plýtvání jídlem

Pomoc během koronavirové epidemie může mít nekonečně mnoho podob. Od drobné sousedské služby až po masivní finanční podporu nadnárodních koncernů. Všechny jsou důležité. Ale jak známo, jíst se musí… Potravinové banky akutně poptávají všechny trvanlivé potraviny, zdravotníci zase vítají čerstvé ovoce i čokoládu.

Silikonové kryty na potraviny slibují prodloužení čerstvosti například u překrojeného citronu, okurky, cibule nebo jablka. Vyzkoušeli jsme, zda se skutečně vyplatí.

Federace zastřešující potravinové banky v ČR se obrací na potenciální dárce. Potraviny, které by v souvislosti se situací spojenou s COVID-19 přišly vniveč, mohou posloužit potřebným lidem.

Klasické pšeničné pečivo a chléb začínají ustupovat zdravějším variantám. Zákazníci více dají na kvalitu, sledují složení a preferují také nižší gramáž. Díky tomu se i méně chleba a pečiva vyhodí.

Co kdyby se vás někdo zeptal, kolik jídla vyhodíte? Uměli byste odpovědět? Máte představu, kolik pečiva, ovoce, zeleniny či dalších nespotřebovaných potravin u vás končí v koši? Podle vědců z Mendelovy univerzity jsou lidé ve svých odhadech totálně mimo realitu. Vědí to, protože po celý rok třídili a měřili odpadky ze stovek domácností.

KOMENTÁŘ – Stará známá a platná pravda praví, že všeho, co je zadarmo nebo příliš levné, si většina lidí neváží. Slevové akce jsou tak mimo jiné impulsem k plýtvání.

Mají střechu nad hlavou i pravidelnou výplatu na účtu. Přesto se po setmění věnují činnosti, kterou si většina z nás spojuje s těmi nejchudšími a nejpotřebnějšími – totiž přebírání popelnic u supermarketů či restaurací.

Příbuzní a sousedé hlásí nadúrodu rajčat, cuket, broskví nebo meruněk? Nebo jste sami v roli těch, kdo se v plné zahrádkářské sezóně snaží „udat” zdravé plody ze zahrádky? Broskve patří do lednice, rajčata tu prý ale ztratí chuť. A jak dlouho si všechny ty dary uchovají cenné vitamíny?

Potravinami se plýtvá, ale nemusí, alespoň ne v tak velkém množství, jako se tomu děje doposud. Začít můžeme u sebe doma a inspiraci můžeme hledat u těch, kteří svůj odpad za poslední dva roky snížili o polovinu.

Projekt Nesnězeno získal za necelé čtyři měsíce fungování deset tisíc fanoušků, a to funguje zatím jen v Brně. Popularitu získal zejména proto, že nabízí jídlo z restaurací, bister a kaváren za výrazně nižší ceny.

V označení potravin „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“ je velký rozdíl, ale polovina Čechů těmto pojmům nerozumí a chápe je stejně – tedy špatně.

Plýtvání potravinami by snížilo lepší značení doby spotřeby. Jogurty lze jíst bez obav i po datu použitelnosti, tvrdí například šéf potravinářské komory.

První sdílenou lednici jsme měli tři roky po Německu. Lednice, do kterých může kdokoli dát jídlo pro kohokoli, se postupně objevily v Českých Budějovicích, Praze, Ostravě, Plzni, Pelhřimově, Chrudimi, Ústí nad Labem a v Litoměřicích. Posledním přírůstkem je veřejná lednice v Brně.

Je stejně dobrá jako její sousedka z pole, jen má o nožičku navíc. Přesto byla ještě nedávno zralá tak akorát k zaorání, dnes už je z ní zboží prodejné. Ale je sleva deset procent to, co vás ke koupi přiměje?

Prodejny Penny Marketu začaly prodávat zeleninu, která by jinak neměla v maloobchodě šanci. Má být o nejméně deset procent levnější. Děkujeme, píší zákazníci. Jiní reptají.

Novela zákona o potravinách umožní dávat na charitu jídlo, které není vhodné k prodeji. Podmínkou je, aby bylo bezpečné pro lidské zdraví. Vadou na kráse je pokuta, která z možnosti dělá povinnost pro velké prodejce. Obchodní řetězce přitom plýtvají potravinami ze všech nejméně.

Vláda včera schválila novelu zákona, která jednoznačně vymezuje pojem „česká potravina“. Dozvíme se, co bude opravdu české, ale i proč budou cigarety s ošklivými obrázky.

Čeští zemědělci zasadí 25 tisíc květáků, aby jich z polí odvezli jen 15 tisíc. Zbytek obvykle zaorají, protože nenaplní standardy krásy, které udávají supermarkety. Není to škoda?

Ošklivá zelenina a ovoce se hodí leda k výrobě chipsů, pomazánek a past, protože jednoduše naše oko nevábí. Ve Francii se ale po nepodarkách přírody strhla obrovská poptávka.

Banán je prodejný leda v partě, jako samostatná jednotka skončí většinou v kompostu. I proto mají v obchodech směrnice, které radí zaměstnancům, jak o žluté zboží pečovat.

Mohou vás muffiny dostat za katr? K čemu potřebujeme semenné banky a proč se kvůli mé sušence kácí deštné pralesy? Otázky, na které je dobré znát odpovědi – najdete je v kině.

Takhle nějak by se vám měly hlásit vaše oblíbené potraviny. Nová aplikace FoodLoop chce postupně proniknout do všech evropských supermarketů a upozorňovat zákazníky na výhodný nákup jídla, kterému se blíží konec trvanlivosti.

Metrák potravin. Takové množství vyrobených a nakoupených potravin vyplýtvá podle odhadu Evropské komise každý rok každý občan Evropy. Do roku 2020 by se přitom mělo uvedené množství podle plánů Unie snížit na polovinu.

Vína, u kterých inspekce odhalí nepovolené výrobní postupy, budou likvidována obdobně jako padělky kabelek či mikin. Jde přitom o zdravotně nezávadná vína. Není to zbytečné plýtvání?

V oblasti třídění odpadu je naše chování dáváno za příklad země, která v tomto směru patří k nejvzornějším v Evropě. V případě plýtvání jídlem, tedy třídění „potravinářského odpadu“, v podstatě nevíme, jak na tom jsme.

Tisíc lidí si před pár dny zcela zdarma naplnilo svá břicha na Václavském náměstí. Akce měla poukázat na plýtvání potravinami. To se však podařilo jen kamerám, nikoli autorům akce.