračovalo, dopravili do nemocnice ve městečku Tromsø. Zdejší anesteziolog Mads Gilbert se již s několika případy hypotermie, tedy poklesu tělesné teploty pod 35 °C, setkal a na základě svých zkušeností považoval za nutné tělo nejprve zahřát.
Po 9 hodinách její srdce opět tlouklo
Tým lékařů začal pomocí kardiopulmonálního bypassu ohřívat Anninu krev mimotělně, což vedlo k postupnému zvyšování její tělesné teploty. Jde o metodu, při níž se používá přístroj přebírající dočasně funkci srdce a plic postiženého. Současně udržovali v chodu její krevní oběh.
Tento přístup nebyl bez rizik, při příliš rychlém ohřívání krve totiž mohlo dojít k arytmiím a kolapsu, při příliš pomalém zase k prohloubení poškození orgánů. Snaha lékařů se ovšem vyplatila, po 9 hodinách obnovili její srdeční činnost. Trvalo poté přes týden, než se probudila. Na onu nehodu si však nemohla rozpomenout.
Od ochrnutí k mírným potížím
Návrat k běžnému životu pro Annu nebyl snadný. Mráz jí totiž poškodil periferní nervy, a tak byla od krku dolů ochrnutá. Navíc jí nepracovaly správně ledviny a trávicí systém. Proto byla nejdříve umístěna na jednotku intenzivní péče.
Mimoto podstupovala několik měsíců náročné rehabilitace, díky nimž ale začala znovu chodit. Nakonec jí zůstaly jen mírné potíže týkající se citlivosti v prstech na rukou a nohou.
Anna Bågenholm se posléze začala věnovat radiologii a působí ve stejné nemocnici, kde jí tehdy doktoři zachránili život. Do práce se přitom vrátila v říjnu téhož roku, co došlo k onomu incidentu při lyžování. Ani na lyže zcela nezanevřela a po letech se k tomuto sportu opět vrátila. K lyžování ovšem přistupuje s mnohem větším respektem a obezřetností.
Případ zvýšil povědomí o terapeutické hypotermii
O případ Anny Bågenholm se brzy začali zajímat odborníci. Došli k závěru, že za jejím přežitím stojí právě extrémní hypotermie. Rychlé ochlazení těla mělo dle nich za následek zpomalení metabolismu v takové míře, že mozek a další orgány nevyžadovaly tolik kyslíku jako při běžném provozu. Extrémní hypotermie tak uchránila životně důležité orgány před poškozením v důsledku nedostatku kyslíku. Na tomto principu se zakládá terapeutická hypotermie.
Tato metoda vešla díky případu Anny ve větší známost, do té doby byla používána jen okrajově. V současnosti se terapeutická hypotermie využívá například k záchraně pacientů, které postihlo srdeční selhání, mrtvice či traumatické poranění mozku.
Řízené podchlazení přitom pomáhá minimalizovat poškození mozku už při zchlazení těla na 32 až 34 °C. Z výzkumu zároveň vyplývá, že čím dříve je hypotermie navozena, tím lepších výsledků následně u pacienta dosahuje.
Co se týče hodnot teploty a jejích zdravotních důsledků, běžná teplota člověka se obvykle pohybuje okolo 36 až 36,9 °C. Pokud ovšem tělesná teplota klesne pod 35 °C, už se jedná o hypotermii, která se projevuje zpomalením organismu, třesem a zblednutím.
Jestliže by se teplota snížila o dalších 5 °C, tedy na 30 °C, dotyčnému by již hrozila ztráta vědomí. Při tělesné teplotě 25 °C a nižší pak vzrůstá riziko závažných poruch srdečního rytmu a zástavy srdce.
Zdroje: zoom.iprima.cz, em-med.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, wikipedia.com
ČLÁNKY DO MAILU