Léto je nejen časem dovolených, koupání a opalování, ale často také popíjení a užívání si nejrůznějších dobrot. Jenže zmrzliny, ledová tříšť, ovoce, džusy a třeba také míchané alkoholické nápoje zrovna nesvědčí našim zubům.
A rizikové jsou i lepivé potraviny, které dlouho ulpívají na zubech v jamkách a rýhách. „Dávejte si pozor i na ochucené nápoje bez cukru. Obsahují kyseliny, které naleptávají zubní sklovinu,“ říká Denisa Roučková, zdravotní sestra ze Stomatologie Budějovická.
Ani nyní bychom proto neměli zapomínat na důkladné čištění pomocí celé sady na čištění zubů. Ta by měla zahrnovat měkký kartáček manuální, případně elektrický, dále mezizubní i sólo kartáček. „Mít pomůcky s sebou na dovolené ale nestačí, je potřeba myslet na to, jak často a jak efektivně si zuby čistíme,“ podotýká zdravotnice.
Na jaká místa nezapomenout?
Hůře čistitelných míst máme podle Roučkové v ústech víc, jsou to hlavně různé jamky či rýhy na zubech, skloněné zuby, zuby které u dětí prořezávají, nebo zuby na kterých jsou pevná rovnátka.
„Ze své praxe mohu upozornit na tři místa, kde mají pacienti problémy nejčastěji. Prvním je zubní krček, což je přechod mezi zubem a dásní. Zůstává zde často drobná linie povlaku, která vzniká v důsledku špatného přikládání kartáčku. Zubní kartáček, a týká se to nejen manuálních kartáčků, musíme správně přikládat. Různé značky elektrických kartáčků mají uváděný způsob přikládání. Pacienti velice často nepřikládají vlákna až úplně k blízkosti dásně a nezajíždí do dásňového žlábku, tam zůstává zbytek mikrobiálního povlaku, který dráždí dásně a způsobuje zánět,“ vysvětluje zdravotnice.
Druhým nejčastějším místem bývá boční strana zubů směrem do mezizubí. „Já tomu říkám zatáčky. Tyto plochy zubů zůstávají často nevyčištěné, zde je ideální zapojení sólo jednosvazkového kartáčku. Dalším problémovým místem při čištění je prostor za posledními stoličkami,“ říká.
S čištěním po jídle chvíli počkejte
Význam má i správné načasování čištění. Roučková například upozorňuje, že bychom po kartáčku neměli sahat dřív než půl hodiny po snídani či večeři. Je to kvůli bakteriím, které se v ústech přirozeně vyskytují. Ty totiž metabolizují cukry, například sacharózu, v kyseliny, které následně poškozují tvrdé zubní tkáně.
„Přítomnost kyselin ve stravě je pro nás stejně riziková jako přítomnost cukrů. Po požití stravy se mění naše pH v ústech, v závislosti na typu jídla. Po několika minutách nastává změna z pH 7,0 na 5,5 i méně. Tím dochází k odvápnění tvrdých zubních tkání a ty jsou náchylnější na poškození. Zhruba po 30 minutách nastává pomalý návrat pH do normální hodnoty,“ vysvětluje sestra. Pokud tedy zuby čistíme hned po jídle, můžeme tím oslabit zubní sklovinu.
Jak často měníte zubní kartáček?
Kdy kartáček vyměnit?
Kartáčky, ať už manuální, elektrické nebo jednosvazkové sólo kartáčky, bychom měli měnit po třech měsících. Na každé roční období bychom tedy měli mít nový kartáček nebo hlavici.
Zároveň je důležité myslet na kvalitu vláken. „Pokud jsou rozježené a hlavice už nedrží tvar, tak nám kartáček nepracuje správně. Vlákna nejsou správně přiložena na místo, kde by měla být, a zubní povlak není efektivně vyčištěný,“ říká Denisa Roučková.
U mezizubních kartáčků jde hodně i o to, jak je kdo šikovný a jak velké jsou mezizubní prostory. Obecně je výměna vhodná po týdnu, maximálně po 14 dnech používání.
„Měníme také po každé nemoci a v případě, že zjistíme jakoukoli deformaci vláken kartáčku,“ uzavírá zdravotnice.
ČLÁNKY DO MAILU