bio

ROZHOVOR – Specialistka v preventivní, funkční medicíně a výživě Eva Hájková ukazuje nové směry ve stravování i životním stylu. Na detox v módním pojetí však nevěří.

Pod privátními značkami už dávno nenajdeme jen ty nejlevnější produkty. Maloobchodní řetězce cílí i na nejnáročnější zákazníky, kterým nabízejí luxusní zboží v lákavém obalu. Kolik privátek v obchodech nakoupíme a co máme nejraději?

Možná se vám to už taky stalo. Jste na návštěvě a ochutnáte domácí housku. Je vynikající. Řeknete si o recept, a přestože uděláte všechno přesně tak, jak je popsáno, není to ono.

„Dnes se na bio pohlíží jako na něco extra výjimečného. Připadá mi zvrácené, že lidé pokládají za normální to, co by mělo být zakázané jako zdraví škodlivé, a za výstřelek doby to, co by mělo být absolutně přirozené,“ říká Janka Vorlická, která s manželem pracuje na vlastním ekostatku.

Když projdu potraviny u nás doma v lednici nebo ve špajzu, tak zhruba z 80 % se jedná o biopotraviny. Proč?

Ceny hodnocených biopotravin prodávaných v tržní síti byly letos při hodnocení v soutěži Biopotravina roku 2018 předmětem diskuse poroty. Je možné, že cena se stane jedním z hodnocených parametrů u soutěžních vzorků.

Nemoc šílených krav (BSE) snížila poptávku po hovězím mase ze třiceti na devět kilogramů ročně. Možná proto, že ještě dobře neznáme kvalitu bio masa. Od září bude náš výběr usnadněn nově umístěným logem Biopotravina roku.

Prodával auta, vyráběl hračky, nakonec se ale František Pešička našel v chovu koz v ekologickém režimu. A daří se mu. Velmi. Jak to u něj na kozí Farmě Zahrádka vypadá? Kolik má koz a kůzlat a co vyrábí?

Je pravda, že včely jsou agresivnější na černou barvu oblečení a vousaté včelaře? Žije u nás včela černá? Odkud pochází biomed prodávaný v ČR? Za jakou cenu vzniká mateří kašička? A je tmavý med kvalitnější než světlý?

Nejdříve chtěli lisovat olej a pohánět jím zemědělské stroje, nakonec za studena lisovaný olej prodávají ve vysoké kvalitě pro kulinární účely. Jak vznikají v jihomoravském Lanžhotu Oleje Bartoš a proč nenesou označení bio, když mnohé bio jsou?

Dýně jsou už pár let hit. Pokud vůbec známe jejich příbuzné – patizony, pak většinou především bílé, případně oranžové odrůdy. Česko teď začínají dobývat zelené patizony.

Je to už pětadvacet let, co česká odnož rakouské firmy Sonnentor na jihu Moravy vyrábí bylinné čaje. A takové výročí si rozhodně zaslouží pořádnou oslavu.

Navzdory proklamovanému zdravému životnímu stylu roste zájem o různé bio, vegetariánské či veganské polotovary. Ani restaurace se svých oblíbených konveniencí nevzdávají.

Jde o živá vína, která sice nejsou určena k archivaci, ale přinášejí vždy jedinečnou, v zásadě neopakovatelnou chuť. Biovína jsou pěstována bez chemických přípravků. V Kutné Hoře hrozny ošetřují extrakty z bylin.

Čím více informací se na nás valí, čím více se objevuje nových výživových trendů a čím více se nám nabízí zázračných potravinových doplňků, tím více si potřebujeme osvojit umění rozlišovat.

Navštívili jsme v Králickém Sněžníku mlýny firmy PRO-BIO. Přestože fungují na stejné principu, každý je jiný. Jak v nich vzniká mouka a jak je stará, když ji kupujeme v obchodě? A proč se vůbec zrno někdy mrazí?

Bez lepku, bez laktózy, bez tepelné úpravy, lidé dnes snadno propadají výživovým směrům, které jejich tělu vůbec nemusí prospívat. „Používat základní kvalitní a sezónní potraviny není žádná věda. Jenže doba je rychlá, jsme duchovně neukotvení, proto všechny podobné výživové směry mají velkou sílu přitáhnout spoustu lidí,“ říká Hanka Zemanová, autorka Biokuchařky.

Z „agronoma páté kategorie“ se stal majitelem PRO-BIO, největší bio firmy v ČR. Špaldu k nám kdysi musel propašovat ve třech pytlích z Rakouska, dnes Martin Hutař vrací do výživy zapomenuté tradiční plodiny a biopotraviny. A daří se mu to, vlastní tři mlýny, zaměstnává přes stovku lidí a dál rozšiřuje ekologickou formu pěstování, a to nejen v Česku.

Nabídka klášterních produktů a služeb pro spotřebitele pomalu roste. Církev vaří pivo, pěstuje bio, provozuje restaurace… Je škoda, že se toho o těchto službách a hlavně „církevních potravinách“ moc neví.

Právě dnes se křtila Nová biokuchařka Hanky Zemanové. Nejde přitom o žádné poupravené vydání jejího jedenáct let starého bestselleru, jde o zcela novou knihu. Co v ní krom receptů najedeme?

Možná si myslíte, že biopotraviny už mají svůj boom za sebou, opak je ale pravdou. Nákupní horečka rok od roku vzrůstá, každý z nás za ně utratil sto devadesát jedna korun.

Kupujete drahá bio vejce s tím, že kupujete kvalitu? Možná kupujete jen předražená vejce z klecového chovu, bio vejce totiž nepozná ani laboratoř.

Chcete kvalitní potraviny, chcete nakupovat bez prostředníků – supermarketů, které cenu často neúměrně navyšují? Staňte se odběratelem kápézetek, nebo založte vlastní. Alena Malíková vám poradí, jak na to.

Nová studie prý potvrzuje, že není nad bio. Je to trochu jinak. Lepší nutriční vlastnosti biopotravin jsou dány hlavně šetrnějším hospodařením, visačka „bio“ tu není nezbytná.

Existuje nepřeberné množství mezinárodních dnů něčeho. Některé jsou všeobecně známé (žen, dětí,…), jiné méně. Mezi ty druhé určitě patří 3. prosinec coby Mezinárodní den bez pesticidů.

Chemie je přece i v kosmetice, tak proč vám vadí v jídle, podivili se zástupci ministerstva zemědělství na semináři o pesticidech. Vlajky chemických obrů při vchodu do objektu naznačovaly ráz celé akce.

Českou biopotravinou roku se stala rajčata ve vlastní šťávě, nejobsazenější kategorií byla biovína.

„Podmínky bio bych asi splnil,“ říká farmář Vlastimil Pitner, „ale nevidím v tom smysl.“ A tak chová šťastná kuřata a pěstuje zeleninu bez pesticidů bez ohledu na certifikáty. „Nechci být drahý.“

Přeštické prase je legenda a unikát. Maso přeštíků je chutnější a vyzrálejší, ovšem také dražší než maso z obyčejného pašíka. Chov geneticky cenného druhu je však ohrožen.

Motivace k vysoké kvalitě, klidně i na úkor objemu. To je jediná cesta k tomu, abychom udrželi veškeré dobré a originální české mlékárenské produkty na našem trhu – a uspěli i v Evropě.