Nová metoda představuje zásadní posun v léčbě ischemické choroby srdeční. Zatímco dosavadní roboticky asistované bypassové operace obvykle vyžadovaly kombinaci s alespoň částečným otevřením hrudníku nebo použití mimotělního oběhu, nyní už kardiochirurgové zvládnou celý výkon provést výhradně pomocí robotického operačního systému.
Pacient: Nebylo se čeho bát
Jedním z pacientů, kteří už unikátní zákrok podstoupili, je pan Martin. Ten dostal infarkt při běžkování. Při následné katetrizaci se zjistilo, že má ucpanou hlavní tepnu, která bude vyžadovat bypass, aby ji lékaři mohli spravit. „Operace jsem se hodně bál, asi jako většina pacientů. Když se na to však dívám zpětně, uvědomuji si, že to nebylo tak hrozné, jak jsem se obával. Celý proces od začátku, kdy jsem přišel do nemocnice, až po operaci a rekonvalescenci, probíhal velmi dobře,“ říká dnes.
Aortokoronární bypass je operace určená pacientům se zúženými nebo uzavřenými věnčitými tepnami, které zásobují srdeční sval krví. Chirurg při ní vytvoří nové „přemostění“ postiženého úseku cévy pomocí vlastní tepny nebo žíly pacienta, čímž obnoví dostatečné prokrvení srdce. Jedná se o jeden z nejčastějších a nejúčinnějších výkonů v léčbě ischemické choroby srdeční, která patří mezi nejčastější příčiny úmrtí v České republice i ve světě.
Menší rána, rychlejší rekonvalescence
Operace probíhá poprvé bez otevření celého hrudníku, jen pomocí několika vpichů, kterými lékaři do hrudníku pacienta zavedou všechny nástroje. „Trauma hrudní stěny je menší, pacient má méně bolestí, méně krevních ztrát, rychleji se začíná pohybovat a rychleji vstává z lůžka,“ říká přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka, doktor Štěpán Černý.
„Doposud se roboticky asistované revaskularizace prováděly tak, že se roboticky odebrala vnitřní prsní tepna k použití na bypass a následně se z malého chirurgického řezu ručně přišila na povrch srdce. S touto novou modifikací je možné provést i anastomózu (propojení) kompletně roboticky. Je to díky unikátním schopnostem robotických instrumentů, které umožňují pomocí maličkých kloubů na konci nástroje provést chirurgické šití anastomózy. Anastomózu provádíme mezi dvěma tepnami, které mají průměr přibližně dva milimetry. To vše je možné díky desetinásobnému zvětšení, které robotický systém nabízí, a díky dokonalé preciznosti robotických instrumentů,“ popisuje přednosta Černý.
Pomohl světový odborník
Pacienti nemusí na mimotělní oběh, což významně snižuje zátěž organismu. I předchozí operace chirurgové prováděli bez mimotělního oběhu, neměli ale způsob, jak během robotického našívání anastomózy stabilizovat srdce. Proto si lékaři do FNMH pozvali profesora Gianlucu Torregrossu z Cleveland Clinic, jednoho z předních světových odborníků na robotickou chirurgii srdce, aby se od něj učili. Právě Torregrossa používá vlastní specifickou modifikaci postupu tak, aby byl plně roboticky proveditelný.
Doktor Štěpán Černý je považován za průkopníka robotické kardiochirurgie v České republice i v Evropě. Již v roce 2007 provedl se svým týmem první robotickou operaci srdce v České republice. Současný rozvoj plně robotických výkonů podle něj představuje další významný krok ve vývoji kardiochirurgie a otevírá pacientům nové možnosti šetrné a vysoce specializované léčby.
„Robotická chirurgie dnes již není pouze alternativou ke klasickým postupům. U vybraných pacientů se stává novým standardem, který kombinuje maximální přesnost výkonu s minimální zátěží pro organismus,“ dodává přednosta Černý.
Podívejte se, jak operace probíhá.
ČLÁNKY DO MAILU