Slupky od chemicky ošetřeného ovoce a kompost. Odbornice radí, kdy vadí a kdy ne

Nemusíte mít zahrádku, abyste mohli mít vlastní kompost. Třeba jen toužíte vhodně zužitkovat bioodpad z domácnosti a proměnit ho v užitečnou hmotu, která prospěje květinám, rajčatům na balkoně nebo bylinkám. Možná jste si ale, stejně jako naše čtenářka Hanka, položili otázku, zda je vhodné do kompostu dávat chemicky ošetřené slupky od banánů, jablek nebo mrkve.

Odpověď na tuto otázku jsme hledali i u odborníků na slovo vzatých, v neziskové organizaci KOKOZA, která pomáhá vracet přírodu do měst, bioodpad zpátky do půdy a lidi blíž k sobě. Jinými slovy učí i lidi ve městech kompostovat a pěstovat.

Jak se zbavujeme bioodpadu?

Kompost je přírodní způsob, jak se zbavit biologického odpadu a zároveň z něj vyrobit kvalitní hnojivo pro rostliny. Většina lidí slupky, lhostejno, zda v bio kvalitě, či z konvence, odhazuje do směsného odpadu. Je ale řada lidí, kteří je odkládají do hnědé popelnice na bioodpad, kterou mají před domem. Existují i lidé, kteří si domů či na zahradu pořídili kompostér, a někdo šel ještě dál a ve speciálním boxu chová kalifornské či kanadské žížaly, které bioodpad z domácnosti proměňují na vermikompost, tedy na hnojivo plné živin.

Ve velké kompostárně se masa naředí, ne tak doma

Ať už fandíte jakémukoliv využití biomasy rostlinného původu, měli byste vědět, že chemicky ošetřené slupky by měly být jen příležitostnou příměsí do kompostu. Sem tam citrus (ty bývají z exotů nejvíce ošetřované) nebo konvenční kytice nemusí znamenat významnou zátěž. Asi se nemusíte přímo obávat házet kytice či exotické ovoce do hnědé popelnice, ačkoliv třeba nejde o ekologickou produkci, kde jsou postřiky více limitované, říká Martina Záleská, expertka na kompostování z neziskovky KOKOZA.

Na velké kompostárně totiž bude množství slupek z exotického ovoce či květin z běžného květinářského průmyslu tvořit jen jakýsi fragment celkového množství kompostovaných materiálů – tj. dochází k naředění. Většina běžně používaných pesticidů se odbourává během horké fáze kompostování. Ve velkých kompostárnách hlídají teplotu a v kompostovacích hromadách typicky bývá kolem 70 °C.

Dlužno dodat, že se průmyslové komposty pravidelně testují. Kromě kvality a fytotoxicity se u nich hodnotí i přítomnost těžkých kovů, případně dalších škodlivin. Fungicidy (ochrana před plísněmi), pesticidy a další látky však nejsou součástí standardních testů.

Nicméně existují výzkumy, které ukazují, že některé fungicidy se nerozkládají a byly nalezeny i ve evidují i výzkumy, které testovaly komposty vyrobené z odpadu z květinářství na fytotoxicitu – kompost nebyl toxický pro rostliny. Řekla bych, že je to vždy o celkovém množství těchto odpadů na kompostárně,zaznívá od Martiny Záleské.

Kompost zcela bez pesticidů? Jde to

Pokud chcete využívat kompost primárně pro vlastní potřebu, například pro pěstování vlastní bio produkce, je určitě ke zvážení, zda spíše nekupovat bio produkci, ať už květiny od lokálního pěstitele, které jsou méně zatížené postřiky, nebo ovoce či zeleninu z ekologického zemědělství, kde je použití postřiků více regulováno.