Proti plýtvání jídlem

Cena potravin povyskočila, ale ani to nás příliš nenaučilo šetření. Stále jimi plýtváme, a v koši tak ročně každý vyhodí v průměru až třicet pět kilo jídla. Jak plýtvání řeší řetězce a jak mu můžeme zamezit v domácích podmínkách?

Projekt „S Lidlem šetříme jídlem“, zaměřený na prevenci proti plýtvání potravinami, se dál rozrůstá. Nově zahrnuje další druhy sortimentu, bedýnky s ovocem a zeleninou nahradí papírové tašky. Přemístěn byl také stojan, ve kterém budou tyto speciální tašky umístěny. Zákazníci jej nově najdou přímo na prodejní ploše v blízkosti pekárny.

IKEA se přidává k firmám, které se snaží snižovat plýtvání jídlem. Testuje i výrobu bioplynu z odpadu. Díky mobilní aplikaci si lidé dokonce mohou koupit přebytky již uvařených jídel, které by jinak skončily v odpadu. Zatím však jen v zahraničí.

Oběd za třicet korun? Ani v mnohých školách se na tak nízkou cenu nedostanou, v Albertu to ale zvládnou díky tomu, že tu vaří z přebytků. Tedy z potravin, které se neprodají, putovaly by do Potravinové banky nebo, v případě zkázy, končily v odpadu. Takhle z nich uvaří obědy pro své zaměstnance.

Kaiserky na český trh dodává v největším počtu kladenská společnost La Lorraine. Před časem se dohodla s Tescem, že jim bude vozit kaiserky-nepodarky a Tesco je zachrání. A hlavně, prodá.

Po bedýnkách s ovocem a zeleninou za 25 korun láká řetězec Lidl na další projekt, který šetří peníze zákazníkům a zároveň omezuje plýtvání potravin.

Potřeba potravin se zvyšuje nejen v souvislosti s válkou. Kvůli více než dva roky trvající koronavirové krizi výrazně narostl počet lidí, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Obchodní řetězce rozšiřují své aktivity, poskytují logistické kapacity a navyšují průběžné i jednorázové dary. Do pomoci lidem v nouzi se může zapojit každý, a to nejen v sobotu 23. dubna, kdy se koná jarní sbírka potravin.

Poslední březnový den bylo slavnostně otevřeno nové logistické centrum v Praze-Dubči. Bude sloužit jako hlavní sklad potravinové pomoci pro celou Českou republiku. Obří sklad patří k největším svého druhu v Evropě.

Stále roste počet lidí, kteří se musí spolehnout na potravinovou pomoc. Tuto situaci potvrzují i potravinové banky, které pomáhají už více než 200 000 potřebným. Nově díky daru od řetězce Albert získaly sedm moderních dodávek, které budou svážet neprodané jídlo z obchodů. Důležité je, že auta jsou vybavena chlazením, proto se k lidem v nouzi dostane více čerstvých, a tím i zdravějších potravin než dosud.

Čerstvé, průmyslově neupravené potraviny jsou to nejlepší, co můžeme svému tělu dopřát. K tomu, aby ovoce, zelenina, bylinky či mléčné produkty vydržely v dobrém stavu a nemuseli jsme je zbytečně vyhazovat, pomohou osvědčené postupy, „babské rady“ i chytré krabičky.

Po masivním zdražování energií a potravin stoupl počet těch, kteří potřebují potravinovou pomoc. Kdo na ni má nárok a co všechno v potravinové bance může dostat? „Pro potraviny si chodí několik skupin lidí,“ popisuje Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Střední Čechy.

Ušetřit při nákupu potravin lze cíleně, když vybíráte nejvýhodnější nabídky, ale i náhodně. To když přijdete do obchodu, který má zejména v oddělení chlazeného zboží celou řadu potravin zlevněných až o 70 %. Jak je poznat a kde je hledat?

Je těžko představitelné a přijatelné, že nejen „někde v daleké zemi“, ale i přímo vedle nás žijí lidé, kteří mají problém zajistit si to nejpotřebnější – jídlo, mýdlo, suchou postel… Bez ohledu na to, proč se v dané situaci ocitli. Před Vánoci jim pomůže Milion porcí potravin. A můžete i vy.

Pokud žijete sami, může pro vás být příprava zdravých jídel skutečnou výzvou, jelikož většina receptů je zpravidla určena pro čtyři až šest osob. Problém může představovat také plýtvání potravinami, těžko zpracujete najednou celou brokolici nebo hlávku salátu…

Maloobchodní řetězec Lidl začal nedávno nabízet v některých svých obchodech tříkilové balení ovoce a zeleniny za pouhých pětadvacet korun. Nyní tento projekt rozšířil na všechna svá prodejní místa v ČR.

