Na dotazy diváků z akce Očkování pro a proti v Břeclavi odpovídají:
LE – Ludmila ELEKOVÁ, praktická lékařka, věnuje se také homeopatii, dlouhodobě se zabývá problematikou očkování a je jeho kritikem
RP – Roman PRYMULA, specialista na očkování a epidemiolog, předseda České vakcinologické společnosti, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové
ZC – Zuzana CANDIGLIOTA, právnička a právní ředitelka Ligy lidských práv
Kdy se stát, který mě nutí očkovat mé dítě, postaví k odpovědnosti za nežádoucí účinky? Bude stát osobně (nebo kdo?) řešit případné problémy mého dítěte po očkování? Nezbude toto pouze a jenom na mně jako rodiči?
LE: Osobně považuji za nemravné, že stát se tváří, že žádné vážné následky nejsou. Podle mě prostě dělají mrtvého brouka. Ovšem je otázkou, jaký smysl by měl systém odškodnění v situaci, kdy ani „odborníci“ nevědí, jak posoudit kauzalitu reakce a očkování? Dokud nebude obecně dobře znám a respektován mechanismus účinku vakcín a uznávány všechny možné trvalé následky, bude to jen fraška. Jistě, existují možná jednotlivé případy, kdy je poškození dítěte tak do očí bijící, že se i dnes dostane do zdravotnické dokumentace a tyto případy by odškodněny nejspíše byly. Na jednu stranu by jasný systém odškodnění možná motivoval lékaře k vyšší míře hlášení, protože by byli zbaveni odpovědnosti, na druhé by stejně brzy začaly snahy o omezení diagnóz oprávněných k odškodnění, protože by se ukázal skutečný rozsah škod napáchaných vakcínami.
RP: Stát by z logiky věci měl za nežádoucí účinky po očkování povinnými vakcínami ručit. Zatím tomu tak bohužel není.
ZC: Náš stát se na rozdíl od řady západních zemí, ve kterých ani očkování není chápáno jako „povinné“, nepřihlásil k odpovědnosti za nežádoucí účinky vakcín a vážná poškození zdraví dětí. Tento stav lze změnit dvěma způsoby – buď zákonodárci zavedou zákonem odškodňovací fondy, nebo se rodiče musí domáhat finančního odškodnění soudně.
Je skutečností, že v případě, že je dítě poškozeno po očkování, veškerá odpovědnost leží na rodičích. Stát pouze poskytne základní zdravotní péči, která je ovšem v řadě případů nedostatečná, a specializovanou a intenzivní rehabilitační péči si rodina musí hradit sama. Kromě toho je v mnoha případech zpochybňováno, že negativní následky nějak souvisí očkováním, přestože je dána jasná časová souvislost a jiná příčina náhlých zdravotních problémů není nalezena.
Fungují v ČR fondy na odškodňování obětí očkování? Nebo v ČR vlastně nejsou ani třeba, protože se poškození dítěte odmítá připisovat předchozímu očkování?
LE: Systém odškodnění u nás není. A druhá věta platí také, není potřeba, protože u nás žádné trvalé následky nejsou. Je to jen shoda náhod, vakcíny jsou bezpečné. (Doufám, že každý pochopil, že to je myšleno ironicky.) To si myslí i někteří vakcinologové – že nejsou trvalé následky. V cizině jsou asi úplně mimo a dávají peníze jen tak. V USA desítky miliard dolarů za poškození vakcínami a tyto případy jsou jen špička ledovce. Obávám se ale, že se cena za poškození vakcínami nedostane do rovnice cost/benefit při posuzování jejich efektivity, počítá se jen, kolik se ušetří na léčbě nemocí, proti kterým se očkuje.
RP: Fondy zatím nejsou, ale odborné společnosti mají zájem, aby se zřídily. Nemyslím si, že někdo odmítá prokázanou vazbu na očkování. Problém je, že musí být prokázána a v naprosté většině případů se jedná pouze o časovou souvislost.