Historicky nejprodávanějším chlebem u nás je Šumava. Svoji oblibu si sice drží stále, ale nabídka obchodníků i zájem zákazníků jsou dnes mnohem pestřejší. A další významná změna je fakt, že cena chleba je pro kupující sice stále důležitá, ale již není to hlavní.

Přijde vám škoda vyhazovat starý chléb, ale nevíte si rady, jak ho zpracovat? Kuchař Martin Škoda s Veronikou Láchovou, ředitelkou České federace potravinových bank, v rámci projektu společnosti Penny Market #konecplytvani poradí, jak ze starého chleba vykouzlit chutnou omáčku se zeleninou.

Paradoxně lidé, kteří mají finanční problémy, mají větší sklony k obezitě, týká se to bohužel již i jejich dětí. Příčinou je někdy neznalost, neochota vařit, ale i složitá životní situace či finanční a další potíže. Zdravé jídlo přitom nemusí být dražší, ujišťují odborníci z projektu Zdravá 5. A v praxi to dokazovali obyvatelům pražského azylového domu.

Je tu každoroční velikonoční dilema, co s větším množstvím vařených vajec. Nabízíme několik méně známých tipů, třeba kulinářskou specialitu – tzv. skotská vejce, plněná vajíčka, ale také tu nej klasiku – oblíbenou vajíčkovou pomazánku.

Pomoc během koronavirové epidemie může mít nekonečně mnoho podob. Od drobné sousedské služby až po masivní finanční podporu nadnárodních koncernů. Všechny jsou důležité. Ale jak známo, jíst se musí… Potravinové banky akutně poptávají všechny trvanlivé potraviny, zdravotníci zase vítají čerstvé ovoce i čokoládu.

Silikonové kryty na potraviny slibují prodloužení čerstvosti například u překrojeného citronu, okurky, cibule nebo jablka. Vyzkoušeli jsme, zda se skutečně vyplatí.

Federace zastřešující potravinové banky v ČR se obrací na potenciální dárce. Potraviny, které by v souvislosti se situací spojenou s COVID-19 přišly vniveč, mohou posloužit potřebným lidem.

Klasické pšeničné pečivo a chléb začínají ustupovat zdravějším variantám. Zákazníci více dají na kvalitu, sledují složení a preferují také nižší gramáž. Díky tomu se i méně chleba a pečiva vyhodí.

Co kdyby se vás někdo zeptal, kolik jídla vyhodíte? Uměli byste odpovědět? Máte představu, kolik pečiva, ovoce, zeleniny či dalších nespotřebovaných potravin u vás končí v koši? Podle vědců z Mendelovy univerzity jsou lidé ve svých odhadech totálně mimo realitu. Vědí to, protože po celý rok třídili a měřili odpadky ze stovek domácností.

KOMENTÁŘ – Stará známá a platná pravda praví, že všeho, co je zadarmo nebo příliš levné, si většina lidí neváží. Slevové akce jsou tak mimo jiné impulsem k plýtvání.

Mají střechu nad hlavou i pravidelnou výplatu na účtu. Přesto se po setmění věnují činnosti, kterou si většina z nás spojuje s těmi nejchudšími a nejpotřebnějšími – totiž přebírání popelnic u supermarketů či restaurací.

Příbuzní a sousedé hlásí nadúrodu rajčat, cuket, broskví nebo meruněk? Nebo jste sami v roli těch, kdo se v plné zahrádkářské sezóně snaží „udat” zdravé plody ze zahrádky? Broskve patří do lednice, rajčata tu prý ale ztratí chuť. A jak dlouho si všechny ty dary uchovají cenné vitamíny?

Potravinami se plýtvá, ale nemusí, alespoň ne v tak velkém množství, jako se tomu děje doposud. Začít můžeme u sebe doma a inspiraci můžeme hledat u těch, kteří svůj odpad za poslední dva roky snížili o polovinu.

Projekt Nesnězeno získal za necelé čtyři měsíce fungování deset tisíc fanoušků, a to funguje zatím jen v Brně. Popularitu získal zejména proto, že nabízí jídlo z restaurací, bister a kaváren za výrazně nižší ceny.

V označení potravin „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“ je velký rozdíl, ale polovina Čechů těmto pojmům nerozumí a chápe je stejně – tedy špatně.